Proč je důležité být vděčný

Vděčnost je přístup k životu, který nejen přispívá ke zvýšení našeho pocitu štěstí, ale zlepšuje i naše zdraví. Nejenže tak ukazujeme své dobré vychování, ale pokaždé, když za něco děkujeme, dochází i k regeneraci našeho mozku a my si lépe uvědomujeme pozitivní věci, které nám život přináší.

 

Buďme vděční

 

Je vědecky dokázáno, že lidé, kteří vyjadřují vděčnost, bývají také šťastnější, protože když někomu poděkujeme, uvolní se nám v mozku neurotransmitery jako třeba dopamin, které navozují pocity pohody a relaxace.

Podobně způsobují projevy vděčnosti díky neuroplasticitě důležité změny ve fungování mozku: aktivují se při nich totiž oblasti, které nám umožňují lépe rozumět druhým, zmírňují stres, snižují tepovou frekvenci a potlačují bolest (fyzickou i emocionální).

 

Proč bychom měli vyjadřovat vděk

 

Výzkumy v oblasti neurobiologie štěstí prokázaly, že díky pocitu vděčnosti za běžné věci se stáváme trpělivějšími a lépe se racionálně rozhodujeme.

Podobně jsou lidé, kteří oceňují každodenní drobnosti, i pozornější a kreativnější, lépe rozumí svému tělu a udržují si přirozeně a s menším úsilím zdravější životní styl, tj. jedí vyváženou stravu a pravidelně cvičí.

 

Význam vděčnosti

 

„Vděčnost“ chápeme jako stav, kdy si uvědomujeme, že si máme vážit toho, co pro nás někdo udělal nebo chtěl udělat, a na tuto situaci určitým způsobem reagujeme.

Nicméně existuje také názor, že vděčnost není jen morální povinnost, ale že je to vlastnost, díky níž jsme schopni rozpoznat, ocenit a adekvátně reagovat na určitou situaci. Právě v tomto pojetí se vděčnost orientuje na druhou osobu, souvisí se štěstím, duchovní rovinou naší existence a se smyslem života.

 

 

Jak vyjádřit vděčnost

 

Existuje mnoho způsobů, jak v každodenním životě vyjádřit své díky. Zde je několik nápadů:

Vzkaz s poděkováním:
nalepte žlutý papírek se vzkazem na viditelné místo nebo napište dopis, v němž poděkujete. V dnešním digitálním světě můžete také poslat e-mail nebo poděkovat na sociální síti.

Poděkování v duchu:
myslete na člověka, který pro vás udělal něco pěkného, a představte si, že mu děkujete, jako by stál vedle vás. Váš mozek bude účinky tohoto gesta vnímat.

Zapisujte si malé každodenní dary:
zapište si do mobilu nebo na kousek papíru maličkosti, které vám život dává. Když své myšlenky převedete do slov, lépe si je uvědomíte.

Všímejte si pozitivních přínosů:
analyzujte pozitivní účinky, které má na váš život to, když vyjádříte vděčnost lidem okolo sebe.

Představte si, že něco není:
přemýšlejte o tom, jaký by byl váš život, kdyby v něm chyběli někteří lidé, situace nebo pozitivní věci. Pocit, že něco chybí, nám umožňuje pochopit pravou hodnotu věcí a lidí.

Seznam věcí, za které jsme vděční:
než půjdete spát, projděte si v duchu všechny věci, za které jste vděční. Nebudete tak mít potřebu vyhledávat okamžité uspokojení a bude se vám lépe přemýšlet.

Aktivní vděk za to, co nám život přináší, může změnit náš celkový přístup k životu. Budeme si tak více vážit toho, co nás obklopuje (rodiny, lásky, partnera, zdraví, práce). Vděčnost nás totiž ukotvuje v přítomnosti a umožňuje nám plně docenit věci, které jsou tady a teď.

V AXA nám záleží na vaší psychické pohodě. Zkuste např. náš test vnímaného stresu nebo přijměte jednu z našich výzev pro lepší spánek.


Letní nástrahy pro městské lidi v české divočině aneb Jedovaté houby, plody i paraziti

I když u nás jen těžko najdete jedovaté pavouky, může být toulání po české krajině zrádné. Nechceme podceňovat městské manažery v sáčku a nažehlené košili, ale i pokud jste zkušený lesník, myslivec či dokonce král české džungle, neváhejte a prověřte své znalosti. Vsadíme se, že alespoň něco z našeho článku neznáte. Podívejte se spolu s námi na pár tipů a rad, jak se ubránit potencionálním hrozbám místní divočiny.

