Jak každý den udělat pořádný kus práce

Máte pocit, že se celý den honíte a seznam úkolů, které máte udělat, se nijak nekrátí? Stává se vám, že po celém dni nevíte, co jste vlastně dělali, když nic není hotovo? Nebo se jen chcete zamyslet, jestli byste nemohli začít něco dělat trochu jinak, abyste měli dobrý pocit z hotové práce? Přinášíme pár tipů, které fungují pro nás, a vám třeba také pomohou.

 

Mít vše hotovo (Getting Things Done)

 

Metoda Davida Allena získala velkou popularitu ve světe i u nás a mnoho lidí na ni přísahá a tvrdí, že jim dokonce od základu změnila život. V čem tedy tkví jeho „Umění produktivity bez stresu“?

Podle Allena je náš mozek výborný ve vymýšlení věcí, ale špatný v ukládání informací. Pokud ho tedy zbytečně zatěžujeme tím, aby si pamatoval všechny naše úkoly a termíny, ubíráme mu kapacitu na to, aby dělal to, v čem je nejlepší – tedy úkoly opravdu řešil.
Nejlepším řešením je podle něj tedy mozek vyčistit a kapacitu mu uvolnit. Jenom myšlení na to, co musím kdy udělat, vede ke snížení soustředění, a to k prokrastinaci. Proto Allen doporučuje, abyste svůj mozek přestali používat jako sklad informací.

1. Sesbírej
Sepište si všechny úkoly, které vám „straší v hlavě“. Je jedno, jestli k tomu použijete papír a tužku, některý z online nástrojů na správu úkolů nebo krabičku a kartičky. Napište si opravdu všechno – malé i větší úkoly, pracovní i soukromé, každodenní i zatím nerealizované sny. Uvolní vám to mozkovou kapacitu, abyste se mohli plně věnovat řešení.

2. Zpracuj
Když jsme všechen nepořádek dostali z hlavy, je třeba se na něj podívat a stejně jako při úklidu domácí zaneřáděné komory se rozhodnout, co si schováme a co vyhodíme. U každé napsané „záležitosti“ si tedy řekněte, jestli je v danou chvíli realizovatelná nebo ne. Pokud ne, buď ji zahoďte (smažte), nebo odložte na jindy. Pokud ano, rozhodněte se, jaký další krok byste měli podniknout, abyste se její realizaci přiblížili. Pokud to zabere méně než dvě minuty, udělejte to rovnou. Pokud to zabere více času a je to možné, položku ze seznamu delegujte. Pokud ji není možné delegovat, přidejte ji na seznam úkolů, na kterých začnete pracovat.

3. Zorganizuj
Teď je čas se připravit. Když máte hodně věcí, které musíte vyřídit, je naprosto normální, že na nich začnete pracovat, místo abyste se na chvíli zastavili a vše si nejprve promysleli. Ale tím, že si jako první rozvrhnete svůj čas, získáte jasnější představu o tom, co je třeba udělat a jaké další kroky budou následovat. Díky tomu potom budete postupovat po úkolech rychleji. Udělejte si více seznamů a úkoly do nich seskupte – např. e-maily, které je třeba vyřídit, telefonáty, zprávy, které je třeba napsat…

4. Zhodnoť
Krásně roztříděné seznamy, jsou skvělé, ale pokud se k nim pravidelně nevracíte a neupravujete je, budou vám jen přibývat, a to také není právě produktivní. Proto své seznamy úkolů pravidelně procházejte, abyste mohli určit, co právě nejvíce zaslouží vaši pozornost. Pomůže vám to správně nastavovat priority a také zabráníte tomu, že seznam úkolů, které jste měli mít hotové před x-týdny, začne narůstat do gigantických rozměrů.

5. Udělej
A teď jednoduše začněte úkoly plnit. Vytvořili jste si systém, tak ho využijte. Odškrtávání položek na seznamu podle priorit je totiž tak skvělý pocit, že se na něm časem stanete závislými.

Zaujala vás metoda GTD a chtěli byste se o ní dozvědět víc? Kniha Davida Allena „Mít vše hotovo – Umění produktivity bez stresu“ vyšla v revidovaném vydání v roce 2015. Promítl do něj své zkušenosti, které nasbíral za roky její aplikace a výuky. Nebo se podívejte na stránky gtd.sk či mitvsehotovo.cz. Od roku 2016 je díky vydavatelství Jan Melvil publishing kniha dostupná i v českém překladu.

 

 

Uzavřené seznamy

 

Jednoduše zaveditelnou změnou do našeho pracovního systému jsou tzv. uzavřené seznamy. Každý večer si předem rozplánujte seznam věcí, které byste měli mít druhý den hotové. Od starých známých „to-do-listů“ se ale liší tím, že na ně už druhý den nic nepřipisujete, ale ani nic nemažete. Uzavřený seznam by měl obsahovat několik dlouhodobých úkolů, úkoly, kterým končí termín, rutinní úkoly a „zbytek“. Takto si rozplánujte 60-80 procent pracovního dne. Vždy se totiž najdou nečekané, ale urgentní úkoly nebo se některý ze seznamu zkomplikuje a zabere více času, než jste počítali. Plánováním pouhé většiny dne si vytvoříte rezervu.

Ze začátku není jednoduché si uzavřený seznam úkolů připravovat tak, aby přesně vyšel na den. Často naplánované úkoly zaberou více času a nepodaří se je splnit – zkuste tedy plánovat kratší seznam. Pokud vám úkoly trvají déle, než chcete, zkuste se zaměřit na vlastní efektivitu. Třetí obvyklou příčinou bývá, že vám mnohem více času, než počítáte, zaberou neplánované úkoly. Zkuste zjistit proč, a přesunout co nejvíc z nich do „plánovatelného“ šuplíku.

 

Zastavte se a pochvalte se

 

Občas se v koloběhu dní pod přívalem informací ani nestačíme zastavit. Máme pocit, že kouli soukromých i pracovních úkolů stále valíme před sebou a neustále se strachujeme a myslíme na věci, které budeme muset udělat. Zkuste se někdy posadit a během pár minut si pomítnout svůj den. Vybavte si alespoň v hlavě vše, co jste dnes od rána udělali. Zjistíte, že toho je určitě celkem dost! Pochvalte se za to!

 

První pomoc ve stavu paniky

 

Asi každý někdy zažil stav, kdy mu v hlavě vyskakovaly všechny možné katastrofické myšlenky, až ho přemohl pocit, že to prostě nemůže všechno zvládnout. V takovou chvíli se zkuste „uzemnit“ – potřebujete se plně vrátit do reality a být pouze tady a teď. Zkuste si v tu chvíli uvědomit něco, co vidíte, něco, co slyšíte, vůni, kterou cítíte, chuť, kterou vnímáte, a pocit, který právě máte. Buďte ale konkrétní. Pojmenujte přesně, co právě zažíváte. Mozek se na to zaměří, váš tep se zklidní a můžete zase pokračovat v díle, abyste dnes večer měli radost z hotové práce – jedno jaké!


Ikigai – popište svůj smysl života

Většina z nás se v určitém bodě života zeptá sama sebe, co je důvodem naší existence. Jaký smysl má náš vlastní život a co nás pohání k tomu, abychom se ho snažili žít co nejlépe. Tajemství spokojeného, naplněného a šťastného života vám může pomoci najít japonská metoda Ikigai.

