Jaký máte omega-3 index? Nový test odhalí, jaké vám hrozí riziko kardiovaskulárních chorob

O pozitivních účincích pravidelného přísunu omega-3 mastných kyselin na lidský organismus už toho bylo napsáno více než dost. O potřebě jejich hojné konzumace slyšíme pomalu v každé druhé reklamě a lékaři neúnavně varují, že naše česká strava je na ně chudá.

 

Chybí nám ryby

 

Omega-3, které představují skupinu nenasycených mastných kyselin přítomných v tucích, lze kromě potravinových doplňků ve formě olejů a tablet nejlépe získat z tučných mořských ryb, jako je tuňák, makrela nebo losos, a mořských plodů, případně i některých semínek a ořechů. Takových potravin na našich talířích věru moc nenajdeme. Existuje sice i pár dalších potravin, ve kterých jsou nenasycené mastné kyseliny přítomny, jako třeba vejce, naše tělo si jich z nich ale příliš nevezme.

 

Důležité kyseliny pro těhotné, děti i seniory

 

Nad tím bychom se proto měli zamyslet, protože dostatečný příjem těchto látek působí pozitivně při řadě problémů. Pomáhá snižovat hladinu krevního tuku i tlak, zmenšuje riziko vzniku srdečních chorob, protože podporuje správnou činnost srdce, a pozitivní vliv má také na zrak a činnost mozku.

Obzvláště důležité jsou tyto látky pro těhotné a kojící ženy. Dostatečný příjem kyseliny dokosahexaenové (DHA) v těhotenství například významně snižuje riziko předčasného porodu. Kromě toho podporuje mentální vývoj dětí, jejich paměť a schopnost soustředit se. Proto je také důležité, aby jí každá kojící žena měla dostatek ve svém mateřském mléce.

 

 

Jak změřit omega-3 index

 

Léta se mluví o tom, že bychom měli v potravě zvýšit příjem omega-3 kyselin. Nikdo ale ještě donedávna nevěděl, jak optimální hladinu těchto látek v organismu určit. Nejlépe jednoduše a srozumitelně, tak jak je tomu například u hladiny cholesterolu. Obsah omega-3 kyselin v těle je přitom v podstatě stejně důležitý z hlediska rizika kardiovaskulárních chorob jako právě množství cholesterolu v krvi.

Tento problém se nakonec podařilo vyřešit skupině amerických vědců, kteří vymysleli tzv. omega-3 index. Ten tak lze nově změřit pomocí jediné kapky krve z prstu, a tedy i jednoduše doma. Index vám řekne, jaké máte množství EPA a DHA (dvě nejvýznamnější a nejpřínosnější omega-3 kyseliny) v krvi, a zda je toto množství optimální pro vaše zdraví.

Pokud tak například máte podle testu 64 mastných kyselin v buněčných membránách červených krvinek a z toho tři jsou kyseliny EPA a DHA, pak máte omega-3 index ve výši 4,6 %. Ano, omega-3 index je udáván v procentech, což nám samo o sobě nic moc neříká. Vědci každopádně vytvořili stupnici, která udává rizikovost daného stavu z hlediska kardiovaskulárních nemocí. Vypadá následovně:

  • Vysoké riziko < 4 %
  • Střední riziko 4–8 %
  • Nízké riziko > 8 %

Pokud máte tedy hodnotu omega-3 indexu přesahující 8 %, vaše riziko kardiovaskulárních potíží je nízké. Většina lidí se však pohybuje kolem 6 % a ještě níže. Být v zóně s nízkou hodnotou znamená až o 90 % vyšší riziko náhlé srdeční smrti. Proto je dobré si svůj omega-3 index hlídat a neponechávat nic náhodě.

 

Testy přijdou i do ČR

 

Testy na omega-3 index jsou velkou novinkou, k dostání jsou každopádně zatím jen v USA. V České republice se s jejich distribucí počítá do budoucna. Možná tak jednou budou běžnou součástí domácích lékárniček. Alespoň u těhotných a kojících žen by si své místo měly najít.

Věděli jste, že si v naší aplikaci kromě kardiovaskulárního rizika můžete udělat i test štítné žlázy?


Výživa: jak se liší rafinovaný cukr od toho přírodního

Když mluvíme o cukru, myslíme tím jak stolní cukr, což je v podstatě sacharóza, tak jednoduché sacharidy, které jsou obsaženy v některých potravinách, jako fruktóza v ovoci nebo laktóza v mléce. Jeden gram cukru dává tělu 4 kalorie a je zdrojem rychlé energie. Jedná se o základní složku naší výživy a je součástí každého jídelníčku.

 

Rafinovaný cukr

 

Rafinovaný cukr je čistý cukrový extrakt, tedy sacharóza. Jedná se o disacharid, který se skládá ze dvou molekul – jedné molekuly glukózy a jedné molekuly fruktózy – vyrobený z cukrové třtiny nebo řepy.

Existuje bílý cukr, který obsahuje 99,5 % sacharózy, rafinovaný cukr, který obsahuje 99,8 % sacharózy, hnědý cukr, který se krystalizuje, ale nerafinuje se, a světlý cukr, který je čistší než hnědý cukr a obsahuje více sacharózy.

Pro metabolismus cukrů je nutné působení sloučenin, jako je thiamin, riboflavin, niacin nebo kyselina pantothenová. Z toho důvodu je konzumace rafinovaného cukru méně zdravá než konzumace přírodního cukru v komplexních potravinách, jako je ovoce nebo mléko.

Kromě toho je rafinovaný cukr obvykle součástí průmyslově zpracovaných potravin, které kromě cukru obsahují velké množství nasycených tuků. Patří sem pečivo nebo sladkosti.

Chcete-li jíst zdravě nebo pokud chcete zhubnout, je důležité snížit příjem rafinovaných cukrů. Světová zdravotnická organizace doporučuje maximální denní příjem ve výši 50 gramů cukru, což odpovídá 12 lžičkám o zhruba 4 gramech. Ale samozřejmě nejde jen o to, dávat si méně lžiček cukru do kávy, ale snížit příjem cukru z potravin, které jíme v naší normální stravě.

Mezi nejběžnější a nejčastěji konzumované potraviny, které mají vysoký obsah cukru, patří rozpustné kakao, snídaňové cereálie, sušenky, pečivo, limonády, čokoládové tyčinky, bílá čokoláda, mléčné dezerty, rajčatové pyré, kečup, sladkosti a bonbóny.