 

Král všech jedů oměj

 

Oměj šalamounek může svým vzhledem vašemu oku na první pohled lahodit. Nejedná se však o jednu z dnes tolik oblíbených jedlých květin, jako je třeba levandule, kterou si natrháte v dobré víře, abyste ještě více podtrhli oblíbený dezert. S omějem nic podobného určitě nezkoušejte. Všechny části této
50–150 cm vysoké byliny s modrými květy obsahují alkaloidy, mimo jiné i akonitin, jeden z nejprudších a nejrychleji působících rostlinných jedů. Ne pro nic za nic se oměj využíval v lidovém travičství nebo k trávení vlků, kterým se předhazovalo maso potřené omějem.

 

Starý známý rulík

 

Jméno další rostliny jistě neslyšíte poprvé. Rulík zlomocný si lehce spletete s borůvkou. Ta však vypadá jinak a roste ve větším množství na nízkých keřících, zatímco rulík je vyšší a jeho bobule vyrůstají jednotlivě z hvězdicovitého kalichu. Rulík navíc chutná hořce. To je signál, který by vás měl včas odradit od jeho konzumace.

 

 

Smrtící houby

 

Poctiví hřibaři už koncem jara hlásili první plné košíky a vy s vidinou pravé houbové smaženice nemůžete zůstat pozadu. Ačkoliv je poslední dobou vedro k padnutí, občasné bouřky přijdou vždy, a to je ten správný čas vyrazit. Sbírejte však jen houby, které znáte nebo si s sebou vezměte atlas hub a za žádnou cenu neexperimentujte. Zde jsou tři houby, které by na vaší pánvi rozhodně neměly skončit, jsou totiž jedovaté!

Zvláště problematický je hřib satan. Má velmi světlý šedobílý klobouk, pod nímž jsou červené rourky, a červená je i jeho noha. Satana poznáte také podle toho, že modrá. Dejte pozor, abyste si ho nespletli s hřibem kovářem, který má sametově hnědý klobouk.

Nesbírejte ani hlívu olivovou, jež roste ze stromu a je lehce zaměnitelná s liškou obecnou. Ta však roste pouze ze země.

Nesmíme zapomenout zmínit ani muchomůrku panterovou, kterou lidé často seberou v domnění, že jde o jedlou růžovku.

 

Toulaví medvědi a vlci

 

Na medvědy a vlky narazíte opravdu jen výjimečně a my vás nechceme nijak strašit, ovšem nikdy neříkejte nikdy. Například v Beskydech nebo na Malé Fatře jich zrovna běhá několik, a proto se hodí vědět, jak při takovém setkání reagovat.

Pokud narazíte na medvěda, nikdy se mu nedívejte do očí! Neutíkejte, ale pomalu se vzdalujte. Jestliže vás medvěd sleduje, upusťte kus oděvu. Medvěd se zaměří na něj. Nikdy také medvěda neodhánějte. Pokud už však zaútočí, stulte se na zem do klubíčka a rukama si chraňte hlavu. Medvěd totiž často útok jen předstírá, a pokud se nebudete bránit, odejde. Jestli v lese potkáte vlka, nikdy rozhodně neutíkejte, protože právě tím ho nejvíce vyprovokujete. Nejlepší je v klidu odejít a být přitom co nejvíce potichu.

 

Pozor na „hodná“ zvířátka

 

Pokud narazíte na podivně se chovající a volně žijící zvíře, které před vámi neuteče, ale naopak se bude chovat přítulně, berte nohy na ramena. Ač byste to nečekali, může zaútočit a za vstřícné pohlazení vás na oplátku nakazit třeba vzteklinou. V tom případě je nutné rychle vyhledat lékaře a nechat se proti vzteklině očkovat. Rozvinutá nemoc totiž napadá centrální nervový systém, je nevyléčitelná a může končit až smrtí.

 

Věčný postrach jménem klíště

 

Drobounký roztoč, jehož kousnutí ani neucítíte, je věčným protivníkem lidí. Přenáší totiž dvě velmi nebezpečné nemoci – lymskou boreliózu a encefalitidu. Jen loni se encefalitidou nakazilo 712 lidí, lymskou boreliózou pak až 4473. Základní prevence je přitom jednoduchá. Před výletem se nastříkejte repelentem a po příchodu z lesa si pořádně prohlédněte celé tělo. Čím dřív klíště vyndáte, tím menší je riziko nakažení.

Tak co, už ustojíte nejen pálící slunce a všudypřítomné komáry, ale i zákeřné lesní zvířectvo, na první pohled krásné puntíkované kloboučky či lákavé šťavnaté modré bobule, které jak jste se dozvěděli, borůvky opravdu nejsou? Tak na nic nečekejte a hurá na výlet.


Získejte výbušnou sílu a rychlost: cvičení na posílení nohou

V AXA Health Keeper jsme se už ptali trenéra a bývalého atleta Tomáše Belady, jak začít s běháním. Abyste ale v závodě doběhli až do cíle, je důležitá i výdrž při zátěži. Pokud máte nízký práh únavy, vaše svaly zátěž nevydrží. Ale jakmile se vám podaří zvýšit výdrž a získat sílu v nohách, je načase začít přemýšlet o výbušné síle a rychlosti. Dnes vám představíme cvičení na posílení nohou.