 

Jaký to má smysl?

Můžete mít zdánlivě všechno – úspěchy v práci, spokojenou rodinu a silné sociální vazby. To je přece recept na šťastný život. Tak proč se vám při tom všem zdá, že vám stále něco schází? To „něco“ může být váš vlastní smysl života.

Smysl života je něco víc než jen sen nebo nedosažitelný ideál. Pomáhá vám určit cíle, které si v životě kladete, dodává důvod vaší existenci a pomůže vám prožít život lépe i zdravěji. Proto je tak důležité ho najít, ale není to něco, co si snadno a rychle vymyslíte.

Podle výzkumu publikovaného na stránkách ScienceDaily je jasně definovaný smysl života úzce propojený s lepším zdravím. Naopak u lidí, kteří ho nemají, je dvakrát vyšší pravděpodobnost, že zemřou předčasně. Podle jiné studie uveřejněné na webu JAMA Current Open, platí toto spojení bez ohledu na socioekonomickou situaci, pohlaví i dosažené vzdělání.

Metoda Ikigai

Slovo Ikigai (生き甲斐) se z japonštiny překládá jako „smysl bytí“ (iki znamená „žít“ a kai „důvod, smysl“). Je to hnací motor, důvod, který vás každé ráno motivuje k tomu, abyste vstali z postele. Tato přes tisíc let stará myšlenka nám nabízí odpověď na otázku, proč žijeme. Podle ní je vše propojené, a proto našim životům dodává smysl jedině po všech stránkách vyrovnaný životní styl.

Ikigai každého z nás je spojení vášně a elánu, spokojenosti, profese a hodnot, a hlavně naplnění všeho z toho. Všechny tyto složky musí být ve vzájemném souladu. Aby tato metoda přinesla své výsledky, je třeba se více soustředit na to, abychom vše dělali pořádně. Klade totiž větší důraz na proces než na dosažení vytyčeného cíle.

Smysluplný život

Když najdete svůj smysl života, je pro vás jednodušší dosahování životních cílů, ale také můžete pochopit, proč jsou někteří lidé za jinak stejných podmínek, zejména ve vyšším věku, zdravější.

Hledání smyslu života je více než jen nalezení činnosti nebo zaměstnání, které zaplní váš čas. Znamená to, že jdete za cílem, jehož dosažení vás osobně rozvíjí. Můžete si zkusit odpovědět na následující otázky:

  • Co je pro mě důležité? To je možná ta nejtěžší z nich. Pro její zodpovězení si můžete formulovat několik konkrétnějších: Jaké jsou vaše sny? Na jakých hodnotách vám záleží? Kteří lidé jsou pro vás nejdůležitější? …
  • V čem jsem opravdu dobrý? Každý z nás má něco, co mu jde opravdu dobře. Pro někoho je to komunikace s ostatními. Jiný je dobrý učitel, další je kreativní nebo má dobré analytické schopnosti. Pro někoho je druhou přirozeností myslet na ostatní, další má silnou vůli a disciplínu nebo třeba umí cokoliv spravit.
  • Jaký je můj potenciál? Zatímco první dvě otázky zjišťují spíše, kdo jsme, tato vám ukáže, kým se můžete stát. Možností i cest je více: můžete svůj život přijmout takový, jaký je, nebo se naopak zkusit vydat na úplně novou cestu. Cílem je si uvědomit, jakým člověkem chcete být a čeho chcete ještě dosáhnout.

Nebo si za využití obrázku níže zkuste napsat tři věci do každého kolečka. Co máte opravdu rádi – LOVE? Co potřebuje svět kolem vás – NEEDS? Co vás uživí – MONEY? V čem jste dobří – SKILLS? A hledejte jejich vzájemné průniky. Dovednosti a peníze definují vaše ideální zaměstnání. Dovednosti, které využíváte pro to, co máte opravdu rádi, definují vaše zapálení. Protnuly se vám všechny čtyři? Gratulujeme, právě jste popsali své Ikigai!

 

 

Cestou k delšímu a zdravějšímu životu tedy není jen vyvážená strava a dostatek pohybu, ale také nalezení smyslu života, který vás bude pohánět. Pokud však právě nechcete řešit hluboké otázky po smyslu svého života, můžete třeba pomocí našeho testu během pár minut zjistit, jak moc jste ohroženi stresem.


10 rad, jak zacházet se zeleninou

Jíst hodně zeleniny patří do každého správného receptu na dlouhověkost. Díky vysokému obsahu vody si navíc nepřijdete, jako kdybyste měli v břiše balvan. Co si budeme povídat, mix roztodivných barev, vůní a chutí je smyslovou symfonií, se kterou si můžete v kuchyni vyhrát do aleluja. Zelenina je prostě kámoš. Ať už jí konzumujete jakékoli množství, poradíme vám pár tipů a triků, jak z okurek, mrkve a rajčat vytěžit co nejvíc.

 

