Obezita může zhoršit průběh onemocnění covid-19

V záplavě novinek o koronaviru a opatřeních proti jeho šíření se občas ztrácí méně viditelná, ale stále důležitá zpráva. Tou je, co kromě nošení roušek a udržování společenského odstupu můžeme pro sebe a své okolí udělat. Náš partner STOB se tématu zdravého životního stylu a boji s obezitou věnuje již dlouhou dobu a přináší odborné studie i názory lékařů.

 

Víme, že obezita je při onemocnění covid-19 přitěžujícím faktorem

Na spojitost poukázali jako první lékaři v Číně, kde pandemie propukla. Jejich poznatky potvrdily následně i další země. Lidé s obezitou (BMI nad 30) mají prokazatelně těžší průběh onemocnění, dvakrát častěji jsou hospitalizováni, končí na JIP a déle se uzdravují.

Na Evropském a mezinárodním obezitologickém kongresu (ECO/ICO 2020) izraelský obezitolog D. Dicker uvedl: „Pacienti s obezitou mají vyšší virovou zátěž a uzdravují se průměrně o 5 dní déle. Také víme, že v tukové tkáni jsou vyšší hladiny receptoru ACE2, což způsobuje vyšší schopnost viru vstupovat do buněk.“ Dále uvedl, že lidé mající BMI nad 35 mají asi desetkrát vyšší riziko, že onemocnění covid-19 podlehnou, než pacienti s normální hmotností.

 

Doba uzdravení v závislosti na BMI, D. Dicker, ECO/ICO 2020

  • BMI < 25: 14 dní
  • BMI 25–30: 17 dní
  • BMI > 30: 19–20 dní

 

Proč je obezita přitěžujícím činitelem?  

Podle odborníků za to může několik faktorů:

  • Přítomnost dalších chorob, které s obezitou souvisejí – zejména vysoký krevní tlak, diabetes 2. typu a kardiovaskulární komplikace.
  • Fakt, že tuková tkáň je metabolicky aktivní a produkuje prozánětlivé látky. V důsledku dochází k oslabení imunity a zvyšuje se riziko vzniku infekce a dalších onemocnění. Silné reakce imunitního systému následně vedou i k těžkým průběhům onemocnění covid-19.
  • Kvůli obezitě je vytvářen větší tlak na bránici a tím se snižuje kapacita plic. To může být jedním z důvodů, proč plíce pacientů s obezitou selhávají rychleji ve srovnání s normálně vážícími pacienty. Pro STOB se k tomuto tématu již na jaře vyjádřil v rozhovoru MUDr. Karel Kubát.

 

„Plíce lidí s obezitu jsou vsedě a ještě více vleže výrazně stlačeny, čímž se omezuje dýchání. Snímky při CT vyšetření plic u nemocných s covidem-19 přinášejí překvapující obraz, k jak obrovskému stlačení plic došlo. Existuje zde ještě druhý problém. Břišní tuk tlačí na žaludek, ‚vytlačuje‘ jeho obsah zpět do jícnu a do úst a následně může dojít k jeho vdechnutí. Vdechnutí obsahu žaludku může být velmi nebezpečné a může vyvolat těžký zápal plic.“

 

Spojení obezity a onemocnění covid-19 je jako začarovaný kruh

Lidé se bojí a izolují se. Domácí izolace je však spojená s:

  • menší pohybovou aktivitou (obavy z nakažení);
  • tendencí nakupovat a konzumovat trvanlivé potraviny, které jsou často velmi kalorické a nutričně chudé (důvodem je vyhnout se častému nakupování);
  • úzkostí, stresem a strachem z onemocnění samotného, a jak víme, stres se umí podepsat i na váze a stimulovat chuť k jídlu. Stres sám o sobě oslabuje naši imunitu a tím zvyšuje riziko onemocnění.

Doporučení dle EASO (European Association for Study of Obesity)

  • fyzický odstup
  • hygiena rukou
  • roušky

Jak vidíte, neliší se od národního nařízení 3R – ruce, roušky, rozestupy!

Další doporučení týkající se péče o zdraví a životní styl: 

  • Dodržujte zdravý životní styl.
  • Dodržujte pravidelnou pohybovou aktivitu v přiměřené intenzitě.
  • Dostatečně spěte (7–8 hodin denně).
  • Ve výživě dbejte na přísun vitamínu D, zinku, omega-3 nenasycených mastných kyselin.
  • Vyhýbejte se všem excesům (alkohol, kouření, nadměrná fyzická práce nebo aktivita, duševní vyčerpání).
  • Neodkládejte lékařskou péči.

Jak na zdravé a bezpečné hubnutí v době koronavirové?

Chcete-li se na podzim pustit do hubnutí, k uvedeným doporučením doplňujeme:

  • Pozor na přepálené starty, které se týkají změn v pohybu i jídelníčku.
  • Víme, že po náročné pohybové aktivitě dochází na určitou dobu k oslabení imunitního systému („open window theory“) – proto začněte raději pozvolněji
  • Stejně tak restriktivní diety a hladovění oslabují naši imunitu.

Podtrženo, sečteno nám z toho opět vychází – buďte k sobě laskaví, trpěliví a pamatujte, že méně, ale pravidelně je více než moc a nárazově.

Udělejte jen menší, ale skutečně efektivní změny  

  • Na půlce talíře mějte zeleninu – syrovou, tepelně upravenou, kvašenou (doplníte vitamíny, antioxidanty a vlákninu).
  • Ryby konzumujte dvakrát týdně, zařazujte i tučnější mořské druhy (doplníte si omega-3).
  • Omega-3 doplníte i zařazením lněného semínka, lněného nebo řepkového oleje.
  • Buďte venku a nachytejte poslední paprsky, díky kterým se nám tvoří vitamín D. 
  • Vitamín D je také obsažen v rybách, žloutku, mléce a mléčných výrobcích.
  • Zinek mimo jiné reguluje imunitní systém a hlavními zdroji jsou maso, vejce, mléko a sýry, ořechy (vlašské, mandle, arašídy) a semínka (dýňová), luštěniny a celozrnné obiloviny (ovesné vločky).
  • Zařazujte každý den zakysané mléčné výrobky, které pozitivně ovlivňují střevní mikrobiotu (nesprávné složení střevní mikrobioty nemá vliv pouze na trávení, ale narušuje funkci imunitního systému a zhoršuje celkový zdravotní stav).

 


Audiolekce: Zatněte svaly a zbavte se napětí

Napadlo by vás, že zatínáním svalů můžete dosáhnout pocitu psychické pohody i vydatného spánku? Dnes vám ukážeme metodu známou jako progresivní svalová relaxace, kterou využívají lékaři i psychologové.