 

 

Přírodní cukr: ovoce a potraviny

 

Existují potraviny, které přirozeně obsahují cukr, ale jsou zdravé a mají dobré nutriční vlastnosti. Patří sem například med, který je přírodním produktem bohatým na antioxidanty, nebo cukrová třtina (hnědý cukr), která obsahuje vlákninu, minerály a vitamíny a má nižší glykemický index.

Cukr, který je přirozeně obsažen v potravinách, je mnohem vhodnější než rafinovaný cukr. Pokud ale je vaším cílem vyvážená strava nebo pokud chcete zhubnout, měli byste je konzumovat s mírou. Navíc potraviny, které přirozeně obsahují cukr, jsou také zdrojem dalších živin, nazýváme je proto výživné potraviny, takže jejich nutriční vlastnosti se násobí.

Jednou z takových potravin je ovoce. Ovoce obsahuje fruktózu, ale zároveň je bohaté na vlákninu, která zlepšuje střevní průchod, vodu, kterou potřebujeme ke zdravému fungování organismu, vitamíny, které fungují jako antioxidanty a chrání pokožku a tkáně, a minerály, které pomáhají udržet organismus hydratovaný, zlepšují přenos nervového signálu a mají pozitivní dopad na svalové kontrakce a nervový systém.

Kromě ovoce je cukr obsažen také v mléce, které je též zdrojem bílkovin s vysokou biologickou hodnotou a základních minerálů, jako je vápník.

Zelenina obsahuje cukr v menším množství než ovoce, ale je také zdrojem vitamínů skupiny B, A a C, minerálů, jako je draslík a hořčík, a velkého množství vlákniny.

Obiloviny, zejména pokud nejsou doslazované a jsou celozrnné, obsahují komplexní uhlohydráty, z nichž se energie uvolňuje postupně a které udržují stabilní hladinu glukózy v krvi.


Jak ovlivňují městské regulace život kuřáků ve světě a u nás?

Pokud už nějaký ten rok kouříte a cestujete, možná jste narazili na nejrůznější zprávy a městské legendy, které se týkají kouření ve světových metropolích. Nejčastěji to bývají historky či zkazky z daleké Asie – od Singapuru po Japonsko. Jak to je s městskou regulací kouření na veřejnosti ve skutečnosti? A jak se regulace projevily u nás?

 

Od Singapuru po Tokio

 

I při běžném pročítání nejrůznějších webů a internetových fór s dobrými cestovatelskými radami jste se pravděpodobně setkali s rozličnými upozorněními na zákazy a pravidlav kouření na veřejnosti v rámci asijských metropolí. Asie je rozlehlý kontinent a rozdíly v tamní mentalitě se projevují různě – jedním z takových rozdílů jsou restrikce omezující či povolující kouření.

Jednou z bašt restrikcí kouření na veřejnosti je Singapur, který omezuje kouření dokonce už od sedmdesátých let. Kouření na ulici mimo vyznačené zóny se v Singapuru rozhodně nevyplatí, pokuta je vysoká, začíná na 200 singapurských dolarech a hlavně téměř jistá. Singapurské kuřácké restrikce jsou evidentně pojem, mají dokonce i své heslo na Wikipedii. A to už musí být vskutku fenomén, že?

Singapuřané si potrpí na čistotu. Vysoké pokuty zde čekají nejen kuřáky, ale všechny ty, kdo odhazují na zem odpadky. To se samozřejmě týká i nedopalků. Pokud zavítáte i do nedaleké Číny, setkáte se s odlišným přístupem. Zde se kouření na veřejnosti dříve moc neřešilo. I Čína se ale během posledních pár let dočkala jistých omezení a změn. Říše středu sice zůstává i nadále největším světovým spotřebitelem tabáku, ale regulace kouření postihly veřejnou dopravu, kanceláře nebo restaurace. Říkáte si, že je to přeci normální? Možná, že až se do Asie vypravíte, budete překvapení! Příkladem může být třeba Japonsko.

 

Návrat odpadkových košů

 

Japonsko, podobně jako Singapur, dbá na pořádek. Ulice jsou dokonale čisté, dokonce tak, že i po pár dnech v milionovém velkoměstě jsou vaše fungl nové tenisky stále běloskvoucí. Další zajímavostí pro nezkušeného cizince může být rozpor mezi tím, jak jsou ulice čisté, a současným naprostým nedostatkem veřejných odpadkových košů. Ty byly odstraněny v roce 1995 po teroristických útocích sekty Óm šinrikjó. Jenže kam to má člověk hodit?

Japonci jsou natolik disciplinovaní a pořádkumilovní, že si své odpadky nosí domů – včetně psích výkalů, které balí do systému dvou sáčků a následně splachují ve svých technologicky vyspělých toaletách! Situace se ovšem poslední dobou mění a košů opět pomaličku přibývá – ačkoli bezpečnost je tu stále na prvním místě a během poslední návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa se například všechny letištní koše musely zapečetit.

 

 

Malá hospůdka ano, velká restaurace ne

 

Podobně je to i s veřejným kouřením – existuje tu systém pravidel a místa, kde se rozhodně kouřit nesmí. Jedním z takových míst bývají obecně ulice mimo vyhrazené zóny – buď přímo na chodníku, nebo v nejrůznějších přístřešcích a kuřáckých budkách. Velké překvapení pro Evropana ovšem může být kouření v oblíbených herních halách a v menších restauracích.

I kouření v podnicích má svá omezení – dle zákona je kouření povoleno pouze ve střední až malé provozovně. Ve velkých podnicích si nezapálíte.

Kouření v hernách je typické a podle všeho i tuto „tradici“ čeká nejspíše změna. Japonsko je země paradoxů – na ulici uvidíte kouřit málokoho, ale v izakaje nad saké a nakládanými rejnočími ploutvemi se na vás klidně usměje i těhotná spolustolovnice s tím, že není problém si zapálit. Kulturní šok, jak má být!

Veškeré vyhlášky týkající se kouření se navíc s blížící se olympiádou zpřísňují. I díky tomu najdete na cigaretách maličké nápisy „keep Japan clean“, tedy udržujte Japonsko čisté. Není výjimkou, že si japonští kuřáci nosí po kapsách přenosné popelníčky. Nedopalek na zemi je tu opravdovou raritou. A jen pro zajímavost – podobné restrikce jako u klasických tabákových výrobků se v Japonsku často týkají i nových systémů ohřívaného tabáku.

 

Všude dobře, doma taky!

 

Kdo ví, jestli bychom se tady naučili bez řečí nosit v kapse přenosný popelníček nebo vyhazovat veškerý odpad až doma a třídit podle o něco složitějšího modelu jako např. v Japonsku. Na druhou stranu je třeba říct, že dva roky od uvedení nekuřáckého zákona v platnost si vedeme docela dobře!