  1. V zimě radši mražené
    Jak praví známé latinské přísloví: „Dobrý začátek vede k dobrému konci.“ Hurá tedy na nákupy! V zimě je sezónních potravin od místních farmářů pomálu, a tak se spousta dováží. To v případě vzdálenějších zemí znamená, že ovoce a zelenina mají i nižší obsah živin, protože se sbírají ne úplně zralé, aby přežily převoz. Mražená zelenina se většinou sbírá v době nejvyšší zralosti a poté se rychle zamrazí, proto může být kvalitnější alternativou. Ta rajčata z Turecka nebo Maroka nejsou ani chuťově žádná hitparáda.
  2. Lednička není hotel
    Když už jsme u toho srovnání mražené a čerstvé zeleniny, nedávná studie z vědeckého magazínu Journal of Food Composition and Analysis odhalila, že po pěti dnech v ledničce jsou na tom čerstvé ovoce a zelenina nutričně kolikrát hůře než ty zmražené. To kvůli transpiraci a respiraci, tedy „dýchání a pocení“. Kromě vody dochází i ke ztrátě vitamínů a dalších užitečných látek, jako např. flavonoidů, takže neotálet a šup s tím do salátu!
  3. Nejčerstvější = největší bájo
    Babička a její zahrádka jsou stále nej. Dopravní řetězec se tak zkracuje na linku hlína–kbelík–dřez–talíř. Pokud nemáte ani vy, ani vaše babča zelenou oázu za domem, popř. farmáře Tondu v sousedství, navštivte farmářské trhy, kde najdete místní produkty. Čím blíže, tím lépe.
  4. Myj, pak krájej
    Zde bohužel neuplatníme abecední poučku z chemické laboratoře, že písmeno K jde před V, a tak bychom měli lít kyselinu do vody a ne naopak. Stejně to ale dá rozum, že zeleninu byste měli mýt vcelku, protože při kontaktu s tekoucí vodou dochází ke ztrátám vitamínů rozpustných ve vodě. Vodní lázně jsou dobré pro vás, ne pro váš květák.
  5. Hrnečku, pař
    Máme nakrájeno, jdeme připravit krmi. Oblíbeným mýtem je, že neupravená zelenina je výživnější a zdravější než ta tepelně zpracovaná. Hardcore vyznavači raw stravy mohou mít jiný názor, ale také smůlu. Vařením se např. v rajčatech, mrkvi nebo dýni uvolňují antioxidanty. Ze špenátu, mangoldu nebo řepy vařením dostanete více minerálních látek, jako např. vápníku, hořčíku či železa. Vždy ale záleží na typu zeleniny.
    Třeba ta košťálová (zelí, kedlubna, brokolice aj.) obsahuje enzym myrosinázu, který pomáhá vytvářet protirakovinné látky. Vysoká teplota mu ale dává dost zabrat, a tak je nejlepší tento typ zeleniny připravovat v páře.Pára je šetrnější a doporučuje se také u zeleniny bohaté na vitamíny B a C. Ty jsou totiž rozpustné ve vodě, a tak by s ní měly přijít do styku v omezeném množství.
  6. Žádný žblemc
    Když už jsme u těch obecných pravidel – se zeleninou je dobré jednat jako s člověkem, se kterým se chcete rozejít. Rychle a bezbolestně. Škrábejte a krájejte těsně před vhozením do pánve či hrnce, vkládejte ji až do vařící vody, moc nemíchejte, přiklopte pokličkou a nevařte příliš dlouho. Rozvařenou mrkev ponechme v temných vzpomínkách na jídelnu základní školy.
  7. Rajčatové pyré? Rozhodně ano!
    Už jsme zmínili, že vaření některým druhům zeleniny prospívá. Třeba z těch žlutých, oranžových nebo červených vařením vytáhnete více karotenoidů. Rajčatovému pyré se tedy rozhodně nevyhýbejte. Dále se nabízí klasika českých kuchyní – dýňová polévka nebo pořádný vývar.
  8. Nebojte se trošky tuku
    Tuk stále představuje u mnohých lidí strašáka a arcinepřítele štíhlé figury. Bez něj ale nevstřebáme některé vitamíny a spoustu dalších užitečných látek včetně např. již zmíněných karotenoidů. Zkuste pokapání olivovým olejem nebo doplňte oříšky či dýňová a jiná semínka.
  9. Blanšírování je cool
    Když máte přebytek čerstvé zeleniny a chcete ji zamrazit, doporučujeme ji předtím blanšírovat. To znamená krátké spaření horkou vodou a následné zchlazení. Díky tomu prodloužíte trvanlivost a zpomalíte ztrátu vitamínů, chuti i barvy. Po blanšírování samozřejmě neotálejte a rovnou s tím do mrazáku. Takhle to dělají kupříkladu výrobci mražené zeleniny.
  10. Selský rozum
    Ti bystřejší z vás si určitě všimli, že tu mluvíme o rajčatech, i když se vlastně jedná o ovoce. I zde máme v rukávu jeden tip, a to od uznávaného britského novináře a hudebníka Milese Kingtona: „Vědomosti nám říkají, že rajče je ovoce. Moudrost nám říká, že byste ho neměli dávat do ovocného salátu.“

Zelenina vás nezabije, zelenina vás posílí!

Aneb jak snadno zařadit do jídelníčku více zeleniny?

 

Od malička slýcháme, že zelenina je zdravá, že je to alfa a omega, základ státu a tak dále. To samozřejmě s nadsázkou. Nicméně zelenina by rozhodně měla být na talíři, a když ne jako jeho základ, tak aspoň jako nezanedbatelný doplněk. Jak na to, aby to ani ty, kteří zeleninu v lásce příliš nemají, „nebolelo“?

 

Jaká zelenina?

 

Samozřejmě, že zdravý základ je čerstvá zelenina. Taková obsahuje nejvíc vitaminů (vitamin C, skupiny B a karotenoidy) a dalších prospěšných látek. Kromě vitaminů jde hlavně o vlákninu a některé typy jsou bohaté na minerální látky (železo, vápník, hořčík, draslík a další). Co ovšem také najdete, jsou fytonutrienty, ty zeleninu chrání před bakteriemi a plísněmi a mají pozitivní účinky na náš organismus. Že jste o nich nikdy neslyšeli? Vsadím mrkev, že ano. Patří sem třeba antioxidanty a ty jistě znáte.

Zeleniny bychom ideálně měli zkonzumovat 400–500 g denně, v České republice jsme podle záznamů STOB na nějakých 230 g. Takže prostor na to přidat (si) zeleninu rozhodně máme. Ostatně, doporučuje ji i olympionik Ondra Synek (na rozhovor s ním se můžete těšit už brzy).

 

ANTIOXIDANTY
Antioxidanty omezují aktivitu kyslíkových radikálů, a tím i proces oxidace v organismu. Jejich konzumace působí na organismus blahodárně, ale jejich přemíra může být škodlivá. Antioxidanty v potravinách zvyšují jejich trvanlivost a mají příznivé účinky na zdraví. Snižují pravděpodobnost vzniku srdečních či cévních chorob.

 

Forma? Obsah!

 

Je ovšem pravdou, že nejen čerstvou zeleninou je živ a zdráv člověk, a proto jsou i jiné možnosti, jak ji konzumovat. Bohudík. Jednou z nejstarších forem její úpravy je fermentace – neboli kvašení. Fermentace zažívá v posledních letech zasloužený „boom“ a návrat na gastronomickou scénu. Jistě za to může velká oblíbenost asijské kuchyně, která s fermentací pracuje. I v angloamerické kuchyni ovšem najdeme oblíbené „pickels“, kterými se doplňují a „osvěžují“ nejrůznější pokrmy, nejčastěji pak ty masové.

V české kuchyni jsou asi nejznámější fermentovanou zeleninou, která si svou popularitu vcelku drží, kysané zelí a tzv. „kvašáky“ (okurky naložené v solném nálevu).
Kysané zelí a kvašené okurky jsou ideálním doplňkem k jakémukoli jídlu v českém stylu, jsou lahodné, zdraví prospěšné a ideální právě během chladnějšího období. Zelí i okurky navíc splňují i požadavek lokálnosti.

Enzymy vznikající kvašením pomáhají organismu se vstřebáváním prospěšných látek a probiotické kultury, které tyto potraviny obsahují, pomáhají dobré kondici trávicího systému. I díky novým studiím z posledních let se ukazuje, že zdravé trávení má na naši celkovou imunitu větší vliv, než jsme si mysleli. Kvašení je také skvělý způsob, jak zpracovat zeleninu, kterou nestíháme sníst čerstvou!

Další, na co je třeba myslet, je pestrost. Každá zelenina obsahuje trošku jiné složení tělu prospěšných látek a samosebou také jinak chutná a voní.

Mezi další možné způsoby úpravy zeleniny patří klasické saláty, dušení, vaření a lze ji i péct. Už jste někdy k masu vyzkoušeli jako lahodný doplněk například pečený česnek? Je to lahůdka.

 

KIMČI
Fermentované zeleninové lahůdky jsou ideální volbou právě na podzim a v zimě, kdy začíná být čerstvé sezonní zeleniny pomálu. Pokud se nebojíte lehce pikantních chutí, vyzkoušejte kvašenou lahůdku korejského původu – kimči.
Fermentované čínské zelí s kořením se v Koreji podává ke každému jídlu jako malý salát či příloha. Každá hospodyňka má svoji originální recepturu, nechybí sójová či ústřicová omáčka, mrkev, cibule, česnek a chilli. Kimči je snadné také na domácí přípravu a je bezvadným pomocníkem během chřipkové sezony, skvěle posílí imunitu. Funguje jako silné probiotikum (bakterie lactobacillus), pravidelná konzumace kimči může mít pozitivní vliv na snížení cholesterolu a detoxikaci organismu.
Je ideálním přílohovým salátkem téměř k čemukoli, zejména k asijské kuchyni, ale lze jej přidávat i k minutkovým úpravám masa nebo si ho dát klidně i jen tak. Ale pozor, je prudce návykové a taky aromatické!