 

„Jedná se o snadnou techniku, která přináší hluboké uvolnění na fyzické i mentální úrovni. Tedy účinek, který v dnešní době potřebujeme víc než kdy dřív. Díky schopnosti uvolnit nahromaděné napětí můžeme zmírnit pocity úzkosti nebo vyřešit problémy s nespavostí. Lidem, kteří mají potíže s usínáním, bych doporučil techniku provádět v posteli těsně před spaním,“ říká lektor jógy a meditace Michal Večeřa, jehož uklidňující hlas vás relaxací provede.

 

https://youtu.be/VXtsEP00x5U

 

Progresivní svalová relaxace podle Michala napomáhá zmírňovat projevy některých chronických bolestí, které jsou často tělesným napětím přímo způsobeny nebo negativně ovlivněny. Využívají ji i lékaři v kombinaci se standardní léčbou při řešení bolestí hlavy, vysokém krevním tlaku a také u funkčních poruch trávení. Michal tvrdí, že je i vynikajícím nástrojem, který vám pomůže dozvědět se více o svém těle a signálech, jež vám dává.

 

Celá metoda funguje tak, že postupně střídáme aktivitu s uvolněním. Zatínání s povolením svalů. Vhodné je propojení s hlubokým dýcháním, kdy je nádech spojený s aktivitou a výdech naopak s uvolněním. Začínáme od spodní části těla, od chodidel přes trup až k rukám, krku a hlavě. Takto relaxovat se dá i vsedě, ale nejlepších účinků dosáhnete, když si pohodlně lehnete na postel, měkký koberec nebo podložku na cvičení. Zkuste kolem sebe vytvořit relaxační atmosféru – ztište svůj telefon, vypněte televizi, namísto lustru nechte svítit pouze lampičku – a zaposlouchejte se do naší nahrávky. Přejeme vám příjemnou a ničím nerušenou relaxaci. Držíme vám při ní pěsti (a poté uvolňujeme stisk).


Co jíst před tréninkem a závody

Veganství, keto dieta, sacharidové vlny – přístupů ke stravování je nespočet. Stejně tak i lidí, kteří je obhajují a vyzdvihují jejich přínosy a občas i nevýhody. Mnohdy by se tak mohlo zdát, že pokud chcete podat ve sportu dobrý výkon, měli byste udělat radikální změnu ve svém jídelníčku. „Věřím, že pestrá a vyvážená strava, co se týká důležitých živin – sacharidů, proteinů, vlákniny či vitaminů, které jsou potřebné k výživě a regeneraci svalů a správnému fungování organismu – je důležitým krokem k úspěchu,“ myslí si triatlonista Patrik Čurila, který právě před rokem v Barceloně úspěšně dokončil ironman, jeden z nejtěžších závodů na světě.

 

Díky triatlonu si Patrik oproti ostatním sportovcům, kteří se věnují atletice či běhu, nemusí tolik hlídat jídelníček. To mu dovoluje vysoké množství tréninků, při kterých spálí denně kolem 3 500 kalorií. Po ranním plavání si tak může dát plnohodnotný oběd, protože ho ten den často čekají další dvě disciplíny – cyklistika a běh.

 

Základem jeho dne je snídaně, konkrétně tři druhy, které pravidelně střídá. „Prvním typem snídaně je klasické müsli. Mléko mi chutná a nevadí, takže si je většinou dávám namísto vody. Důležité pro mě je, aby mělo jídlo dostatečnou energetickou hodnotu, zejména co se týká sacharidů, které jsou pro tělo rychle spalitelným palivem. Do müsli přidávám i ořechy a sušené či čerstvé ovoce,“ vysvětluje Patrik. Mezi další typy patří vajíčka na různé způsoby se zeleninou a chleba s rybí pomazánkou či masem, které též doplňuje zeleninou.

 

Pestrá a rozmanitá strava má pro Patrika další důležitý význam. Nemá tolik chuť na nezdravé jídlo. „Čemu se snažím vyhýbat, je smažené jídlo. Když ale jednou za měsíc někdo po plavání zavelí, abychom šli na čínu, nebráním se. Jednou za čas je to v pohodě. I tak se snažím v čínské restauraci vybrat jídlo s větším množstvím zeleniny, takže mé ‚cheat days‘ nejsou úplně zajímavé. Rozhodně nečekejte, že bych šel domů s taškou cheeseburgerů,“ směje se Patrik.

 

Co se týče tréninků, má Patrik jasné pravidlo – jednu a půl hodiny, nejméně hodinu před sportovní aktivitou nejíst. Když už vás honí mlsná a chcete si něco hodinu před tělesnou zátěží dát, doporučuje něco lehce stravitelného, co vám doplní energii, jako je banán nebo tyčinka.

 

U plnohodnotného jídla byste měli mít časový odstup ještě větší a myslet na to, jak rychle vaše tělo jídlo stráví. Před tím varuje i Patrik: „Když si dám kachnu hodinu a půl předtím, než jdu běhat, je dost pravděpodobné, že se poté kachna proletí zpátky, odkud přišla. Příkladem je i pocit zvýšené žaludeční kyseliny během sportovní aktivity, který je též projevem špatně zvolené nebo načasované stravy.“

 

Intenzita tréninku a druh sportu zásadně ovlivňují to, co si můžete před výkonem dopřát. Pokud vás čeká těžší trénink, Patrik radí tělo „zasacharidovat“, tedy zvolit stravu bohatou na tuto živinu, jako jsou těstoviny, aby vám během sportovní aktivity nedošly síly. „Sacharidy jsou občas démonizované jako cukr, po kterém se přibírá, obzvláště ve srovnání s bílkovinami, resp. proteiny. Jsou ale důležité pro náš výkon, fungování svalů i jejich regeneraci. Když se snažíte zvýšit svou výkonnost, i sacharidy jsou tím, co vám pomůže dostat se na vyšší úroveň,“ míní Patrik.

 

Přestože se Patrik během roku v jídle příliš neomezuje, měsíc či měsíc a půl před závody mění své stravovací návyky, protože zvyšuje intenzitu a obtížnost tréninků. Změny neprovádí drastické. Mezi ty základní patří nejíst večer po desáté nebo si dopřávat méně kalorické snídaně, než na jaké je během roku zvyklý. Přes rok se jeho váha pohybuje kolem 69–70 kilo a před závody takto zhubne na 66, aby se mu lépe běhalo a zároveň se dostal do správné fyzické formy, kdy se cítí dobře a při síle.

 

Přibližně dva dny před závody se snaží více pít a přijímat ve stravě více sacharidů. „Tělo pak jde do závodu s tím, že bude mít z čeho čerpat. Mám rád italskou kuchyni, která je lehká a obsahuje hodně těstovin. Moje nejoblíbenější jsou jednoduché těstoviny aglio olio, na které si dám sýr a rajčata. To je moje tradiční jídlo večer, když jsou druhý den závody, a nikdy mě nezklamalo,“ přemýšlí Patrik.

 

V den závodu si dává k snídani müsli s vodou, protože dle jeho slov dokáže být mléko často nevyzpytatelné. Ty většinou doplní toastem s medem nebo džemem, aby získal více sacharidů a nešel do závodu nalačno.