 

Co je to výbušná síla a k čemu slouží?

 

Výbušná síla je schopnost vynaložit sílu v čase a/nebo vyvinout rychlost. Lze ji tedy zlepšit pomocí cvičení zaměřených na zvýšení síly a rychlosti, což má pozitivní dopad na souhru mezi nervy a svaly a na koordinaci intramuskulárních činností.

Výbušná síla je zvláště důležitá pro běžce, kteří se věnují tzv. trail runningu, tedy běhu v přírodě v různorodém terénu, na různém povrchu, s měnící se intenzitou a při neustálých změnách rychlosti. Slouží také ke zlepšení výkonnosti v dalších sportech, jako je jízda na horském kole nebo hydrospeed.

 

Svaly nohou

 

Svaly nohou poskytují tělu sílu a stabilitu, nesou váhu těla a umožňují nám provádět činnosti, jako jsou chůze nebo běh. Svalstvo nohou tvoří velké a silné svaly, které nám umožňují nohy ohýbat, natahovat, přinožit (addukce) a unožit (abdukce).

Na přední části nohy nalezneme extensory (natahovače), svaly tibiální, peroneální a svaly stehenní, jako je čtyřhlavý sval stehenní nebo přitahovače.

V zadní části nohy se pak nachází například dvouhlavý sval lýtkový, šikmý sval lýtkový, chodidlový sval, flexory, zadní tibiální sval, zákolenní sval a hamstringy.

 

 

Cviky na nohy

 

  • 1. Izokinetická cvičení
    Mají vliv na nervový systém, protože při nich dochází ke změnám rychlosti pohybu při konstantní zátěži. Patří sem základní svalová cvičení, jako jsou dřepy, military press, bench press, leg press nebo dřepy s činkami. Zahrnují také běh do kopce a z kopce maximální rychlostí a s maximální intenzitou, jehož cílem je překonat anaerobní práh a správně štěpit laktát.

 

  • 2. Plyometrická cvičení
    Jedná se o krátká, ale výbušná cvičení. Patří sem například skoky:
    Výskok na bednu: Změna úrovně intenzivně posiluje čtyřhlavý sval stehenní.
    Tuck Jump: Skok s přitažením kolen k hrudníku. Je to náročný cvik a musíte doskočit na špičky a s rovnými zády.
    Angličáky. Postavte se, pokrčte kolena a položte ruce na zem. Nohy natáhněte dozadu a pokrčte paže, pak opět paže napněte, přitáhněte nohy, vyskočte a natáhněte nohy i paže.
    Kombinace aerobních a anaerobních cvičení je nejlepším způsobem, jak zvýšit výbušnou sílu. Patří sem například běh v kombinaci s tréninkem se cvičebním lanem nebo Spartan trénink, pokud máte dostatečnou fyzičku.

Opakujte tato cvičení při každém tréninku po dobu asi 10 minut, nebo si vyhraďte dny, kdy se budete věnovat jen závodnímu tréninku, a zlepšete tak svou výbušnou sílu.

Rozhodně také nezapomeňte, že rada profesionálního trenéra je nad zlato, ať už jde o protahování, běh, či posilování. Ten vám totiž dokáže poradit cviky, které se hodí přímo pro vás. K tomu si můžete stáhnout naši aplikaci, která vás všemožnými výzvami bude držet v permanenci, a rychle vyběhnout!


Půlmaraton není nic pro amatéra, říka trenér Tomáš Belada

Nedávno jsme zde psali o tom, jak začít sportovat po letech profesionálního gaučingu. Začátky jsou vždy těžké a někteří z nás se nechají odradit velkým množstvím neznámých, které se s novou aktivitou pojí.

Proto jsme se sešli s bývalým profesionálním atletem a dlouholetým trenérem Tomášem Beladou, aby nám vysvětlil, jak nejlépe začít s běháním a na co při tom myslet nebo kdo by se měl běhu raději vyhnout. Došlo ale například i na to, proč mu vadí vzestup popularity běžeckých závodů na dlouhé tratě.

 

Představte si člověka kolem čtyřicítky, který už nějakou dobu nesportuje a rozhodne se začít se sebou něco dělat. Jako nejjednodušší varianta se mu jeví běh. Co vše by měl ale předtím zvážit?

Hodně lidí si to neuvědomuje, ale běh není prospěšný pro každého. Běh je dneska tak trochu módní záležitostí, ale každému vyhovuje něco jiného. Pokud má někdo například výraznější nadváhu, tak bych mu běh vůbec nedoporučil. Snadno při něm dojde k přetížení nějaké části těla a člověk se tak akorát zbytečně i na několik měsíců vyřadí ze hry.