 

Doplněk, co nikdy nevyjde z módy

 

Ráno si můžete zeleninu a ovoce dopřát ve formě freshe či smoothiečka, čerstvé šťávy či mixu zeleniny, ovoce a dalších doplňků, jako jsou např. chia semínka apod. Pokud by vás kašovitá strava děsila, fresh džus je ideální alternativou – vyzkoušejte třeba kombinaci pomeranče, jablka, červené řepy a řapíkatého celeru. Pro posílení imunity, zvlášť na podzim, můžete zakápnout limetou a přidat zázvor. A ti nejodvážnější můžou přihodit i chilli a kurkumu a odstartovat den pořádně zostra!

Kromě dušené či vařené zeleniny, která je báječnou přílohou např. k masu nebo masovým směsím, můžete téměř každé jídlo doplnit salátem. Zkuste třeba oblíbený rajčatový (s šalotkou, petrželkou a octovou zálivkou), okurkový, mrkvový (s jablky nebo ananasem).
Populární salát, který rozhodně není pro gastronomické „suchary“, je americký coleslaw. Věděli jste, že je holandského původu? Jeho základem je zelí, mrkev, petržel, celer, u kterých obvykle nechybí majonéza nebo jogurt, ovšem dopřát si můžete i verzi bez ní. Jako svačinku zkuste místo chipsů nebo „pochoutkáče“ z bufetu zařadit, podobně jako v našich tipech pro děti, čerstvou zeleninu pokrájenou na proužky (okurka, mrkev, řapíkatý celer) s nějakým dipem (čerstvý bylinkový sýr, hummus, baba ganoush apod.). A není od věci ani párkrát do týdne přidat do pravidelného jídelníčku rostlinná jídla s výrazným zeleninovým podílem. Ale o tom zase někdy příště.


Začínáme cvičit s vlastní vahou se zakladatelem VT GYM Tomášem Vágnerem

Workoutová venkovní hřiště rostou jako houby po dešti. Cvičení s vlastní vahou má spoustu výhod a díky své finanční nenáročnosti si získává čím dál větší oblibu. Jak ale začít, pokud jste bradla nebo hrazdu viděli naposledy při povinných hodinách tělesné výchovy? Podle naší rady z článku Jak začít sportovat po letech gaučingu jsme se zeptali osobního trenéra, instruktora kalisteniky a zakladatele sportovního centra VT GYM Tomáše Vágnera.

 

Žádné chodící pumpičky

Kalistenika (z řeckého kálos – krása a sthénos – síla) je cvičení, které přirozeně rýsuje celé tělo. Nejedná se totiž o izolované posilovací cviky, kdy se zvedá činka a posiluje konkrétní sval, ale buduje celou stavbu těla. Je to komplexní, zdravější tip cvičení, kdy se k posílení celého těla používá jeho vlastní váha. „Dneska na něj lidé hodně přecházejí, protože je to pro tělo přirozenější pohyb,“ vysvětluje Tomáš Vágner a dodává: „Navíc celé tělo nejen posílí, ale vaše svaly budou díky němu i funkční.“

Workoutových hřišť je po celém Česku a Slovensku vybudováno hodně a stále přibývají nová. Navíc se dá cvičit i na dětském hřišti nebo lavičkách v parku. Takže stačí obléct tričko, nazout tenisky a můžete si jít zacvičit. I pouhými základními cviky si můžete vybudovat celkem pěkné, a hlavně zdravější tělo, ve kterém se budete cítit líp.

Pozor, začínáme!

Kliky, shyby, dřepy, dipy (kliky na bradlech) – to vše se dá na venkovních workoutových hřištích dělat. „Samozřejmě to lidé neudělají hned, je potřeba se k tomu nějak postupně dopracovat. Pokud opravdu nevíte, jak začít, a nemáte zkušenějšího parťáka, který by vám poradil, můžete si na začátek najít trenéra,“ doporučuje Vágner. Třeba někomu napsat a domluvit si s ním jeden dva tréninky. Workoutová komunita je hodně aktivní a propojená, takže zkušený trenér se dá najít skoro všude.

Pokud člověk začíná s cvičením sám, dochází často ke zraněním. Lidé cviky provádějí špatně a chybí jim také motivace. To pak vede k různým dysbalancím, které se musejí dlouhodobě napravovat. Pozná se to například na postavení lopatek nebo na ramenou, která jsou pak spadlá dopředu (v protrakci).

Cvičením s vlastní vahou posílíte a zpevníte zádové svalstvo, spodní část zad, břicho a tzv. core neboli střed těla a další svalové partie. Aktivují se jím i opomíjené mezilopatkové svaly a spodní záda. Tím se zpevňuje celý střed těla, který zabírá u všech cviků. Navíc se při všem dýchá do břicha, takže i kliky, shyby nebo dřepy, když se provádějí dobře, posilují břicho a celý střed těla. Tréninky jsou tzv. „full body“, na celé tělo. Právě proto zkušenější workouteři a cvičenci s vlastním tělem mají vybudovaný opravdu silný core. „Všechno mezi sebou musí komunikovat. Až když je tohle silné, můžeme přecházet na další, těžší cviky,“ upozorňuje Vágner.

Rozcvička je základ

Pro cvičení s vlastní vahou je zásadní rozcvička od hlavy až po paty. Podle Tomáše bychom jí měli věnovat minimálně 10–20 minut. Samotnému silovému tréninku potom 50 minut a v závěru se během 10–20 minut protáhnout a uvolnit – lehnout si na zem, protáhnout se a dát si pár uvolňovacích cviků vycházejících třeba z jógy. „Rozhodně není dobré hned vlítnout na hrazdu, tak potom vznikají zbytečná zranění,“ zdůrazňuje Vágner.

Na místo cvičení můžete doběhnout lehkým klusem, zvolte rychlejší aktivní chůzi nebo si na místě chvíli zaskákejte přes švihadlo. Zahřejte všechny svaly a nezapomeňte na zádové svalstvo a aktivaci lopatek. Na to je ideální cvičení s Therabandem (posilovací gumou). Prohřejete jím ramena, záda i lopatky.

Na zahřátí si vyberte gumu s lehkým odporem – čím vyšší odpor, tím už pak spíš svaly posilujeme a neděláme cviky v plném rozsahu pohybu. Upevněte ji na hrazdu nebo žebřík na hřišti ve výši hrudníku. Natáhněte gumu a napnuté ruce z předpažení rozpažujte. Celou dobu se snažte stahovat lopatky k sobě.

 

 

Potom z předpažených rukou přitahujte lokty podél těla.

 

 

Následně převěste gumu na hrazdu. Klekněte si pod ní, chyťte gumu předpaženýma, nataženýma rukama a stahujte je po stranách dolů opět podél těla, až se gumou dotknete předních deltových svalů.

 

 

Nyní máte zahřátá ramena a záda. Na hrazdu ale ještě nevyskakujte. Je potřeba protáhnout zápěstí. Klekněte si na zem, ruce položte na šířku ramen asi 15 cm před kolena, prsty roztáhněte co nejvíce do stran a postupně naklánějte tělo dopředu, až kam vás pustí rozsah tohoto pohybu.