 

Delší závody, jako je ironman, znamenají několik hodin na trati při plavání, cyklistice a běhu. Při nich závodníci jedí i během závodu. „Je důležité vysledovat, co sedí vašemu žaludku, co se mu dobře tráví i během výkonu. Během ironmana je stravování další důležitou disciplínou, která vám sice závod nevyhraje, ale určitě vám ho může prohrát. Během dne D spálí člověk 8 000–9 000 tisíc kalorií, a proto musí najít způsob, jak energii v průběhu závodu správně a efektivně doplňovat. Najít to, co vám nejvíce vyhovuje, je pouze na vás,“ radí Patrik.

 

Když během tohoto náročného závodu nedoplníte energii, hrozí vám energetická krize, která může vyústit až v odstoupení. Proto si sportovci zejména na kole dopřávají energetický gel, banán nebo toasty. Ty mají ke kolu připevněné lepicí páskou, aby je mohli během cyklistické části odtrhnout a sníst. „Viděl jsem i jednoho člověka, jak si do cyklistické lahve nalévá slepičí polévku v den závodu v Zell am See. Byl to trochu chladnější den, ale i tak mě to pobavilo,“ vzpomíná Patrik. Dražší kola určená triatlonistům už mají zabudovaný tzv. aerobox, který je přímo určen pro uchovávání jídla.

 


(Ne)tradiční potraviny na posílení imunity

Podzim se už hlásí o slovo a stejně jako opadávají listy na stromech, někteří z nás padají do postele s horkým čajem. Počet míst, kam člověk musí nosit roušku, se stále množí, a tak je na místě posílit imunitu, co to jde. Úplný terminátor z vás sice nebude, ale křehká větvička, kterou láme chladný vánek, taky ne.

 

Stravování je základ

Imunita je komplexní záležitost a její „spolupráci“ ovlivňuje několik faktorů. Důležitý pro její správné fungování je dostatečný (ale ne nadbytečný) energetický příjem s odpovídajícím množstvím bílkovin, omega 3 mastných kyselin, minerálních látek a vitaminů. K tomu byste měli připojit dostatek spánku a pohybu.

I když víme, že neexistuje žádná všemocná potravina, která by dokázala bojovat proti všem zlořádům napadajícím a oslabujícím naše těla, pojďme si představit ty, které nám v cestě za silnější imunitou pomohou o něco více než ostatní.

 

Vitaminy C a D

Vitamin C najdete nejen v citronu, ale také v červené paprice, šípku, rakytníku nebo rybízu. „Céčko“ mimo jiné způsobuje zvýšenou aktivitu imunitního systému, a pokud ho v rozumné míře budete doplňovat, brzy budete jako rybička.

Vitamin D vám dodá hlavně sluneční záření, kterého teď postupně ubývá, a tak bychom ho měli doplňovat ve stravě. „Déčko“ najdete v rybách, houbách nebo vejcích. Některé potraviny, jako jsou mléčné výrobky nebo cereálie, mohou být o vitamin D obohaceny.

 

Sladká i kyselá exotika

Batáty, které jsou nyní k dostání téměř ve všech obchodech, mají velmi specifickou nasládlou chuť. V české kuchyni na ně ještě nejsme moc zvyklí, ale určitě byste jim měli dát šanci. Obsahují totiž výrazné množství beta karotenu, důležitého antioxidantu a látky, ze které vzniká vitamin A, a vitaminu C – silných bojovníků proti infekcím. Pokud vás představa sladkých brambor na talíři zaujala, ale nevíte, co z nich uvařit, vyzkoušejte například batátové kari s červenou čočkou nebo pečené batáty se zeleninou a tofu.

Grepy, pomela a další citrusy dnes též najdete v každém větším obchodě, a pokud se nenecháte odradit jejich kyselou, občas až nahořklou chutí, odměnou vám bude pořádná dávka vitaminu C. Pravidelná konzumace těchto dobrot vám pomůže v prevenci proti chřipce a nachlazení.

 

České aromatické zlato

Česnek i cibule působí jako přírodní antibiotika. Obsahují látky s antibakteriálními, antivirovými a antioxidačními účinky. Obě potraviny jsou nejúčinnější v syrové podobě – zkuste si doma připravit česnekovou pomazánku nebo starý dobrý rajčatový salát s cibulí. V případě, že vám v syrové podobě nechutnají, zkuste vydatnou česnečku nebo cibulačku. Pro jejich přípravu použijte poctivý domácí vývar, který má také blahodárné účinky na naše zdraví.

 

Štěstíčku naproti

Jak už jsme zmínili, zázračné potraviny, které by vás ochránily před veškerými nemocemi a infekcemi, existují leda v pohádkách. Zdraví holt musíte jít naproti. Dopřejte svému tělu dostatek spánku, odpočinku, ale také pohybu, a především vhodné a zdravé potraviny.

 


Loma Viloma: Cvičení pro zdravé padesátníky

Říká se, že věk je jen číslo, a v józe to platí dvojnásob. Hodí se pro elastické teenagery i čilé prarodiče. Přesto i v józe jsou v určitém stadiu života některé pozice a sestavy vhodnější. Lektorku Světlu Indiru Prokešovou jsme proto poprosili, aby nám poradila, jaké cvičení by doporučila padesátníkům. Její volba? Loma Viloma. Zní to jako zaklínadlo a prý taky tak funguje – je to sestava, která posiluje a nabíjí energií. Máme pro vás hned tři úrovně cvičení seřazené podle náročnosti. 

 

„Loma Viloma je polaritní cvičení, které přes střed těla harmonizuje tělo i mysl. Získáváme tolik hledanou vyváženost a klid. Ne pasivitu, ale aktivní, vnímavý a energeticky vyvážený postoj k sobě i okolí,“ vysvětluje lektorka jógy Světla Prokešová a dodává: „Ve fyzickém těle posilujeme především břicho, páteř a protahujeme další svaly. Naše tělo získává pevnost, pružnost a ladnost.“

 

Každá série má jasně daný postup, stručné instrukce najdete hned pod obrázky.

 

Sestava 1

 

Sestava 2

 

Sestava 3

 

Všechna cvičení se snažíme provádět uvolněně. Nohy, ruce i trup držíme při cvičení natažené, ale ne napjaté. Při cvičení na bocích držíme tělo vytažené v jedné rovině. Ani nevysazujeme hýždě, ani se neprohýbáme. Pozice zaujímáme vždy plynulým pohybem s nádechem a s výdechem se stejně plynule vrátíme zpět do výchozí polohy.

 

Rychlost pohybu přizpůsobíme tak, aby nám vyšel na celou dobu nádechu i výdechu. Každý cvik provádíme třikrát. Pokud se ve cviku zvedají levá a pravá noha samostatně, považujeme za jeden cvik zvednutí po řadě obou nohou. Pořadí cviků pro pravou a levou stranu je možné si zvolit individuálně tak, jak jsme zvyklí.