Podle zprávy, kterou přinesly internetové stránky České televize, přestává s kouřením nejmladší generace, tedy věková vrstva nejcitlivější na potenciální tvorbu návyku. Podle ministerstva zdravotnictví se zákon projevil také na poklesu hospitalizací s infarktem osob mladších 70 let a také počet hospitalizací následkem astmatu se snížil. Ani podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky se nejedná o náhodu a všechny poklesy ukazují na souvislost s nekuřáckým zákonem.

I tak tu stále kouří na 1,7 milionu lidí, což odpovídá zhruba jedné menší tokijské čtvrti. Tak doufejme, že nám nikdo nebude stavět ghetta, ale spíš nám dojde, že ten stres s hledáním vyznačeného místečka v boční uličce nebo mrznutí před restaurací v prosinci nám za to nestojí.

Motivací všem kuřákům teď navíc může být i fakt, že se zdravějším životním stylem bez cigaret můžou získat benefity v rámci nejrůznějších typů životního pojištění. Např. u AXA můžete získat až 25% slevu na vybraná pojištění invalidity u rizikového životního pojištění. Tak proč kouřit, že?


Jak začít sportovat po letech profesionálního gaučingu

Asi nikdo si o sobě nemyslí, že je lenoch a šílený pecivál. Člověk přece nemusí lámat světové rekordy a frčet ve třífázovém tréninku, aby sám sebe považoval za sportovního jedince. Přece všichni ve volných chvílích chodíme na brusle, kolo, lyže, spinning, Tae Bo nebo jógu. Je to jednoduché, nenáročné a dá se to dělat kdykoliv. Takže se považujeme za sice ne vrcholové, ale sportovce.

 

První krok

 

Jenže najednou si uvědomíte, že inlajny v komoře na polici halí už poměrně tlustý prachový nános, squashová raketa stále spí zabalená v krabici po posledním stěhování a běhat jste byli naposled, když vás kamarádka v nestřežený okamžik přihlásila před deseti lety na pražský půlmaraton. K tomu už vám dávno není dvacet a každý den osm hodin poctivě ťukáte do klávesnice laptopu a sedíte při tom na židli, která má do ergonomického ideálu hodně daleko, zkuste náš test správného držení těla.

Když už máte volnou chvíli, namísto spinningu zajdete na večeři s jednou a více sklenkami vína, a tak si poprvé v životě začnete uvědomovat, že nejste nejen vrcholový, ale žádný sportovec a že byste se měli začít více hýbat.

Tohle uvědomění je první krok. Sice to nějakou dobu trvá a hlodá, ale semínko už je zaseto a i bez našeho přičinění pomalu, ale jistě klíčí. Ten půlmaraton už letos asi nedám, ale když se do toho obuju, příští rok by to mohlo vyjít. Už by to asi chtělo něco trochu dělat, ale právě teď je hodně práce nebo je potřeba věnovat se dětem. Navíc když už mám čas, jsem tak grogy, že jediné, na co se zmůžu, je sedět a koukat do zdi nebo si pustit nějaký seriál.

 

Objevujte nové věci

 

Zní vám to povědomě? To semínko ale klíčí a dává o sobě vědět stále častěji. A vy víte, že má pravdu – že fyzička, pokud jí nepomůžete, bude jenom ubývat a časem budete jen polozhroucení na značně prosezeném gauči vyprávět svým vnoučatům o tom, jak jste, když jste to tedy ještě dělali, váleli ve svém oblíbeném sportu. V tu chvíli si řeknete, že takhle tedy ne, tak opravdu dopadnout nechcete.

No jo, jenže co teď? Zahodíte poslední cigaretu, bouchnete půllitrem o stůl a vzpomenete si, že kamarádka říkala, že jóga je vážně fajn, protože se u ní protáhnete, zpevníte tělo, a hlavně skvěle zrelaxujete. A že je do toho vážně blázen. Jdete to tedy zkusit.

Všichni dnes chodí na jógu, protože je to trendy, a tak tam jdete ještě třikrát a motivačně si předplatíte deset lekcí. Na ty už se ale nikdy nedostavíte a v koutku duše si říkáte, že jste divní. Jóga vás ale fakt nebaví.

 

 

Nenechte se odradit

 

Jenže jste si řekli, že je třeba se více hýbat. Na YouTube je prý skvělá sada videí, podle kterých se dá cvičit pilates, další ze systémů cvičení, na který přísahá jiná vaše super vysportovaná kámoška. To je vlastně ideální řešení – kdykoliv, kdekoliv a hlavně nenápadně. Nikdo vás při tom nebude pozorovat a vy máte o jednu zásadní starost méně.

Třeba se opravdu každý večer přinutíte a podle těch videí budete třikrát držet poctivě 30 vteřin v „planku“, anebo taky ne a příště se zase budete řídit jinou radou jiné dobré kamarádky. A když dojdou jejich rady, zeptejte se strýčka Googla nebo se připojte do nějaké podobně smýšlející facebookové skupiny.

 

Co tedy dělat, abyste se konečně začali hýbat a vydrželi u toho?

Těchto pár tipů vám může pomoci:

  • Nenechte se odradit, když vám nevyhovuje oblíbená aktivita vašich kamarádů a známých. Zkoušejte různé sporty a různé programy. Můžete začít sportovat i s kolegy po práci. Každému vyhovuje něco jiného a vy jste ten svůj sport třeba ještě nenašli, na své si přijdou např. i fanoušci heavy metalu.
  • Nebojte se vyzkoušet něco nového. Kluby a fitness centra velmi často nabízejí zkušební lekci zdarma.
  • Novou aktivitu vždycky vyzkoušejte pod vedením instruktora. Nejen, že vám vysvětlí, jak správně cviky provádět, ale hlavně se nestane, že byste si špatným cvičením ublížili.
  • Stanovte si sami pro sebe pevné termíny, kdy cvičíte – den i hodinu. Když máte v kalendáři napsáno, že v úterý v sedm jdete běhat, je pravděpodobnější, že opravdu půjdete.
  • Pravidelnost je základ. Stačí hodina intenzivního a správně prováděného pohybu a výsledky sami brzy uvidíte.
  • Změňte svůj postoj z „dneska na cvičení není úplně ideální večer, půjdu zítra“ na radši půjdu dneska; co kdyby to zítra nevyšlo?“.
  • Odměňte se. Dortíkem ne – ten jste přece vypotili. Namísto toho si třeba za měsíc pravidelného cvičení pořiďte nové tričko. Časem už to nebude potřeba, protože i tomu největšímu gaučákovi se postupně stane super pocit po tréninku tou nejlepší odměnou.
  • Můžete si také naistalovat aplikaci AXA Health Keeper a přijmout některou z výzev, které tam na vás čekají. Bude to začátečnických 3 000 kroků denně, hubnutí půl kila za týden nebo se rovnou vyhecujete na uběhnutí 10 km během jedné hodiny?