Potom ruce otočte do stran, směrem ke kolenům, dlaněmi vzhůru na hřbet, a opět protáhněte pohyb dopředu. Nakonec přiložte zápěstí k sobě a krouživými pohyby protahujte do stran. Paže stále nechávejte natažené a propnuté.

 

 

 

Pak zařaďte krouživé pohyby – od hlavy přes trup, zápěstí, lokty až po ramena. Na závěr můžete přejít do dřepu a rozcvičku dokončit protažením nohou tak, že stáčíte střídavě koleno ke kotníku druhé nohy, nebo jste v dolní pozici dřepu, zafixujete jednu ruku ke kotníku a druhá ruka směřuje vzhůru; tímto uvolníte kyčle.

 

 

Klik

„Při cvičení kliku je nejdůležitější udržet pevný střed těla a zaktivovat lopatky. I k tomu je třeba se dopracovat a ze začátku to může být těžší,“ říká Vágner.

Opřete se rukama o zem. Abyste získali co největší plochu, pořádně roztáhněte prsty do stran. Ruce položte na šíři ramen, nohy trošku od sebe, stáhněte břicho a dýchejte do středu těla. Na začátek můžete zkusit pouze zvedat a povolovat lopatky a trénovat základní pozici. Později zkoušejte posunout celé tělo co nejníž vytočením loktů podél těla.

„Nejdřív není třeba úplně propínat ruce – stačí stáhnout lopatky a břicho, aby se neprohýbalo dolů, a dýchat do břicha – kontrolovat střed a nepropadat se v bederní části. Na začátek zkuste třeba udělat jenom dva kliky, ale hlavně správně, a postupně se budete zlepšovat,“ říká Vágner.

 

 

Také nemusíte hned cvičit kliky přímo na zemi, ale na stalkách (nízkých bradlech či rovné tyči). To je potom o něco jednodušší a mění se úchop. I v tomto případě můžete začít tím, že budete trénovat vytahování zad (lopatek) a celého těla v opoře. Postupně vás tělo začne pouštět níž a získáte tím větší rozsah pohybu.

 

 

Přítahy na rovné hrazdě zespodu pro posílení mezilopatkových svalů – předstupeň ke shybu

Abychom mohli začít dělat shyby, je potřeba nejen posílit zápěstí, ale také mezilopatkové svaly a předloktí. K tomu pomůžou přítahy zespodu na rovné tyči nebo kruzích. Na workoutovém hřišti si vybereme nižší hrazdu, zavěsíme se na ni, nohy natáhneme před sebe a protáhneme špičky dopředu, zpevníme střed těla jako při kliku a přitahujeme hrudník až k hrazdě, nejlépe s malou pauzou v horní pozici. Když jich zvládnete 15 za sebou, shyb už je na dosah.

 

 

Vis na hrazdě

Už jenom tím, že visíte, nejenom zvyšujete sílu úchopu, ale krásně si rovnáte páteř, která vám po x hodinách sezení určitě poděkuje.

Hodně lidí zkouší začít cvičit na hrazdě, ale hned z ní spadnou, protože se na ní jednoduše neudrží. Trochu určitě pomůže zamknout úchop palcem i magnézium. Začněte tedy tím, že zkusíte na hrazdě viset a držet až do té doby, než spadnete.

Postupně posílíte zápěstí a můžete přejít na další krok – při visu aktivujte mezilopatkové svaly a střídejte aktivní a pasivní vis. Opakujte několik sérií a zapojujte celé tělo. Shyb je také komplexní cvik a velkou část práce opět odvádí core a břicho. Tělo neprohýbejte dozadu, spíše se snažte držet nohy lehce před sebou, dýchat, zpevnit břicho a špičky mít propnuté.

Shyb

Potom můžete začít trénovat shyb s odporovou gumou, která vám pomůže. K dostání jsou v běžných obchodech se sportovními potřebami s různými stupni odporu. Čím silnější guma, tím více vám při cvičení pomůže. Důležité je ale nezůstávat u ní příliš dlouho.

Abyste se posouvali, jakmile shyb s gumou zvládnete, přejděte na tenčí nebo ji začněte používat na zintenzivnění posilování. „Moc dobře se na to zvyká, proto je potřeba co nejrychleji začít cvičit bez ní. Guma vám má trochu dopomoci nahoru, ale ne to udělat celé za vás,“ upozorňuje Vágner.

 

 

U shybu už je dobré se alespoň pro začátek domluvit s trenérem nebo někým zkušenějším, aby vám ukázal, jak cvik správně provést. Nebo aspoň cvičit s kamarádem, aby vás někdo viděl a mohl vám říct, když něco děláte špatně.

Cviky na bradlech

Na bradlech je základem, abyste se udrželi ve vzporu v základní pozici. Špičky směřují dolů, lopatky držíme od sebe a v lehkém klubíčku se vytahujeme nahoru.

Ze začátku se tedy snažíme na bradlech udržet. Později můžeme zkoušet přenášet těžiště z jedné ruky na druhou a lehce se pohupovat ze strany na stranu. „Ve chvíli, kdy jste na jedné straně zafixováni a jednu ruku máte volnou, můžete ji zkusit posunout dopředu a pak druhou,“ doporučuje Vágner.

 

 

Na bradlech můžeme zapracovat i na posílení středu těla. Zase jsme ve vzporu a snažíme se přitáhnout kolena co nejvýše k hrudníku. A zpátky dolů. Pokročilí by měli nohy natahovat před sebe, špičky máme stále protažené, aby se uvolnila klenba. Začátečník to asi nezvládne, ale i ten by se měl snažit nohy úplně nespouštět pod sebe. „Jakmile protáhnu nohy dopředu a zpět, stále mám aktivované břicho, když nohy úplně spustím pod sebe, sval se mi vypne,“ říká Vágner. Při spouštění nohou bychom stále měli mít aktivované břicho. Kolena nahoru, protažené špičky dopředu, aby se protáhl celý sval v plném rozsahu.

 

 

Dip neboli klik na bradlech

Opět si při začátcích můžeme pomoci odporovou gumou. „Odporovku“ položte přes bradla a trošku ji svěste, aby nebyla úplně natažená. Čím víc je v rovině, tím je cvik jednodušší. Pevně ji chyťte a držte rukama.

 

 

Zvedněte se nahoru, položte na gumu jedno koleno a potom druhé. Snažte se, aby guma vedla pod kolenem, ne pod holení. Ruce držte pevně, narovnejte se tak, aby ruce a lokty šly rovně podél těla. Spusťte se, až paže sevřou s předloktím pravý úhel. Zpět nahoru vám pomůže odporová guma. Když při spouštění nakloníte tělo více dopředu, zabírají více prsní svaly. Pokud pohyb provádíte více kolmo k zemi, zabírají více tricepsy.

 

 

Pokud jsou vám bližší videa, můžete se podívat na video: Tomáš Vágner – shyby, dipy, kliky

 

Tomáš Vágner
Zakladatel, majitel a trenér komplexního sportovního centra VT GYM v Praze-Kbelích
Certifikovaný instruktor fitness a kalisteniky (World Calisthenics Organization StreetSport – lvl. 1 a 2)
Sportovec města Mělníka 2015, 2016, 2017
Zakladatel a předseda sportovního týmu Workout Mělník, z. s.
Zakladatel sportovní akce v kalistenice Battlemania
Porotce mistrovství ČR ve street workoutu
Tomáše můžete sledovat na Instagramu a Facebooku

 

 

Svoje workoutové hřiště v Česku i na Slovensku si můžete najít na několika online mapách:

https://turistickyatlas.cz/mapa/workout-park
http://www.woblog.cz/hriste

A pokud na nich naopak vaše oblíbené hřiště chybí, můžete ho přidat.