 

Důležitou roli v celém systému hraje dýchání. Na začátek můžeme použít dechový rytmus například v poměru 2 : 1 : 2 : 1 (dvě vteřiny nádech, jedna vteřina výdech) nebo 4 : 2 : 4 : 2, později 6 : 3 : 6 : 3, pokročilí se mohou ustálit i na poměru 8 : 4 : 8 : 4. Lidé s vysokým krevním tlakem a kardiaci cvičení provádějí ve vlastním rytmu dechu a bez zádrží. Pokud by se vám to zdálo jednoduché, zkuste prodloužit nádechy, výdechy a zádrže.

 

„Vybavuje se mi velice distingovaná paní, která při první sérii v lehu na břiše chtěla zvednout nohy. Asi ji překvapilo, jak náročné to je, protože pořádně zaklela a pronesla: ‚A já myslela, že to nic nebude!‘,“ směje se Světla. Počáteční náročnost ale převažují pozitivní účinky cvičení: „Vše geniální je prosté, stejně tak i toto cvičení. Jednoduchými pohyby ověřenými tisíci let můžeme i dnes dosáhnout skvělých výsledků.“

 

My pokládáme podložku a jdeme na to, co vy?

 

 


Je lepší slovenská kapustnica, nebo česká zelňačka?

Pojďme definitivně rozetnout věčnou řečnickou otázku: se šípkovou, nebo se zelím? V tomto případě ale nepůjde o divočáka. Posvítíme si na jiný poklad národních kuchyní v Česku i na Slovensku. Která je chutnější, která je zdravější? Kde se dělá nejlepší? Připravili jsme pro vás souboj ikonických regionálních polévek ze zelí, tedy české zelňačky a slovenské kapustnice.

 

Pro pořádek začněme názvoslovím. To, čemu se u nás v Česku říká zelí, je na Slovensku kapusta. Naopak kapusta v češtině je kel ve slovenštině. Proto pozor na základní chybu – slovenská kapustnica není v Česku kapustová polévka, ale zelňačka. Aby to bylo ještě složitější, kapustnica je na Slovensku i označení pro šťávu z kysaného zelí, které je základním kamenem slovenské polévky se stejným jménem.

 

 

Jaké jsou tedy základní rozdíly mezi českou zelňačkou a slovenskou kapustnicou? Kapustnica se v zásadě dělá ve dvou variantách – postní (bez masa) a všední (s masem). Dále obsahuje tyto základní ingredience: šťávu z kysaného bílého zelí, brambory, houby, zelí a maso či klobásu.

 

Česká zelňačka obsahuje podobné suroviny, bývá často hustší, klobásu či maso obsahuje prakticky vždy a varianty se dělí na bílou a červenou, která se koření sladkou paprikou. Na rozdíl od většiny kapustnic obsahuje buď sladkou, či zakysanou smetanu a zahušťuje se moukou. Také se do ní častěji přidává vývar, ať už zeleninový, či masový, zatímco u kapustnice se pracuje většinou jen se samotnou šťávou z kysaného zelí. Kapustnica se zahušťuje strouhaným bramborem nebo haluškami, moukou spíše výjimečně.

 

Tipy a triky

Pokud přidáváte klobásu, vybírejte spíše kvalitnější. Nakrájejte ji na malá kolečka, protože čím tenčí, tím více chuti se z klobásy uvolní do polévky. Na dochucení můžete přidat sušené švestky, jablka nebo dokonce hrušky. Zelňačka i kapustnica jsou nejlepší po dvou až třech dnech uležení, kdy se všechny chutě skvěle spojí, tak si to dobře načasujte. 😊

Sušené houby před použitím máčejte alespoň 30 minut, vodu z hub použijte rovněž. Brambory připravte zvlášť. Pokud se totiž vaří v kyselém prostředí, nezměknou dostatečně.

 

Poslední tip je tak trochu svatokrádež, ale pokud je na vás polévka moc kyselá, po lžičkách do ní přidávejte jedlou sodu a míchejte. Nejprve se zpění, ale za chvíli se vrátí do původní podoby a s méně akutní kyselostí.

 

Jelikož běžný recept na kapustnicu či zelňačku seženete opravdu snadno, ponořili jsme se trochu hlouběji do regionů a přinášíme vám regionální recepty na nevšední kapustnicu a zelňačku.

 

Zabíjačková kapustnica

Tenhle zajímavý recept hledejte pod Tatrami. Během zabijačky očistíme půl vepřové hlavy, bůček s kostí i kůží a plecko bez kosti. To vše vložíme do studené vody, pomalu vaříme dvě hodiny a vznikající pěnu odstraňujeme. Měkké maso vybereme, vývar přecedíme a vaříme dohromady zelí s kroupami a kořením (bobkovými listy, stroužky česneku a celými kuličkami černého pepře i nového koření) asi 30 minut. Mezitím vykostíme hlavu, odstraníme kůži a všechno maso vložíme pokrájené do změklého zelí. Dochutíme čerstvě rozdrceným česnekem, pepřem a majoránkou. Ozdobíme nasekanou feferonkou, podáváme s chlebem.

 

Kapustnica s fazolemi

Netradiční kombinace kysaného zelí s fazolemi pochází z Oravy, ale vaří ji i na východě Slovenska. Maso byste v ní hledali marně, je to čistě zeleninový postní vývar – hustý, hutný a zdravý. Na oleji opečeme cibuli s kmínem, zalijeme vývarem a vodou ze zelí. Namočené fazole uvaříme doměkka a jednu třetinu rozmixujeme na zahuštění polévky. Do polévky přidáme kysané zelí, nakrájené sušené hřiby spolu s vodou, v níž se máčely, rozmixované fazole a uvařené, na kostičky nakrájené brambory. Počkáme, dokud se vše nesvaří dohromady, a odstavíme. Podle chuti osolíme a opepříme.

 

Regionální varianty kapustnice na Slovensku podle etnoložky Kataríny Nádaské

 

Jižní Slovensko

Maso, houby a nakrájená, často pikantní klobása (vliv Maďarska).

Liptov

Uzená ryba, rajčatový protlak a ječmenné kroupy. V některých variantách se objevují i zvlášť vařené „rezance“ neboli domácí nudle.

Kysuce

Bez masa a sádla. Na závěr vaření se přidávají rozmíchaná vajíčka. Brambory vařené ve vodě zvlášť. Zahustí se hladkou moukou.

Banskobystrický region

Uzená či čerstvá krkovička. Klobása vařená v celku a nakrájená teprve do talíře se zbytkem polévky.

Gemer

Uzená žebra, sušené švestky a pravé hřiby. Jedna z mála variant, ve které je podobně jako v Čechách i paprika a smetana.

Zemplín

Zásadně vaří kapustnicu den předem. Recept s kmínem a červenou paprikou.