A vy zjistíte, že najednou dobrovolně, bez výmluv chodíte třikrát týdně do fitka a jde vám to tam čím dál lépe. Těšíte se tak, že ani ta únava z práce není tak hrozná, abyste sebou zase jenom plácli na gauč.


První pomoc: co dělat a co naopak nedělat

Mít základní představu o první pomoci se může hodit každému z nás, protože v průběhu života se určitě nejméně jednou ocitneme v situaci, která si žádá naši okamžitou akci. Dnes bychom se rádi podívali na to, co je první pomoc, a upozornili na obvyklé chyby, kterých se lidé v takových situacích dopouštějí.

 

Cíl první pomoci

 

Cílem je poskytnout první pomoc před příjezdem rychlé záchranné služby nebo dopravit postiženou osobu do zdravotního střediska. To může být obzvlášť důležité v závažných případech, jako je dušení nebo srdeční zástava, protože čas hraje v takových situacích zásadní roli.

 

Techniky první pomoci

 

Pokud si nejste jisti, že víte, jak správně postupovat, je lepší vyčkat a přenechat práci zdravotníkům záchranné služby. Před jejich příjezdem přemístíme zraněnou osobu do bezpečí a zajistíme, aby se cítila pokud možno pohodlně. Ze školy bychom měli znát základní techniky, jak postupovat v případě popálenin, zranění či řezné rány, zlomenin, ztráty vědomí nebo zástavy srdce, protože tak je možné zachránit mnoho lidských životů v různých situacích.

 

 

Příručka první pomoci

 

Existují stovky různých příruček první pomoci. Po celém světě je jednou z nejrozšířenějších příručka vydaná Mezinárodním červeným křížem, kterou naleznete na tomto odkazu.

 

ABC první pomoci

 

Zde je několik tipů, co dělat a co nedělat v některých nejběžnějších případech:

    • První pomoc při nehodě

Když jste svědkem nehody, nehýbejte obětí, a pokud má na hlavě helmu, nesundávejte ji. Mohlo by tak dojít ke zhoršení možného poranění míchy. Pamatujte na to a zavolejte záchrannou službu.

Pokud oběť ztratila vědomí, jako první zkontrolujte, zda dýchá a má puls. Pokud máte podezření, že oběť utrpěla úpal, přemístěte ji do stínu a zkontrolujte životní funkce.

Pokud má postižená osoba zachované základní životní funkce, položte ji na bok. Pokud tomu tak není, je nutná kardiopulmonální resuscitace.

    • První pomoc při popáleninách

Popálené místo opláchněte vodou a v případě potřeby okraje popáleniny očistěte. Převažte sterilním obvazem a v závislosti na závažnosti, rozšíření a hloubce popáleniny navštivte lékaře. Nikdy na ránu neaplikujte zubní pastu nebo máslo. Hrozí zanesení infekce.

    • První pomoc při krvácení z nosu

Předkloňte hlavu (nikdy hlavu nezaklánějte, krev by vám natekla do krku), stiskněte prsty nosní dírky k sobě a držte asi deset minut. Můžete také místo chladit, protože chlad stahuje cévy a pomáhá tak zastavit krvácení. Pokud krvácení během této doby samo nepřejde, vyhledejte odbornou pomoc. Lékař vám v případě potřeby provede kauterizace.

    • První pomoc při dušení

Nebouchejte postiženého do zad. Mohlo by se stát, že předmět, který blokuje dýchací cesty, se pohne a bude těžší jej odstranit. Proveďte Heimlichův chvat, který spočívá v tom, že se postavíte za postiženou osobu a oběma rukama jí stisknete nadbřišek. Vzduch je vytlačován nahoru a objekt bránící v dýchání může vyjít ven.

    • První pomoc při zraněních a krvácení

Chcete-li ránu vyčistit, použijte nejprve mýdlo a vodu a ránu omývejte vždy od středu směrem ven, aby se zabránilo kontaminaci. Po vyčištění použijte antiseptikum, aby se zabránilo šíření bakterií, a pokud možno nechte ránu volně, pokud nehrozí odření nebo krvácení.

Pokud dojde ke krvácení, pozorujte, odkud krev vytéká a s jakou intenzitou. Pokud je krvácení silné, stáhněte ránu sterilním obvazem a vyčkejte příjezdu záchranné služby. Pokud je krvácení slabé nebo mírné, ránu stiskněte a ovažte tlakovým obvazem.

    • První pomoc při záchvatu

Zkontrolujte, zda postižené osobě nebrání oblečení v dýchání. Pokud je to možné, položte ji na bok pro případ, že by zvracela. Nevkládejte jí ruku do úst, nemusíte se bát, že jí zapadne jazyk. Dejte pozor, aby se neuhodila, a počkejte, až krize přejde.

    • První pomoc při uštknutí hadem

Pokud vysajete jed ústy, mohli byste polknout toxiny. Je lepší ránu pečlivě ošetřit, zabránit rozšiřování zasažené oblasti a stlačit ránu tak, aby krev a část jedu mohla vyjít ven.

    • První pomoc u dětí

V případě dítěte, které má záchvat, vysokou horečku, je dezorientované nebo má obtíže s dýcháním, je vždy lepší rovnou zavolat pohotovost. Ošetření dětí je vždy obtížnější z důvodu jejich křehké tělesné konstrukce.

 

Lékárnička první pomoci

 

Každý by měl mít po ruce lékárničku, kde najde vše potřebné pro ošetření zranění, řezných ran, odřenin, popálenin, a vědět, jak zafixovat kloub nebo dlouhou kost při podezření na zlomeninu nebo vykloubení. V každé lékárničce by měla být dezinfekce, mast na rány nebo kousnutí, obvazy, nůžky, rukavice, injekční stříkačka, pinzeta a teploměr.


Jsme to, co jíme. Jak jsou na tom Češi ve srovnání se Slováky a zbytkem Evropy?

Podle známé poučky „Jste to, co jíte“ by se z jedné naší kolegyně stal hovězí rump steak a z té druhé čekankový salát. Když máme čas na to připravit si jídlo doma nebo se večer pohodlně uvelebit v restauraci, málokdo pomyslí na rychlý kebab nebo donáškovou pizzu.