Angličáky neboli BURPEE, otestujte svou kondici a sílu

Test angličáků je jedním z nejnáročnějších kardiovaskulárních cvičení, které si můžete zacvičit doma. Spočívá v tom, že provádíte cviky bez přestávky až na samou hranici vyčerpání. Lze si tak změřit výdrž a můžete snadno kontrolovat pokrok. Chcete se dozvědět víc?

 

O co se jedná?

 

Test angličáků spočívá v tom, že si počítáme počet opakování cviku známého jako „angličák“, které provádíme ve vymezeném čase, nebo dokud nám nedojdou síly. Měříme si tak svou laktátovou anaerobní rezistenci, neboli za jak dlouho dosáhneme prahu únavy způsobeného nedostatkem kyslíku a akumulací laktátu. Využívá se například v cvičení crossfit.

Angličák je klasický crossfit cvik, který se provádí takto:

Postavte se s nohama mírně od sebe a s rukama podél těla. Udělejte dřep, položte ruce na podlahu, paže natažené a na šířku ramen.
Nohy natáhněte za sebe.
Pokrčte paže v lokti a udělejte klik.
Přitáhněte nohy a vyskočte, paže natažené, a vraťte se tak do výchozí pozice.

 

Měření výdrže

 

U sportovců, kteří pravidelně trénují, je třeba zvážit minimální počet opakování:

Méně než 30 opakování by vám vystavilo velmi špatnou známku.

30 až 40 opakování je normální a akceptovatelný počet.

40 až 50 opakování je velmi dobrý výsledek.

50 až 60 opakování znamená výbornou známku, které dosáhnou jen velmi dobře trénovaní sportovci.

Více než 60 znamená, že se můžete pochlubit anaerobní rezistencí na úrovni elitního sportovce.

Tato stupnice nebere v úvahu věk, pohlaví ani hmotnost sportovce, což jsou samozřejmě ukazatele, na které je třeba myslet, protože mohou významně ovlivnit výsledky.

Samozřejmě je důležité cvičit angličáky správně, zejména si hlídat, abychom při provedení nikdy neprohýbali záda.

Pro rychlejší a efektivnější pohyb věnujte pozornost následujícím tipům:

  • Při dřepu mějte rovná záda. Zkuste se při něm dívat před sebe, a ne na zem, kam budete pokládat ruce. Začínáme dřepem, a ne předklonem!
  • Když natahujete nohy dozadu, držte je u sebe.
  • Při kliku si opět dávejte pozor, abyste neprohýbali záda.
  • Při výskoku využijte impuls kyčle, pohyb bude efektivnější.
  • Výskok musí být dobře provedený, ale mírný, nepřehánějte to, nebo bude dopad příliš tvrdý a vy se brzy unavíte.

Pokud se zrovna necítíte jako angličákový šampión, můžete zkusit základní cviky s vlastní vahou, začít s běháním nebo chodit sportovat s kolegy z práce podle našich starších povídání s experty, trenéry i některými z vás!

Při všech cvičeních vždy sledujte, co vám říká vaše tělo. Pokud si nejste jistí, jestli se daný cvik pro vás hodí, konzultujte jej raději se svým lékařem, fyzioterapeutem nebo trenérem.


Izotonická cvičení

Naučte se provádět izotonická cvičení a zjistěte, jak se liší od izometrických.

Při izotonickém cvičení dochází k pohybu kloubu a sval musí překonat větší či menší odpor. Opakované provádění těchto cviků vede ke zvyšování objemu nebo síly daného svalu. V podstatě je to jakékoliv cvičení se závažími, ať už se jedná o činky, kettlebelly, odporové gumy, nebo o cvičení na posilovacích strojích.

Izotonické cviky používají jak profesionální sportovci, kteří posilují konkrétní svalové skupiny, tak „hobíci“, kteří chtějí zvýšit svou sílu nebo zapracovat na objemu svalů. Sílu svalů rozvíjí cvičení s nižší zátěží, ale vyšším počtem opakování. Pokud naopak zvýšíte zátěž a snížíte počet opakování, poroste objem vašich svalů a jejich výbušná síla.

 

Jak se liší od izometrického cvičení?

 

Při izometrickém cvičení se svaly ani klouby nepohybují. Sval se při něm udržuje několik vteřin aktivovaný, ale bez pohybu, a cvičení se několikrát opakuje.

 

A co izokinetické cvičení?

 

Cílem izokinetických cvičení, která se provádějí především při rehabilitacích, je vyvíjet v určeném rozsahu pohybu konstantní dynamickou sílu, například při jízdě na rotopedu s odporem a předem stanoveným počtem otáček.

 

 

Příklady jednoduchých izotonických cviků

 

Naučte se základní cviky s jednokilovými nebo jedenapůlkilovými činkami. Pokud nemáte činky, můžete je nahradit třeba láhvemi s vodou:

 

Biceps

Postavte se s chodidly na šíři ramen. Kolena mírně pokrčte, paže připažte tak, aby dlaně směřovaly dopředu. Pokrčte lokty a zvedejte a spouštějte činky. Lokty držte stále u těla. Opakujte 40krát.
Odpočiňte si a cvik opakujte ještě 20krát ve dvou sériích za sebou.

Triceps

Paže pokrčte a zvedněte lokty k hlavě.
Ohýbejte paže za hlavu a zase je narovnávejte, lokty stále držte u hlavy.
Opakujte 40krát.

Triceps 2

Pravou nohou nakročte dopředu a pokrčte ji v koleni. Druhá noha je natažená dozadu.
Levou ruku s pokrčeným loktem zdvihněte na úroveň ramen.
Natahujte a ohýbejte ruku v lokti, aniž byste pohybovali předloktím.
Opakujte 20krát levou a 20krát pravou rukou.

Ramena

Stůjte s mírně pokrčenými koleny a lokty. Paže jsou spuštěné, dlaněmi se dotýkáte stehen.
Zvedněte paže do výše ramen a vraťte je zpět.
Opakujte 40krát a poté ještě 20krát ve dvou sériích za sebou.

Když budete s těmito cviky začínat, mohou vás po cvičení svaly bolet. To je normální. Jak budete pokračovat v tréninku, bude se bolest zmenšovat. Postupem času můžete zvýšit počet opakování nebo zátěž, abyste se stále zlepšovali a posouvali. Svaly ale nepřepínejte, pokud vás v nich píchá nebo při pohybu cítíte jinou bolest, raději se poraďte s trenérem.

Pokud o cvičení teprve uvažujete, může vás motivovat třeba článek Jak začít sportovat po letech profesionálního gaučingu. Nebo se zaregistrujte a přijměte některou ze cvičebních výzev.


Cvičení na uvolnění krční páteře

Je obvyklé, že dokud nás nic nebolí, nevěnujeme svému tělu žádnou pozornost. Běžně míváme krk a ramena úplně ztuhlá, což může vést k bolestem hlavy, ztuhlým zádům, závratím a motání hlavy a problémům s usínáním. Dříve jsme vám ukázali cvičení zaměřené na pružnost a dnes vám ukážeme několik cviků k uvolnění krční páteře a protažení ramen. Jste připraveni?