 

Ždárská zelňačka

Variací mezi zelňačkami je méně než mezi kapustnicemi, ale tahle stojí za to. Jde o krajovou polévku ze skopového masa, kyselého zelí, hladké mouky a mletého zázvoru. Servíruje se, a teď se podržte, ozdobená kolečky citronu a šlehačkou.

 

Omyté skopové maso zvolna uvaříme do měkka v osolené vodě a nakrájíme. Kyselé zelí překrájíme, zalijeme částí masového vývaru a dusíme 30 minut. Na sádle zpěníme nadrobno nakrájenou cibuli, přisypeme prosetou hladkou mouku a uděláme světlou jíšku. Tu pak zalijeme zbylým vývarem, rozšleháme, přivedeme do varu a půl hodiny vaříme. Přidáme nakrájené maso, dušené zelí, rozetřený česnek, mletý pepř, zázvor a povaříme ještě 10 minut. Při podávání nezapomeňte u každé porce přidat kolečko citronu a na něj kopeček šlehačky.

 

Valašská kyselica

Zde se jedná o klasický regionální recept, který mají dům od domu vždy o trochu jiný. Vedle kysaného zelí se dávaly do kyselice na Valašsku také brambory spolu s mlékem, kyškou nebo smetanou. Nechyběly ani houby, které měl každý po ruce, ať už čerstvé, nebo sušené. Klobásy a uzeniny přišly až později. Nakonec se někde přidávalo do již uvařené polévky vajíčko. K jednotlivým rozdílům bychom mohli vytvořit samostatný článek, a tak raději pojďme rovnou k samotnému receptu.

 

Kysané zelí lehce překrájíme a dáme jej i s nálevem, vodou a kořením (česnek, bobkový list, nové koření, majoránka, pepř a kmín) vařit. Na kostky nakrájené brambory uvaříme v osolené vodě zvlášť. Na pánvi osmahneme nasekanou cibulku, přidáme na kostičky nakrájenou klobásu a plátky žampionů. Lžíci hladké mouky rozmícháme v troše vody nebo vývaru a vmícháme do zelí. Společně pár minut povaříme. Poté do polévky přidáme osmahnutou klobásu a uvařené brambory. Promícháme, odstavíme z plotny a zjemníme sladkou smetanou. Ve finále vyladíme chuť přidáním cukru, soli a koření.

 

Zelňačka se sušenými švestkami

Tento jednoduchý recept pochází z okolí Hradce Králové. Zelí zalijte vodou tak, aby se plně ponořilo, a vařte 20 minut. Na oleji nechte zesklovatět na kostičky nakrájenou cibuli, přidejte papriku, kmín a krátce osmahněte. Přisypte oloupané a na kostky nakrájené brambory, vločky, červenou čočku, sušené švestky a zalijte 800 ml vody. Osolte a vařte do změknutí brambor. Přidejte vařené zelí a krátce společně povařte. Dochuťte lahůdkovým droždím, zjemněte rostlinnou smetanou a prohřejte.

 

Česká zelňačka v regionech

Česká zelňačka se objevuje v mnoha regionech. Ingredience se často historicky liší podle úrodnosti kraje a nadmořské výšky. V horských oblastech bývala zahuštěná, obsahovala hojnost hub a méně často maso, zatímco v nížinách se častěji objevovala varianta čirá s klobásou či uzeným.

 

Valašsko

Známá pod místním názvem Valašské kyselo nebo Kyselica, bílá klasická varianta obsahuje jen zelí a brambory, hladkou mouku a mléko.

 

Jižní Čechy

Takzvaná Buďejcká zelnice se dělá z čerstvého zelí, kyselí se na závěr octem. Zahušťuje se kysaným mlékem a používá se do ní i máslová jíška. Dostává tak velmi sytou a hutnou chuť

 

Východní Čechy

Na Hradecku se často zelňačka jmenuje také „couračka“ a kromě polévky se jedná i o omáčku. Brambory se do ní podobně jako na Slovensku vaří zvlášť a vkládají se do talíře až při servírování. Je zahuštěná smetanou a na Pardubicku se zdobí i strouhaným perníkem.

 

Západní Čechy

Rozhodně hutná a vydatná varianta, cibule dělaná zásadně na sádle, obsahuje papriku a často i pálivou červenou klobásu. Čím blíže k hranicím s Německem, tím častěji se objevuje varianta s bavorskou klobásou.

 

Severní Čechy.

Jedna z podivnějších krajových variant, připravuje se z bílého i červeného zelí a přidávají se do ní křížaly, tedy sušené ovoce, ať už jablka, švestky nebo hrušky.

 

Jižní Morava

Netradiční varianta se jmenuje Bánovská kyselica. Kromě zelí a brambor obsahuje den předem vařené fazole, zahušťuje se vajíčkem. Další zvláštností je, že se do ní přidávají houby nakládané do octa.

 

 

Jak vidíte, receptů je celá řada, a u jejich psaní nám začalo dost kručet v břiše. Naše česko-slovenská redakce se zatím neshodla, byť musíme uznat, že na Slovensku bude podle reakcí kolegů kapustnica předmětem až nábožné úcty srovnatelné u Čechů snad jen s bramborovým salátem. Který z receptů nejvíce oslovil vás?


VIDEO: Pánevní dno je základ ženského zdraví

Centrum Manhattanu, čtyři nerozlučné kamarádky Carrie, Charlotte, Miranda a Samantha večeří v luxusní restauraci. „Právě teď ho posiluju,“ potměšile hlásí Samantha svým kamarádkám a srká lahodný koktejl. Řeč je o posilování pánevního dna, konkrétně o slavných Kegelových cvicích. I my dnes probereme a procvičíme pánevní dno, ale vyzkoušíme si něco lepšího, než jsou zmíněné „Kegelovky“. Jestli to bude u koktejlu, to už necháme na vás.

 

„Pánevní dno je skupina svalů na spodku pánve. Doslova si ho můžete představit jako mísu, která podepírá vaše orgány. Jeho svaly také pomáhají udržovat správný nitrobřišní tlak, stabilizovat pánev a mají i funkci sfinkterovou, tedy uzavírání močové trubice a konečníku,“ vysvětluje fyzioterapeutka Lenka Chuchutová, která se specializuje na fyzioterapii v gynekologii.

 

Už z anatomie je jasné, že jde o téma citlivějšího rázu, o kterém se často stydíme mluvit, což potvrzuje i fyzioterapeutka: „Muži si například často mylně myslí, že pánevní dno by měly cvičit pouze ženy. Pro ně je ale také velmi důležité z hlediska plodnosti, ale i celkové kondice, třeba aby je nebolela záda. Je to přeci jen část těla, která podpírá obsah celého břicha.“ Zároveň souhlasí, že častěji se této problematice věnují ženy. Ty totiž pánevní dno vnímají mnohem více, a to zejména v souvislosti s těhotenstvím a porodem – obdobím, kdy pánevní dno nejvíce zatěžujeme. Podle Lenky je uvolněné a zároveň pevné pánevní dno základem ženského zdraví a my se dnes podíváme na to, jak ho dosáhnout.