Pracovní oběd je ale trochu jiná liga. Občas v práci dostaneme smrtící deadline a dáváme kolegům stravenky, aby nám po cestě zpátky vzali v čínské restauraci smažené kuře s rýží, které poté drtíme u monitoru. Jak se vlastně jako Češi stravujeme – vítězí stále guláš se sedmi a smažák, nebo je převálcovaly avokádové saláty a rybí filet?

Společnost Edenred, partner platformy AXA Health Keeper, na toto téma udělala průzkum stravovacích návyků FOOD, ve kterém srovnala trendy ve stravování mezi Čechy, Slováky a dalšími 8 národy Evropy. Edenred denně obslouží 47 milionů zákazníků po celé Evropě, takže kdo jiný by měl podobný průzkum dělat, že?

 

Češi obědvají v restauracích nejvíc ze všech

 

V Česku pravidelně obědvá 70 % zaměstnanců a tento počet v posledních letech stále stoupá. V roce 2013 denně obědvalo jen něco málo přes polovinu. Pro srovnání, nejvíc lidí (80 %) pravidelně obědvá ve Francii a nejméně (61 %) ve Španělsku. V tomhle se máme co učit i od Slováků, kde denně obědvají tři ze čtyř.

Přestože se do restaurací v Česku chodíme nadlábnout stále méně, je to pořád nejvíc ze všech sledovaných zemí. Skoro celá polovina dotázaných Čechů se na oběd vydává právě tam. Ještě v roce 2009 to ale bylo 62 % a v roce 2013 stále ještě obědvalo v restauracích 57 % z nás. Většina Evropanů označila jako místo stravování odpočinkovou místnost. Tu v Česku volí 32 %, což je oproti době před devíti lety více než trojnásobný nárůst! I u našich slovenských sousedů vedou nad restauracemi, a to v poměru 37 % ku 35 %. Zde jsou rekordmani Belgičané s 59 %.

 

Raději kvalitu než super cenu

 

Také upouštíme od fast foodu. Původních 12 % obědvajících Čechů v roce 2009 se ztenčilo na pouhých 5 % minulý rok. Vypadá to, že s tím kebabem, který se snažíme vdechnout po cestě zpátky do práce, to nebude zas tak hrozné. A se smaženým kuřetem jakbysmet, u monitoru se nás stravuje jen 11 %.

Mlsné jazýčky nám ale zůstaly. Nejčastěji se totiž rozhodujeme právě podle toho, na co máme chuť. Celých 80 % z nás, což je nejvíc v Evropě. Také neradi čekáme na jídlo. Upřímně, když jsme s kolegy čekali na oběd v blízké pizzerii skoro hodinu, rozhodli jsme se, že už se tam víc neukážeme, ani kdyby nám měli servírovat manu nebeskou. Téměř polovina Čechů s naší redakcí souhlasí a uvedla rychlost obsluhy jako rozhodující faktor.

Co nás ale překvapilo, je, že pro čím dál víc lidí je důležitá kvalita a nutriční hodnota jídla. To je rozhodující pro 44 % Čechů. Cenu řeší jen jeden z pěti a podle velikosti porce míří za jídlem čtvrtina našich občanů. Zde opět klobouk dolů před našimi „bratmi“ – nutriční hodnoty řeší skoro 70 % z nich.

 

Jíme stále zdravěji

 

Co se ale za posledních několik let změnilo zcela zásadně, je poptávka po zdravé a vyvážené stravě. Zatímco v roce 2009 vznášel tento požadavek jen zlomek strávníků, v loňském roce to zaznamenalo už 25 % všech českých a 39 % evropských restaurací.

V Česku se také stále větší oblibě těší tradiční jídla, připravovaná moderním způsobem a za použití alternativních surovin. Ty umožní zachovat tradiční a známou chuť a zároveň splňují požadavky na moderní a zdravé stravování. Například svíčková nebo pizza připravená tímto způsobem může mít až o polovinu méně kalorií a daleko vyšší nutriční hodnotu.

To potěší vaše tělo i vás samotné, protože, co si budeme nalhávat, svíčková k obědu je zárukou usínání u klávesnice, ze kterého vás dostane leda dvojité kafe. Po něm pak doporučujeme test kardiovaskulárních chorob v naší aplikaci.


Relaps je plíživý a ohrožuje i matky s dětmi. Jak se ubránit tomu, abyste nezačaly opět kouřit?

V Evropě celkově kouří 8 procent těhotných žen, v USA 6 procent a v Asii 2 procenta. Konkrétně v Česku jsou však čísla daleko vyšší a dosahují až 20 procent. Problematická situace nastává čím dál častěji také u žen, které sice díky dětem kouřit přestaly, vydržely několik let, ale poté se k cigaretám opět vrátily. Dostatečná osvěta v oblasti odvykání kouření ovšem stále chybí, a právě proto jsme pro vás připravili několik rad, jak do toho opět nespadnout.

 

Roztancované hormony

 

Ženské tělo je během těhotenství nastavené tak, aby se veškerá energie koncentrovala na plod a miminko přišlo na svět zdravé. Proto se u žen vlivem výkyvů hormonů mění chuťové preference a do svého jídelníčku buď zařazují úplně nové potraviny, nebo naopak některé zcela vyřadí. Podobně je to i s kouřením.

„Mnoha ženám v těhotenství cigarety přestanou chutnat, a tak nějak ze dne na den s nimi skončí. Jejich tělo jednoduše rozhodne za ně. Vše ještě podpoří motivace, aby bylo jejich dítě zdravé a vyvíjelo se tak, jak má,“ vysvětluje adiktolog a spoluzakladatel aplikace Adiquit Adam Kulhánek.

Po narození dítěte a hlavně během kojení se však situace může změnit. Hormony se postupně vracejí do normálu a s tím mnohdy přichází i chuť na cigarety. „Mnoho žen má sice ještě bariéru, jelikož kojí, a proto se snaží držet, ale jakmile uplyne rok, dva, sáhnout po cigaretě je čím dál snazší. O to víc, když se ženy dostanou do nějaké krizové stresující situace,“ popisuje Kulhánek. Spouštěč tak může přijít úplně kdykoli. Mozek si jednoduše vzpomene, jak takové situace řešil kdysi, a zaslepeně touží jedině po cigaretě. Jedna, druhá, třetí, a jste v tom zas!