 

Jak uvolnit napjatý krk.

 

Napjatý krk je důsledkem stresu a špatného držení těla, k čemuž dochází jak při práci vsedě u počítače, tak když stojíme nebo spíme. Aniž bychom si to uvědomovali, trávíme totiž mnoho hodin bez procvičení nebo s přílišným zatížením páteře. Pokud si nejste jisti, zda máte správné držení těla, můžete si v aplikaci AXA Health Keeper udělat test na základě poznatků francouzského kinezioterapeuta a osteoterapeuta Françoise Stévignona.

Pro uvolnění krku jsou vhodná tato cvičení:

  • Protahování krku.
    Pomalu předklánějte a zaklánějte hlavu, mějte zavřené oči a pomalu dýchejte. 15 sekund
    Nyní cvičení opakujte, ale tentokrát s překážkou. Přiložte si ruku na čelo tak, abyste museli vyvinout sílu, když předkláníte hlavu, a dejte si ruce za krk, propleťte prsty v oblasti týlu a zaklánějte hlavu. Ramena jsou během tohoto cvičení dole (uvolněná). 15 sekund
    Nakonec se protáhněte krk o strany. Snažte se položit ucho na rameno. Ústa jsou zavřená a ramena směřují dolů.
    Opakujte cvik s rukou na spánku tak, abyste museli při pohybu hlavou vyvinout sílu. 15 sekund

 

  • Kroužení hlavou.
    Otáčejte hlavou na jednu a na druhou stranu, kam až můžete, aniž byste se zranili. Dýchejte nosem, ramena jsou uvolněná. 15 sekund
    Nyní proveďte úplné kroužení hlavy, bradou vpředu přitáhnete k hrdlu a vzadu zvedněte. Cvičení provádějte na jednu i na druhou stranu. Pokud se vám točí hlava, cvičte vsedě a se zavřenýma očima. 15 sekund

 

Uvolnění krku a krční páteře.

 

Pokud máte ztuhlý trapézový sval, bolest se přenáší do ramen a hlavy. Tato ztuhlost je typická pro lidi, kteří pracují na počítači. Proto je důležité si uvědomit, že obrazovka by měla být ve výši očí a že byste měli mít opřené ruce tak, abyste nezatěžovali ramena.

  • Lehněte si na záda a ruce dejte za hlavou. Lokty se dotýkají země. Zvedejte a pokládejte lokty na zem. Opakujte 20krát.

 

Cvičení na uvolnění krku. Jógové pozice.

 

Jóga vám poslouží jako výborná relaxační technika, díky níž se naučíte lepšímu držení těla a také pracovat s energií a eliminovat tak veškeré napětí, které se hromadí v oblasti krční páteře a krku. Pokud budete jógu cvičit pravidelně, zjistíte, že vám cvičení pomáhá předcházet bolestem krku a zad.

  • Pozice ryby. Lehněte si na záda, nohy natažené a paže podél těla. Záda tvoří oblouk tak, že hlava je opřená o temeno a krk se prohne. Můžete použít bloky, jeden si dejte pod hlavu a druhý do oblasti beder. Dýchejte zhluboka. V pozici vydržte 30 sekund.

 

  • Pozice krávy. Sedněte si. Jednu nohu překřižte přes druhou nohu. Jednu ruku natáhněte nahoru a v lokti ohněte za záda, druhou ruku ohněte za zády zespoda a pokuste se chytit. Poté ruce vyměňte. 15 sekund na každou stranu.

 

  • Předklon. Stůjte s nohama u sebe. Předkloňte se. Předkloňte se, co nejvíce to půjde, aniž byste museli pokrčit kolena. Natáhněte ruce dozadu a propleťte prsty tak, abyste otevřeli lopatky a uvolnili ramena. V pozici vydržte 20 sekund.

 

Uvolnění krku a ramen

 

Když jsme si protáhli krk, pokusíme se uvolnit i ostatní svaly.

  • Cvičení k uvolnění krku, ramen a zad.
    Velmi pomalu zvedejte a uvolňujte ramena, jako byste se chtěli rameny dotknout uší. Cvičte intenzivně, ale pomalu. A nepřestávejte dýchat. 15 sekund
    Kružte rameny dopředu a dozadu. Nezvedejte je, jen jimi kružte. Kružte rameny střídavě i najednou. 15 sekund
    Překřižte paže. Naklánějte trup ze strany na stranu a paže držte rovnoběžně se zemí. 15 sekund
    Natáhněte jednu ruku dopředu a druhou dozadu a nechte je volně spadnout.
    Postavte se čelem ke zdi s mírně pokrčenýma nohama. Dlaněmi se opřete o stěnu ve výšce hrudníku (lokty pokrčené). Rukama choďte po stěně. Maximálně si tak protáhnete záda a krk.

 

  • Cvičení k uvolnění čelisti a krku.
    Stres, nervy a spěch vyvolávají napětí a způsobují ztuhlou čelist a krk. To může vyvolat bolest zubů a intenzivní bolesti hlavy.
    Hýbejte čelistí do stran, abyste uvolnili stres.
    Stiskněte čelist rukou a pokuste se otevřít ústa. Otevřete ústa a snažte se zavřít čelist, zatímco provádíte stisk rukou.
    Zastrkujte a vystrkujte čelist.

Provádějte tato cvičení s nataženým krkem, rameny směřujícími dolů a s pohledem upřeným vpřed.


Jak si uspořádat domov podle zásad feng-šuej

Feng-šuej je starobylá východní filozofie, která umožňuje lidem opětovně nalézt spojení s přírodou a zvýšit tak kvalitu svého života.

Toužíte mít harmoničtější a zdravější domov? Pak se inspirujte následujícími radami!

 

Co je to feng-šuej a k čemu slouží

 

Feng-šuej doslova znamená „vzduch-voda“, což jsou prvky, které symbolizují vztah mezi člověkem a prostředím, ve kterém žije. Tato více jak 3000 let stará technika vychází z taoismu či tradiční čínské medicíny a jejím cílem je vytvořit harmonický a zdravý domov, ve kterém se dobře žije.

Podle Evropské školy feng-šuej obnovuje tato metoda vztah mezi člověkem a přírodou s důrazem na duševní zdraví, kreativitu a mezilidské vztahy. Feng-šuej také prostřednictvím správného uspořádání prvků (budovy, nábytek, předměty a rostliny) může vést k lepšímu zdraví a většímu štěstí.

 

Prvky feng-šuej

 

Podle čínské filozofie usměrňuje feng-šuej neviditelnou energii čchi, která představuje „životně důležité proudění energie“ a která cirkuluje uvnitř nás a ve všem, co nás obklopuje.

Feng-šuej, stejně jako čínská filozofie nebo bojová umění, vychází z teorie pěti elementů (wu-sing). Dřevo, oheň, země, kov a voda představují pět různých fází čchi v pohybu.

Následující tabulka představuje znázornění těchto pěti prvků:

Obr. Feng Shui Foundation

 

Uspořádání bytu podle feng-šuej

 

Orientace: kdykoliv je to možné, vyhraďte jih nebo východ (kde je více světla) pro kreativní zóny a sever pro místnosti, u nichž nevadí, že je v nich chladno, jako je například prádelna.