 

Vyzkoušejte speciální cvičení pro zdravé pánevní dno: Pánevní hodiny uvolní a posílí svaly pánevního dna, SI skloubení (dva klouby v oblasti beder, tzv. „esíčko“), kyčle i bedra.

 

https://youtu.be/_7eGuLUbops

 

Těhotenství a porod je zlom

Nejdůležitější je najít balanc mezi uvolněním a zpevněním. Co se ale stane, když jedno výrazně převládá? „S povoleným pánevním dnem se nejčastěji setkávám u čerstvých maminek, které mohou mít problémy s úniky moči, takzvanou stresovou inkontinencí, přičemž ‚stresem‘ se tu myslí zvýšený nitrobřišní tlak, který vzniká například v důsledku zvedání těžších věcí, kýchání a podobně. Dalším znakem přílišného rozvolnění bývá pokles pánevních orgánů. Bohužel ženy se někdy stydí a potíže neřeší. Mohu je ale uklidnit, že je to velmi časté a řešení rozhodně stojí za to,“ radí fyzioterapeutka.

 

Opačnou situací bývá příliš stažené pánevní dno. S ním se stejně často potýkají muži i ženy kvůli sedavému životnímu stylu, pádům na kostrč, intenzivnímu nebo nesprávnému cvičení. Může ho způsobovat i psychické napětí, ať už jde o dlouhodobý mírný stres, nebo trauma. Podíl na něm může mít i nošení podpatků. Stažené pánevní dno s sebou často nese bolesti zad, pánve, kyčlí, kostrče, způsobuje sníženou plodnost a u žen často i bolestivou menstruaci nebo bolest při sexu.

 

Cvičit, ale nepřecvičit

„Svaly pánevního dna vyžadují zvláštní péči. Jsou náchylné k přetížení, proto bych byla opatrná se zmíněnými proslulými Kegelovými cviky, které jsou hlavně o zatínání. Někdy také převládá mýtus, že funguje zadržování proudu moči. Tady bych chtěla říct, že to není nic dobrého pro náš močový měchýř,“ varuje Lenka a ještě dodává, proč klade takový důraz na uvolnění: „Pánevní dno je soubor několika velmi jemných svalů a typické je, že některé bývají povolené a jiné zase přetížené, proto je potřeba na začátku celé pánevní dno nejprve zrelaxovat a pak teprve pracovat na jeho celkovém posílení.“

 

Společně s Lenkou pro vás máme pár tipů, co dělat, aby bylo vaše pánevní dno v kondici a rovnováze:

 

  1. Uvědomte si svou pánev: Soustřeďte se na pánevní oblast a prozkoumejte ji. Už jen cílené vnímání této části těla spustí fyzickou reakci, a vy tak můžete začít svaly aktivovat nebo uvolňovat.
  2. Dýchejte do podbřišku: Při každé příležitosti veďte nádech až do podbřišku. Je to také skvělá pomůcka, jak si pánevní dno vůbec uvědomit a uvolnit a jak se celkově zbavit přebytečného napětí nebo stresu a podpořit správné dechové návyky.
  3. Hýbejte se, kdykoli to jde: Tanec, chůze, jóga nebo balanční cvičení jsou rozhodně aktivity, které ocení i pánevní dno. Perfektně fungují i různé vlnivé pohyby, které si během dne jen tak nedopřáváme, byť chápeme, že na veřejnosti se do vlnění boků úplně nehrnete. J
  4. Vyzkoušejte speciální cvičení: Co se týká speciálního cvičení zaměřeného na celou pánevní oblast, které jsme si ukázali ve videu, platí, že méně je více. Raději cvičte kratší dobu, klidně jen minutu, ale vícekrát za den. Čím nepatrnější pohyb je, tím lépe uvolníte i ty nejmenší svaly, vazy a klouby ve vaší pánvi.

 

 


Proč je podzim nádherným obdobím

Rozličné barvy, čaje, polévky, ohníčky a chlupaté polštářky. Podzim – čas pohody, radosti a tvoření. Nebo ne? Mnoho lidí se na toto roční období netěší kvůli ubývajícímu dennímu světlu a klesající teplotě. Na podzimu je ale tolik, co si užít! Pojďme si připomenout, co ho dělá tak výjimečným.

 

Nespočet chutí a vůní

Dýňová polévka, nebo skořicová káva? Jednou z mnoha výhod podzimu je jeho rozmanitost a nepřeberné množství sezónních vůní, kterými si můžete zpříjemnit pobyt doma i venku. Skořice, hřebíček, jablka či ořechy – ingredience, které vyplňují podzimní dny. Zachumlejte se do své oblíbené dečky, pusťte si film a přivoňte k horkému kakau. Poté se můžete vrhnout na výrobu podzimních dekorací, přečíst knihu, na kterou jste zatím neměli čas, nebo upéct jablečný štrůdl pro celou rodinu.

 

A co teprve pečené kaštany! Už jste je vyzkoušeli? Vychutnat si je můžete na farmářských trzích, ale i v pohodlí domova. Stačí naříznout slupku kaštanů do tvaru kříže a nechat troubu udělat svou práci. Jejich specifická vůně a chuť navodí tu správnou atmosféru, ale také pomůže vašemu tělu v boji s únavou a stresem. Pečené kaštany mají příznivé účinky na vlasy, kůži a působí jako prevence proti respiratorním či kardiovaskulárním poruchám.

 

Červená, žlutá, hnědá

I v období, kdy se vše pomalu připravuje k zimnímu spánku, si můžete zaskotačit se svými dětmi. Čerstvě napadané barevné listí přímo vybízí k tomu si v něm zařádit. Anebo vezměte svou drahou polovičku na procházku lesem a užívejte si klidu a rozmanitých barev.

 

Další typickou aktivitou podzimu je pouštění draka. V období chytrých telefonů to už sice nezní tak cool, ale radost z vašeho výtvoru, který se ladně vznáší na nebi, je k nezaplacení. S dětmi můžete uspořádat soutěž o to, kdo bude mít nápaditějšího a rychlejšího draka. Ze spadaných větviček, kaštanů, žaludů a dalších „plodů podzimu“ pak vytvořte věnce, zvířátka – kreativitě se meze nekladou.

 

Fandové seriálů, spojte se

Zarytí fandové seriálů vědí, že na podzim vycházejí nové díly a série. Pokud jste stále filmoví a seriáloví začátečníci a nevíte, jaký je rozdíl mezi Hvězdnou bránou a Hvězdnými válkami, kdy jindy se vám naskytne vhodná příležitost udělat si horký čaj a objevovat svět Netflixu? A navíc bez výčitek, že jste celý den zalezlí doma.