 

Čemu se vyhnout

 

Život rodiče není jednoduchý. Dítě si vás bere za vzor a zpozoruje téměř vše. Naučit je pravidelně si čistit zuby je mnohdy nadlidský úkol, ale jak vás uslyší nadávat či si zapálit, otevírá se Pandořina skříňka. Kvůli pasivnímu kouření také dětem více hrozí astma, záněty středního ucha či poruchy soustředění a dlouhodobě i rakovina. Pokud proto pocítíte jen malé nutkání a chuť zase si zapálit nebo řešíte situaci, která by vás mohla rozhodit natolik, abyste opět sáhly po krabičce, zbystřete.

„Nebojte se kdykoli obrátit na nějakého odborníka – odvykání s odbornou pomocí je daleko úspěšnější. Závislost na tabáku je velmi silná a jen minimum kuřáků zvládne odvykání bez podpory,“ radí Kulhánek. Vyzkoušet můžete také mobilní aplikaci Adiquit, která funguje jako motivátor a zároveň nabízí i aktivní pomoc při neodbytné chuti na cigaretu. Mít vždy po ruce virtuálního terapeuta bez toho, abyste někam pravidelně chodili, se určitě vyplatí.

„Důležité také je vyhýbat se co nejvíce všem spouštěčům kouření. Pro někoho je to káva, pro jiného alkohol nebo kuřácká společnost,“ upozorňuje dále Kulhánek. Všechny tyto situace totiž dají mozku signál „teď si zakuř, protože jsi to tak dřív přece dělala“. Takových rizikových situací byste se měly vyvarovat.

Pokud však už jednou chtě nechtě přijdou, například při sedánku s kamarádkou, mějte připravená řešení, co dělat, když bude nutkání zapálit si silnější než vy. Co třeba zkusit žvýkačku, mentolový bonbón, dát si drink s brčkem nebo jako poslední možnost nikotinový sprej?

 

 

Motivace je základ úspěchu

 

„Mnoha lidem rovněž pomáhá připomenout si, proč vlastně přestávají kouřit. Posílí to vaši motivaci buď kvůli dětem, zdraví, financím, nebo i vzhledu,“ povzbuzuje Kulhánek.

Pokud od někoho ze svých blízkých slyšíte, jak se vzdal cigaret ze dne na den a nestálo ho to téměř žádné úsilí, zatímco vy se snažíte odvykat plíživé závislosti den co den, nezoufejte! Drtivá většina populace neodvykne na první pokus. Přestat s kouřením však smysl vždy, i když se o to pokoušíte třeba už počtvrté. „V takovém případě je ale dobré poučit se z předešlých chyb. Jestliže například víte, že nezvládáte nekouřit v práci, řekněte důrazně svým kolegům, aby vás nezvali na ‚kuřpauzu‘,“ dává příklad Kulhánek.

Pokud se rozhodnete říct cigaretám jednou provždy sbohem, ocení to vaše zdraví a za krátkou dobu i váš zevnějšek. Nejen že potěšíte své okolí, jež plně docení vůni vašeho parfému, do kterého se už nebude míchat pach cigaret, radost uděláte i své pleti, vlasům, nehtům i zubům. Vaše tkáně se totiž začnou daleko lépe prokrvovat.

 

Pár rad na závěr

 

Jestliže se ještě na tak zásadní krok necítíte, zkuste dodržovat alespoň pár jednoduchých zásad. „Když už kouřit potřebujete, rozhodně by to nemělo být doma nebo v autě. Také nikde nenechávejte pohozené cigarety, zapalovače nebo popelníky. Možná vás pak kouření nebude ani tolik lákat,“ vysvětluje Kulhánek.

Nabízí se také méně riziková a dnes velmi populární e-cigareta. Postupně navíc můžete dát sbohem i jí.

Patero úspěšného odvykání

  • Vyhoďte všechny staré cigarety, tabák i popelníky.
  • Řekněte svému okolí, že nekouříte nebo odvykáte.
  • Odměňte se za nekouření. Kupte si za uspořené finance třeba něco pěkného na sebe.
  • Zatočte s nervozitou. Zkuste relaxační cvičení, bylinky na uklidnění nebo se jednoduše někomu svěřte.
  • Snažte se myslet pozitivně. Podpoří vás například, když si zapíšete každý den, který vydržíte bez cigarety.

Cvičení s elastickými popruhy: nohy, paže a břišní svaly

V AXA Health Keeper jsme vám předvedli protahovací cviky zaměřené na pružnost, cvičení na uvolnění krční páteře a dnes pokročíme o kousek dál a naučíme vás, jak cvičit s elastickými popruhy. Ukážeme vám, k čemu slouží, a upozorníme vás, na co si dát pozor.

 

Co jsou to elastické popruhy

 

Jsou to popruhy vyrobené z elastického a odolného latexu, které se používají při cvičení k posílení konkrétního svalstva a také k prevenci a regeneraci zranění.

Cvičení s elastickými popruhy spočívá v překonání odporu, který nám elastický popruh klade při konkrétním pohybu, jímž může být ohnutí končetiny, natažení končetiny, upažení atd.

 

Přínosy cvičení s popruhy

 

Cvičení, která lze provádět s elastickými popruhy, je nekonečně mnoho, jsou snadná a velmi účinná. Vaším cílem je:

  • provádět cviky na zlepšení výdrže,
  • zlepšit flexibilitu,
  • zlepšit koordinaci a rovnováhu,
  • doplňkové cvičení k posilování s činkami,
  • prevence úrazů.

Proto je možné je používat při funkčním tréninku.

Při cvičení s elastickými popruhy se zlepšuje výdrž, a to i při přerušení pohybu. Proto je cvičení s popruhy tak efektivní. Kromě toho jsou popruhy univerzální, snadno přenosné a levné.

 

Činí vám cvičení s popruhy potíže?

 

  • Aby byl váš výkon optimální, musíte se naučit správně popruhy používat.
  • Nesprávné použití může mít za následek zranění.
  • Popruhy mohou prasknout.

 

Cvičení s elastickými popruhy

 

Cvičení s elastickými popruhy k posílení paží, nohou a břišních svalů

Rozlišujeme mezi cvičením s popruhy připevněnými ke stěně – jedná se o TRX neboli závěsné popruhy, kdy kromě jejich odporu pracujete ještě s vlastní vahou – a cvičením s elastickými popruhy, které jsou volné.

Cvičení s elastickými popruhy na posílení paží

  • Posilování deltového svalu. Oběma nohama se postavte na popruh a rukama uchopte konce popruhu. Stůjte s nohama u sebe a s pažemi nataženými podél těla. Upažte, až jsou vaše paže rovnoběžné s podlahou. Zůstaňte v této pozici několik vteřin a pak pomalu dejte paže dolů.
  • Biceps. Do každé ruky uchopte jeden konec popruhu. Stůjte s nohama u sebe. Šlápněte na popruh. Prsty rukou směřují ven. Ohněte paže tak, že se pěstmi dotknete hrudi.