Okna: dům, který má málo oken, je nezdravý. Podle feng-šuej jsou okna očima domu, kterými dovnitř proudí energie zvenčí a která slouží k větrání prostoru. Feng-šuej ale nedoporučuje ani příliš velká okna, protože ta jsou na překážku soukromí a jsou příčinou mentálního nesoustředění. V takovém případě je vhodné umístit dovnitř dekorace nebo rostliny, aby se pohled soustředil do interiéru.

Pořádek: čistota a pořádek jsou pro proudění energie velmi důležité. Zásuvky a skříně musí být dobře uspořádané, protože nepořádek brání proudění čchi.

Méně je více: aby mohla do domu vstoupit nová energie, je nejprve nutné zbavit se starých věcí. Zbavte se všeho, u čeho tušíte, co už to nebude používat nebo co nemá jasnou funkci. Nevystavujte si fotografie zemřelých členů rodiny, vycpaná zvířata nebo ostré předměty.

Rostliny: lilie (symbol hojnosti), bambus nebo jetel jsou rostliny, které přitahují štěstí. Na vlhkých místech, kde je nedostatek světla, je vhodné zasadit kapradí, které chrání před negativní energií a samotou. Aromatické rostliny, jako je rozmarýn nebo levandule, pomáhají nastolit rovnováhu a provonět okolí.

Nábytek: hranatý nábytek vytváří klidnější energii. Neměl by však být umístěn doprostřed imaginární přímky mezi dveřmi a okny, aby tak nebránil přirozenému proudění energie.

Vstup: pokud umístíte nad vstup do domu světlo, zvýšíte tím příliv pozitivní energie. Snažte se, aby dveře dobře seděly v rámu a aby nevrzaly, což bude mít příznivý dopad na zdraví, bezpečnost i vaše příjmy.

Různé tvary: do koupelen a ložnic, které jsou prostorem klidu a intimity, patří zaoblené tvary, záclony a polštáře. Naopak do obývacího pokoje a pracovny se hodí syté tóny a pravoúhlé tvary (energie jang).

Světlo: do prostor, kde se soustředí vaše aktivity, umístěte intenzivní světlo (např. nad stoly), kdežto v ložnicích použijte světlo tlumené. Zrcadla umocňují energii, takže je vhodnější umístit je do předsíně nebo do koupelny.

Barvy: vsaďte na kombinaci barev, díky níž budou energie v rovnováze. Mezi barvy jang (které jsou více revitalizující) patří například bílá, žlutá, oranžová a červená. Mezi klidnější barvy (jin) pak řadíme šedou, hnědou, zelenou, modrou a černou.

 

 

Ložnice podle zásad feng-šuej

 

1. Postel musí mít dominantní postavení, to znamená, že z ní musí být dobrý výhled na všechny prvky. To umocňuje pocit bezpečí. Hlava se opírá o zeď a neměla by být pod oknem.

2. Dveře a okna by se neměla nacházet příliš blízko postele nebo v jedné řadě s ní, protože čchi může způsobit bolesti v nejvíce exponovaných částech těla.

3. V ložnici je lepší nemít zrcadla, případně je možné je umístit na vnitřní stranu skříňových dveří.

4. Neutrální barvy vám pomohou dosáhnout klidu a duševní pohody. Vybírejte z pastelových barev (šedá, fialová, modrá), které působí klidným dojmem.

5. Přírodní materiály nám pomohou dobře si odpočinout. Například dřevo evokuje teplo, klid a připomíná nám jednodušší a přirozenější životní styl.

6. Maximálně omezte množství nábytku a vybírejte takový nábytek, který má zaoblené rohy. Nevěstě na zdi příliš mnoho ozdob, čisté stěny nám dodávají větší klid. Jedna velká fotografie je lepší než dvanáct malých.

Jak vidíte, feng-šuej nám umožňuje žít v souladu s přirozenějšími principy a využít proudění energie k celkovému zlepšení našeho života. Na psychickou pohodu a zdraví životní styl se zaměřujeme i v AXA Health Keeper. Proto si můžete nyní např. v testu úrovně stresu v naší aplikaci zjistit svou úroveň emocionální pohody nebo zjistit, proč se po odpočinku u televize vlastně vůbec necítíte odpočatí.


Jak získat přátele a proč je přátelství dobré pro vaše zdraví

Říká se, že v nouzi poznáš přítele. Nemusíte být ale v nouzi, abyste ocenili výhody přátelství. O nich a také o tom, jak si získat nové přátele, se dozvíte v následujícím textu.

 

Kdo je to přítel

 

Přítel je takový člověk, k němuž nás váže osobní náklonnost, čistá a nezištná, která se během času rozvíjí a posiluje. Takové vztahy založené na vzájemné podpoře, solidaritě a přátelství potřebujeme všichni, abychom byli schopni čelit problémům, které před nás život staví.

Organizace spojených národů vyhlásila 30. červenec Mezinárodním dnem přátelství, aby tak lidem připomněla jeho význam. Přátelské vazby nám přinášejí trvalou stabilitu, pomocnou síť, která nás chrání, a pomáhají nám budovat lepší svět pro všechny.

 

Výhody přátelství

 

1. Podporuje dlouhověkost: nedávné studie prokázaly, že lidé, kteří žijí aktivním společenským životem a udržují kvalitní mezilidské vztahy, žijí déle.

2. Uvolňuje napětí: provedené výzkumy ukazují, že přátelství nám pomáhá uklidnit nervy, snížit napětí a úzkost, zvládat stres (zkuste se ohodnotit na naší stupnici vnímaného stresu) a předcházet mu.

3. Zdravější životní styl: lidé, kteří jsou obklopeni přáteli a rodinou, se těší lepšímu zdraví, tj. mají dobrý krevní tlak a nižší množství tělesného tuku.

4. Zábava: přátelství nám přináší nezapomenutelné chvíle, příjemné zážitky, zábavné situace a spoustu smíchu. Nezapomeňte, že je prokázáno, že smích léčí!

5. Pomáhá nám růst: přátelství nás provází všemi fázemi našeho života a je nezbytné pro náš osobní růst. Přátelství nám pomáhá osvojit si hodnoty a znalosti, emoční inteligenci a vzorce chování.

6. Emocionální rovnováha: lidé jsou společenská stvoření a potřebují kontakt s druhými lidmi. Obzvlášť když prožíváme horší chvíle a když vyjadřujeme své pocity, je důležité cítit, že nám někdo rozumí.

 

 

Jak získat nové přátele

 

Nová přátelství sice navazujeme během celého života, jak ale stárneme, stává se hledání nových přátel stále obtížnějším, protože máme méně volného času a také proto, že jsme časem opatrnější v našich volbách.

Kromě těchto překážek je ve společnosti, v níž žijeme, stále komplikovanější skutečně se fyzicky setkávat s druhými lidmi (dlouhá pracovní doba, nedostatek volného času atd.).

Nicméně existuje velké množství digitálních aplikací, díky nimž je velmi snadné navázat kontakt s druhými lidmi. Navázání, budování a udržování nových emocionálních vazeb je práce, která se vyplatí, protože tyto vazby jsou jednou z nejlepších záruk štěstí a celkové pohody.

V AXA nám záleží na vašem zdravém životním stylu a psychické pohodě. Zkuste např. náš test založený na Rosenburgově stupnici sebevědomí nebo přijměte jednu z našich výzev pro lepší spánek.