 

Podzim je časem zklidnění a celkové regenerace. Příroda se pomalu připravuje na zimu a lidé mají prostor se na chvíli zastavit a odpočinout si. Cestování už bylo až až. Říjnové a listopadové víkendy tedy přímo vybízejí k úklidu, renovaci či jinému zpříjemnění domácnosti. Nemusíte hned vybourávat polovinu kuchyně. Stačí, když vybavíte domov drobnými prvky, jako jsou svíčky, polštářky, nebo dalšími zútulňujícími dekoracemi.

 

Podzimní rovnováha

Podzim není jen o deštivém a pochmurném počasí. Denního světla je sice o něco méně, zato máme více času na rodinu a sebe sama. Přichází čas zklidnění a uvolnění. Nehledě na to, že například taková návštěva saunového ceremoniálu získává úplně jiný rozměr.

 


Doplňkové sporty pro běžce, cyklisty i plavce

Jakou činnost vykonáváte nejčastěji? Ať už jste vášnivými běžci, lezci, či máte sedavé zaměstnání, vaše těla si vytvářejí pohybové návyky, které stimulují pouze určité partie svalů. Tato jednostranná zátěž se pak může projevit po fyzické i psychické stránce. K jejímu vyrovnání slouží doplňkové neboli kompenzační sporty. Triatlonista Patrik Čurila nám proto ukázal, jakým sportům a cvičením se věnuje, aby se udržel fit a v rovnováze.

 

Běh

Pojďme začít s tím nejdostupnějším. K běhu potřebujete prakticky jenom dobré boty, a tak není divu, že se mu v poslední době věnuje čím dál více lidí. „Běh je perfektním prostředkem ke zlepšení kondice, k psychohygieně či hubnutí. Pravidelnost, konzistence a pravidlo ‚pomalu dál dojdeš‘ z hlediska zvyšování objemu odběhnutých kilometrů, vzdálenosti a často i tempa tu platí dvojnásobně,“ myslí si Patrik.

 

Hnacím motorem běhu je zadní stehenní sval. Při špatných běžeckých návycích se často přetěžují jednotlivé klouby, záda, ramena či trapézové svaly. Byť je běh celotělovou aktivitou, přetížení, poranění šlach a kloubů a dysbalance jednotlivých svalových partií jsou zcela běžné.

 

Vhodným doplňkovým sportem pro běžce je tedy plavání, při kterém uvolníte přetížené svalstvo a posílíte další svalové partie, které nejsou tak zatěžované při častém běžeckém tréninku. „Dalším vhodným kompenzačním sportem pro běh je také cyklistika. Ta se používá i při rehabilitačních procesech, např. po zranění kolene. V případě rehabilitací mluvíme konkrétně o lehkém spinningu. Dále doporučuji mezi doplňkové sporty zařadit i protahování a cvičení zaměřená na ‚core‘, tedy vnitřní svalstvo,“ doplňuje Patrik.

 

Jízda na kole

I když cyklistika méně opotřebovává klouby než běh, také má svá úskalí. Zapálení cyklisté mají často zkrácené svalstvo, protože jde o sport, ve kterém je tělo v relativně statické a jednopolohové zátěži. Nejvíce trpí záda, kříž a ramena. Svaly na nohou se také při šlapání nepohybují v plném rozsahu pohybu. Základní doplňkovou činností je proto strečink. Svaly se tak dostanou do nataženějších poloh, než kterých dosahují při jízdě na kole.

 

„Je všeobecně známo, že se cyklisté moc nehrnou do běhání. Pro ně ani není vhodnou kompenzací. Tou je spíše plavání,“ míní Patrik. Dále také doporučuje silový trénink, který mohou cyklisté použít pro zlepšení síly i jako doplňkovou činnost. „Zde je obrovsky důležité cvičit technicky správně, aby se projevil benefit takovýchto cvičení, a nebylo tomu naopak. Když mám za sebou těžší běh či jízdu na kole a druhý den jdu do posilovny, je tam riziko, že si ublížím cvičením s těžšími váhami,“ dodává Patrik.

 

Cílem silového cvičení je v tomto případě zatížený sval aktivovat, aby se zlepšila jeho regenerace. Sval se lépe prokrví a dostane se k němu tím pádem i více kyslíku a živin. Tento druh cvičení by měl následovat den po náročnějším tréninku a cvičit byste měli zvolna a s lehčím závažím, abyste nepřetížili své tělo. Pokud nemáte rádi prostředí posiloven, k aktivní regeneraci napomáhá i procházka, lehké plavání nebo tzv. rolování na pěnovém válci.

 

Plavání

Teď si asi říkáte, zda vůbec potřebujete kompenzaci k plavání, které se doporučuje jako doplňková činnost k běhu i jízdě na kole. Rozhodně jde o nejkomplexnější a nejšetrnější ze všech tří triatlonových sportů, ale když neplavete od malička, kompenzační cviky potřebujete i zde. „Na Slovensku mám triatlonový klub. Spousta lidí, co ho navštěvuje, se teprve plavat učí nebo mají plavání pouze jako hobby. Proto se u nich častěji vyskytují špatné pohybové návyky nebo jsou zkrácení. Zde přichází na řadu opět strečink a silový trénink,“ radí Patrik.

 

Plavání má velkou výhodu, že při něm můžete měnit styly, které se navzájem částečně kompenzují. Když tedy plavete hodně kraul, v rámci kompenzace zvolte znak, protože se jedná o opačnou polohu s opačným záběrem.

 

Pokud s plaváním začínáte, dbejte na to, abyste se alespoň základní techniku naučili správně, a věnujte se protažení ramen a vrchní části těla. Důležité jsou také vnitřní svaly, které drží polohu těla, aby vám při plavání nepadaly nohy nebo jste se nevlnili. „Cvičení vnitřních svalů, stabilizační cvičení a základní silová cvičení, jako např. dřepy, kliky nebo vzpory, bych doporučil většině lidí. Tohle bohatě stačí většině populace jako základní silový trénink a nejsou k němu potřeba žádné speciální doplňky,“ říká Patrik.

 

Golem a tančení

Dříve se Patrik věnoval na výkonnostní úrovni i lezení, ale kvůli protichůdným svalovým návykům se musel rozhodnout pouze pro jeden sport. „Lezení vyžadovalo zpevněná ramena a další svaly, zatímco při plavání by měl mít člověk svaly uvolněné. Kdybych měl uvolněné rameno při lezení, může mi vyskočit či se mohu jinak zranit. Oproti tomu při plavání jsem se ve vodě převaloval jako takový malý golem,“ směje se Patrik.

 

Pokud se dané pohybové aktivitě věnujete pouze jednou za čas, nevybudujete si pohybové návyky, které by vám mohly narušit výkonnost ve vašem primárním sportu. Klidně můžete jít i jednou za čas tančit – jde o aerobní aktivitu, při které pracuje srdce, získáte správné držení těla a zpevníte při ní i kotníky a kolena, protože musíte např. při klasických tancích držet neustále určitou polohu, čímž zapojujete vnitřní svalstvo.