 

 

  • Triceps. Pravou nohou si stoupněte na jeden konec popruhu. Druhý konec uchopte pravou rukou a omotejte si ho kolem ruky, aby vám nevyklouzl. Zvedněte ohnutou paži a loktem se dotkněte ucha. Dlaň ruky je za hlavou. Natahujte a ohýbejte paži tak, že hýbete pouze předloktím. Cvičení opakujte s druhou rukou.

Cvičení s elastickými popruhy na posílení břišních svalů

  • Posilování břišních svalů vsedě. Nohy jsou lehce pokrčené. Popruh umístěte pod nohy a držte ho oběma rukama. Opřete se dozadu, záda jsou rovná a pomalu natahujte nohy. Když zvedáte a pokládáte nohy, zatáhněte břišní svalstvo.

 

 

  • Posilování břišních svalů vleže. Ležíte na zádech. Nohy jsou natažené. Elastický popruh natáhněte přes chodidla a držte ho oběma rukama. Lehce nadzvedněte trup tak, že zatnete břišní svaly. Trup položte, ale nedotýkejte se trupem podložky.

Cvičení s elastickými popruhy na posílení nohou/strong>

  • Leh na boku. Svažte popruhem nohy k sobě ve výši kotníků. Snažte se roztáhnout nohy, dokud není popruh natažený. Opakujte s druhou stranou.
  • Pozice na kolenou. Popruh protáhněte pod chodidlem jedné nohy a konce popruhu držte pod rukama. Natáhněte nohu dozadu, dokud se noha nezastaví. Opakujte s druhou nohou.
  • Leh na zádech. Nohy zvedněte do vzduchu v úhlu 90 stupňů. Popruh je uvázaný mezi nohama ve výšce lýtek. Pohybujte nohama od sebe a k sobě, co nejvíc to jde. Popruh vám bude klást odpor.

Tato cvičení mohou být tak rozmanitá, jak vás jen napadne. Najděte si taková cvičení, která vám nejlépe vyhovují, a rozhodněte se, s jakou intenzitou je chcete provádět.

Doplňte cvičení zdravým životním stylem. Přečtete si naše články o salátu a jeho alternativách, jak na zdraví pomocí mobilu či jak správně odpočívat.


Tabák: u konce s dechem

Víte, co se slaví 31. 5.? Osvobození to není! Ačkoli, jak se to vezme. Jednatřicátého května Světová zdravotnická organizace ustanovila jako „No Tobacco Day“. Tak co? Osvobodíme se na den (a třeba napořád) od kouření?

Každý rok je zaměřený na konkrétní téma, které s kouřením a tabákovým průmyslem přímo souvisí. Letos se bude tenhle „svátek“ (ne)kuřáků týkat plic – konkrétně pak tématu tabák a zdravé plíce. Dá se říct, že plíce, tabák, kouření – to dává rozhodně smysl!

Konkrétně se kampaň letošního mezinárodního dne zaměří na tematické okruhy negativního vlivu tabáku na zdravé lidské plíce a jak důležitou roli plíce hrají v lidském životě (spoiler alert: bez nich bychom umřeli, je dobré si jich považovat a udržovat je).

 

S nadhledem, ale zcela vážně

 

Pojďme si prosvištět jednotlivé okruhy plicních neduhů souvisejících přímo i nepřímo s tabákem. To se totiž nemusí vůbec vylučovat. Naopak – někdy je fajn vážná témata odlehčit. On takový život bez tabáku, třeba pro bývalé kuřáky nebo všechny, kdo se snaží přestat, prostě není žádné peříčko. A my to víme! Proto jste si u nás mohli např. přečíst o síle puškvorce. Nikoho ale nechceme moralizovat ani děsit. Fakta jsou ale fakta. A plicní choroby jsou plicní choroby.

Když jsme u těch fakt, kouření je pořád a stále na prvním místě příčin rakoviny plic. S tím nic nenaděláte. I když vlastně ano! Už 10 let od chvíle, kdy kuřák přestane kouřit (a žádný takový ty výjimčičky k vínu nebo kafíčku), se u něj snižuje riziko rakoviny plic zhruba na polovinu. A to už jsou solidní čísla! Chcete další? Tak třeba už za dvacet minut od típnutí poslední cigarety se vrací k normálu krevní tlak a srdeční tep.

Pro všechny, kdo si zakládají na vzhledu, je další skvělou zprávou, že po osmi hodinách od poslední cigarety stoupá zásobení organismu kyslíkem – což znamená, že pokožka a vlasy dostávají větší hydrataci. A slovy beauty gurua z nejpovolanějších – Zoolandera: „Vláha je klíč k hydrataci.“ A tedy ke kráse!

 

Chronická dýchací onemocnění

 

Ranní kašel, který se nese bytovým jádrem, je jen jedním z příznaků chronických dýchacích onemocnění. Pro spolubydlící je tato městská verze kohoutího kokrhání jasným znakem, že se jejich rauchsouputník či rauchsouputnice vyspinkali do růžova. A jejich plíce taky – ranní kašlání totiž mimo jiné znamená, že se plíce po několikahodinovém nekouření snaží vyčistit a zbavují se všeho, co se jim nelíbí.

Abychom byli přesnější, kuřákovy plíce nebudou tak úplně růžovoučké, ale, řekněme, spíše starorůžové. Míň cigaret – míň kašlíku a růžovější plíce. Žádné cigarety – za pár let žádný kašel. Matematika je v tohle docela jasná. Když do rovnice ještě přidáte např. kapesního pomocníka Adiquit, bude se vám i lépe počítat.

 

 

Dáma s kamelkami je nová dáma s kaméliemi

 

Pojďme se na vše podívat z ženského pohledu. Víte, co spojuje kuřačky cigaret s romantickou postavou z opery Giuseppe Verdiho? Jsou to slabší plíce. Kouření může mít vliv kromě jiného na snížení imunity – konkrétně pak ubývá buněk, které v plicích ničí choroboplodné zárodky. Ať už jsme sebevětšími fanoušky a fanynkami dramatických italských oper, pojďme to zkusit trošku jinak než nebohá kašlající Violetta.

Marketing se se ženami od dvacátých let minulého století nemazlil a cílení reklamy u tabákových výrobků, především elegantně tenkých cigaretek typu slim, slavilo velké úspěchy. A ženy a dívky kouřily a kouřily, třeba proto, že chtěly zhubnout a reklamy tabákových společností dámám místo svačiny nabízely jako alternativu vhodnou k hubnutí právě cigaretu.