 

Když do sebe vše zapadne

Z hlediska doplňkových cvičení se tedy může zdát triatlon jako ideální volba – běh kompenzujete jízdou na kole a oba tyto sporty vyvažujete plaváním. Když do toho posílíte střed těla, můžete se považovat za komplexního sportovce. Pokud byste chtěli závodit či se sportu věnovat na profesionálnější úrovni, zapojte do tréninkového plánu i silová cvičení.

 

Kompenzační cvičení pozitivně ovlivňují i psychiku. Proto se Patrik v době, kdy nezávodí, věnuje i jiným sportům, aby ozvláštnil svůj zaběhnutý režim. „Rád lyžuji freeride i na sjezdovkách, jako bývalý lezec také zavítám na stěnu anebo se vydám na turistiku do Tater. Jako triatlonisté máme štěstí, že se věnujeme sportům, které se navzájem kompenzují. A když to člověk dělá všechno technicky správně a nic extra nepřehání, má to nastavené tak, jak to jeho tělo potřebuje, i riziko zranění se podstatně snižuje. Proto je triatlonistů zraněných méně než např. běžců,“ uzavírá Patrik.


Reportáž: Prohřejte tělo i duši se saunovými ceremoniály

Saunování u lidí většinou vyvolává jasnou představu – tiché pocení se v 90 stupních a mnohdy i odpočítávání minut, kdy se můžete jít zchladit. Z tradičního saunování se ale dá udělat nevšední zážitek, při kterém se lépe prohřejete a rozhodně nebudete koukat na čas. Slyšeli jste někdy o saunových ceremoniálech? Samy jsme je na vlastní kůži vyzkoušely a také vyzpovídaly saunérku Kateřinu Šmídovou, Češku, která patří v saunových ceremoniálech mezi světovou špičku.

 

„Znám mnoho lidí, kteří tvrdí, že je sauna nebaví, protože mají po chvíli pocit, že nemohou dýchat a že je všechno pálí. Pak přijdou na saunový ceremoniál a jsou mnohdy překvapeni, že tam zvládli být v naprosté pohodě celou čtvrthodinu. Důvod je jasný. Lidé mají najednou na co koukat, něco cítí a nemyslí na to, že jim je horko,“ říká Kateřina Šmídová.

 

Výhod saunových ceremoniálů je několik. Z fyzického hlediska se za kratší čas daleko intenzivněji prohřejete. Po psychické stránce mají velký vliv vůně, které navozují pohodovou náladu a zážitek zesílí. Podle saunérky Kateřiny je právě vliv na psychiku jednou z největších přidaných hodnot saunových ceremoniálů.

 

Jako první zážitek jsme absolvovali ceremoniál ve velkém srubu, do kterého se vejde zhruba 90 lidí. Srub byl poměrně plný, ale stále poskytoval dostatek prostoru pro všechny zúčastněné. „Saunový ceremoniál trvá zhruba patnáct minut. Saunové kameny se polévají vodou a tím se zlepšuje distribuce tepla a zvyšuje se pocitová teplota. Na kamna se poté dávají ledové koule s připraveným esenciálním olejem,“ vysvětluje Kateřina.

 

 

Po polití kamenů je hlavním úkolem saunéra odpařenou vodu dostat společně s teplým vzduchem dolů mezi všechny zúčastněné. K tomu používá ručník a ladnými pohyby vytváří takzvaný „parní náraz“. Při něm sráží nejteplejší vrstvu vzduchu, díky které se saunování zintenzivní.

 

První ceremoniál se skládal ze tří částí, přičemž každá trvala tři až čtyři minuty. Při každé z nich jeden ze saunérů pokládal kouli z ledové tříště na rozžhavené kameny. Každá koule byla pokapána přesným počtem kapek éterického oleje – v první části esencí ovoce, poté květin a na závěr dřevin. Během pár vteřin tak byla celá sauna provoněná a celý zážitek dokreslovala rytmická hudba. „Významnou roli během ceremoniálů hraje i aromaterapie – pro silnější zážitek používáme kvalitní éterické oleje, které se na kamna dávají skrz led,“ doplňuje Kateřina.

 

Éterické oleje se na kamna dávají přes led, aby se odpařily společně s vodou. Přímým vylitím oleje na horká kamna byste ho totiž rychle spálili a namísto podmanivé vůně by vám zbylo jen saunu vyvětrat. Ledové koule si Kateřina vyrábí sama, přičemž počet kapek oleje na každý rituál je přesně daný. Jednak proto, že opravdu kvalitní éterické oleje jsou vzácná a drahá záležitost, ale také z toho důvodu, že více oleje může znamenat až příliš ostrou vůni, která celý saunovací zážitek může pokazit.

 

Další ceremoniál nás čekal v jemnější finské sauně o teplotě zhruba 70 °C. „Sauny se dají dělit na dva typy – teplé finské, které mají menší vlhkost a vyšší teplotu od 65 do 100 stupňů. Druhým typem jsou sauny o menší teplotě a větší vlhkosti neboli prohřívárny. Sauny s nižší teplotou vyhledávají především rodiče s dětmi nebo lidé, kteří na saunování nejsou zvyklí a chtějí začít zlehka,“ myslí si Kateřina.

 

 

Ceremoniál se jmenoval „Lady beauty“, a jak název napovídá, mohly ho navštívit pouze ženy. Celý patnáctiminutový program probíhal v relaxačním duchu s barevnými světélky rozmístěnými po celé sauně a s romantickou hudbou. Sympatická saunérka tentokrát vzduch rozviřovala velkým červeným vějířem a na závěr celého rituálu všechny účastnice dostaly příjemně voňavý celotělový peeling.

 

Meditačních rituálů je nespočet a používají se při nich různé nástroje. „My například děláme meditační ceremoniál, při kterém saunu zhasneme a pustíme příjemnou meditační hudbu. Při některých ceremoniálech používáme i hudební nástroje, jako jsou tibetské misky. V sauně můžete zažít opravdu velkou relaxaci, která se dá umocnit kosmetickým zážitkem ve formě tělového peelingu. V jednom rituálu používáme i čerstvé bylinky, které dáváme do síta a nad kamny proléváme vodou.“

 

Saunování má mnoho benefitů, ale i svá úskalí. Na co byste měli myslet před první návštěvou, najdete v našem dalším článku.

 

Sauny se liší i podle topného zařízení. Většinou se vytápějí pomocí elektrických kamen, ale existují i takové, které se vytápějí dřevem, kdy se prožitek ze saunování opět posouvá o něco dál.

 

Po zkušenosti ve velkém srubu a v méně horké sauně jsme zjistily, že saunování může být i zábava. Odcházely jsme plné dojmů, příjemně zrelaxované a vymýšlely jsme, na jaké další saunovací ceremoniály vyrazíme. A navíc jsme si k tomu odnesly zbytek peelingové hmoty v kabelkách na další použití.