 

Zákon o zlomeném srdci a plicích

 

Bohudík dnes už víme, že základem vybalancované diety a zdravého životního stylu není ani tak cigareta, jako spíš řapíkatý celer. Ano, to je trošku hyperbola, ale pro ilustraci postačí. Dobrá zpráva je, že nejenže jsme tyto marketingové mýty vyvrátili, ale postupně je kouření na ústupu právě i u žen, které kouří průměrně méně než muži.

Podle českého průzkumu z roku 2017 muži vykouří průměrně 15–24 cigaret denně oproti ženským 10–14 cigaretám! A hlavně – počet se snižuje a nic nenasvědčuje tomu, že by měl pokles přestat. Už teď celosvětově pokrývají nekuřácké zákony 6 z 10 lidí – což je čtyřikrát víc než v roce 2017.

Kromě státních regulací a opatření, které nás chrání, aby se z nás nestaly nebohé Violetty (na zlomené srdce na rozdíl od kouření ve společných prostorách bohužel ještě zákon nebo vyhláška neexistují), se snaží i firmy. V AXA můžete např. jako nekuřák získat slevu až 25 % na vybraná pojištění invalidity a u rizikového pojištění. Přestat kouřit se teď prostě vyplatí (nejen ženám) – ušetříte na nákupu tabáku a cigaret, návštěvách u doktora a ještě na pojištění. A to by bylo toho nevyužít – žijeme přece jenom jednou!

Tak co? Oslavte letos Mezinárodní den bez tabáku skutečně bez tabáku. Kdo ví, třeba vám nakonec vůbec nebude chybět. A odměnou vám bude nejen dobrý pocit, ale i znovu nabuzené čichové buňky!

Test zlomeného srdce z italské opery ještě nemáme, zato si v AXA Health Keeper můžete vyzkoušet např. test závislosti na nikotinu.


Když je vám na houby, pomůžou houby

Dříve jsme se podívali v redakci AXA Health Keeper na zoubek mýtům o ovesných vločkách a dietním salátům a jejich alternativám. Češi jsou národem houbařů, a tak jsme si pro vás připravili pár z nich, které mají pozitivní účinky na vaše zdraví a také dobře chutnají. Schválně, jestli je poznáte všechny!

Pojďme si rozkrýt utkvělou představu o tom, že houby jsou jen chutná (už tady se nejspíš s některými neshodneme) potravina nebo něco, co nás otráví. Občas i doslova. Ale jak už to tak v životě bývá, každá houba má dvě strany. Kromě hub, které jsou pro náš organismus toxické, jak nám s obrázkem muchomůrky červené od dětství vštěpují do hlavy (ne do hlívy!), existují i houby léčivé. Nebo minimálně velmi nápomocné našemu organismu.

 

Prevence, co není na houby

 

Tak jako nás od malička strašili hřibem satanem nebo muchomůrkami, tak nás povětšinou ve škole připravili o zásadní informaci – houby jsou nejen jedlé a nejedlé, ale také léčivé! A kdo že to zapojil určité typy hub do své tradiční medicíny? Žádným překvapením nebude, když prozradíme, že houby se hojně vyskytují v tradiční čínské a japonské medicíně.

Asijské houby jsou vynikající především jako prevence a jako prostředky mírnící průběh některých typů lehkých nemocí – především je můžeme vzít „do boje“ s chřipkou, nachlazením či rýmou. Některé mají detoxikační účinky, jiné zase hodně vlákniny nebo vitamínů B. Říkáte si, že takové houby jste tedy nikdy nepotkali? To si nemyslíme. Víte proč? Protože hlíva!

 

Nejen do veganských gulášů

 

Hlívu nejspíš znáte buď z chladicích boxů supermarketů, nebo z vegetariánských, popř. veganských restaurací a bister. Kromě klasické smaženice a krémových omáček ji můžete třeba osmahnout jako rychlou dobrotu s česnekem a zázvorem. Vegetariáni si ji cení i jako „náhražku“ masa ve vege-burgerech nebo v oblíbených variacích vege-gulášů. Kdo by byl řekl, že s rostlinným gulášem také konzumujeme zdroj vlákniny, hořčíku, fosforu a vitamínů B?

Hlíva obsahuje látky, které posilují imunitu a snižují cholesterol. A krom toho je prachobyčejně lahodná. Kromě tepelného zpracování hlívy se ze sušené připravuje čaj a k dostání jsou i koncentrované hlívové tobolky.

 

Královna houbového veškerenstva

 

Houbu šiitake jste už také jistě potkali – nejspíš v asijské restauraci nebo v obchodě s asijskými potravinami. Šiitake má krásné české jméno houževnatec jedlý a v Asii ji prý považují za královnu všech hub. Je plná esenciálních aminokyselin, umí regulovat cholesterol a tlak v krvi a pročišťuje. Asi proto jí říkají i houba dlouhověkosti. Připočtěme k tomu i kořeněnou chuť a příjemnou vůni a nemůžeme se divit, že je šiitake druhou nejpěstovanější houbou na světě hned po žampionech.

 

 

Poslední z těchto houbiček, které jsou v obecnějším povědomí, je Jidášovo ucho aka boltcovitka bezová. Tuhle houbu, jež je houfně k nalezení po českých lesích, využívali v Číně už nějakých 300 let př. n. l. Je bohatá na draslík, vápník, fosfor a hořčík. Na posílení imunity a pročištění krve je prý tohle ucho jako drak! A jako bonus prý přispívá ke zdravé pleti a silným vlasům a nehtům.

V kuchyni pro ni najdeme opravdu všestranné uplatnění – dá se např. přidat i do typických českých polévek, jakými jsou česnečka, bramboračka, květáková nebo gulášovka. No a samozřejmě, že je ideální v asijsky laděných pokrmech. Klidně i v „české číně“. Tak dobrou chuť a pořádnou imunitu!

A vy všichni, kdo si v konzumaci hub nelibujete, zkuste čaje ze sušených nebo například výtažky z léčebných hub coby potravinový doplněk. Jak se to říká? Jedna tobolka výtažku hlívičky a budete jak rybičky!

 

Věděli jste, že…
… japonská odpověď na čínskou medicínu je kampo? Z tradiční čínské medicíny navíc z velké části vychází, její vznik je opřený o dokonalé studium a výklad čínské medicíny, ze kterého vznikl komplexní systém diagnostikování a terapie. Existuje víc směrů i v japonské medicíně, které využívají další tradiční původně čínské techniky, jako je akupunktura, ovšem kampo se v současnosti soustředí primárně na studium a využití bylin a rostlin.