Důležité je také umět si nastavit cíle. Pokud začínáte běhat, tak vašim primárním cílem by nemělo být to, že zhubnete. To samotný sport neudělá, hodně zásadní je totiž i způsob stravování. Od sportu čekejte spíše dobrý pocit, lepší kondici, tvarování postavy.

 

Takže, pokud mám třeba dvacet kilo navíc, tak se do běhání nemám vůbec pouštět?

Určitě ne. Každý, kdo se chce začít hýbat, by se měl napřed s někým poradit nebo si vyhledat informace o tom, jaký pohyb je pro jeho typ postavy vhodný, to znamená zejména váha v poměru k výšce. Když se pak člověk třeba i díky nějaké úpravě stravy dostane do nižší váhové kategorie, může přidávat další aktivity.

Ale jak už jsem říkal, není to jen o sportu. Pokud na sobě chceme něco změnit, tak tomu musíme přizpůsobit celý náš životní styl. Pokud to neuděláme, tak u toho obvykle moc dlouho nevydržíme a vrátíme se zpátky k tomu, na co jsme zvyklí.

 

Pak jsou tu také lidé, kteří nadváhu nemají, občas si i zasportují a chtěli by začít pravidelně běhat. Co by tedy měl mít v první řadě na paměti takový člověk?

Naprostý základ jsou dobré boty. Jasně, neříkám, že by si měl člověk hned nakoupit drahou sportovní výbavu, o tom to není. Ale za většinu zdravotních problémů z běhání může právě nevhodná obuv.

 

Jak si ale takové boty vybrat, pokud si nechci kupovat tu drahou sportovní výbavu?

Uznávám, že to není jednoduché. Běžecké boty, to je velký byznys. Běžné je, že člověk přijde do specializovaného obchodu, tam mu vezmou míry a pak mu nabídnou boty za pět tisíc. A v tu chvíli si člověk řekne, že to je moc a raději bude běhat v sálovkách, co má doma.

Člověk si nemusí hned ze začátku kupovat drahé boty, ale hlavní je nevybírat si je podle vzhledu, ale podle toho, jak se v nich cítíme. Ideální stav je, když si v nich připadáme jako v bačkorách. Člověk se nesmí stydět se v nich po obchodě taky trochu proběhnout, aby to skutečně poznal. Při chůzi je totiž ta došlapová plocha úplně jiná než při běhu. Na internetu je často možné koupit ten stejný pár bot za lepší cenu, ale určitě je dobré si jej nejprve v obchodě vyzkoušet a pak případně objednat.

 

Tak tedy máme vhodné boty. Co dál?

Měli bychom si určitě hned od začátku nastavit nějaký systém. Nejlepší je si ze začátku říct, že poběžím 10 minut bez zastavení. Běžet třeba pět minut jedním směrem a pět minut zpět, protáhnout se a konec. A takhle to opakovat třikrát do týdne. A když ucítím, že zvládnu víc, můžu postupně čas a vzdálenost zvyšovat.

Ze začátku bychom neměli zapomínat na lehké tempo. Většina lidí hned „vypálí” jako na autobus a pak brzy odpadne. Dneska už lze díky fitness hodinkám a náramkům jednoduše sledovat svoji tepovou frekvenci. Ta by nám měla napovědět, jestli spíše zpomalit nebo naopak přidat.

 

Hodinky, sporttestery. To je taky určitá investice. Potřebujeme je?

Tak za prvé z hodinek nedoporučuji ty s optickými senzory. Nejsou určeny na sport, ale na snímání běžného denního pohybu, tedy hlavně chůze. Proto nejsou přesné, odchylka je u nich zhruba 30 %, což už situaci hodně zkresluje. Sportovní hodinky s měřením tepu se dají koupit kolem 1 000 Kč, takže se nejedná o nic až tak nedostupného. Ale samozřejmě, není ani nezbytně nutné je mít. Pokud je člověk schopný pozorovat sám sebe a to, jak se cítí, tak to v pohodě zvládne i bez nich.

 

Co když už člověk nemůže? Měl by zbytek trasy dojít?

Jasně, může kdykoliv přejít do chůze, vydýchat se a běžet dál. Je to takový indiánský běh. Určitě je lepší například kopec vyjít chůzí, protože pro začátečníky vyběhnout i malý kopec může být opravdu náročné a není to žádná ostuda ho ze začátku vyšlapat.

 

Jaký povrch je na běhání ideální?

Úplně nejšetrnější je běhat po lesní cestě nebo po trávě. Ale pokud mám kvalitní boty, můžu běhat všude. Těžko asi lidé z měst pojedou běhat do přírody. Takže mohou i po chodníku, ale musí mít kvalitní obuv. V opačném případě bych jim raději doporučil zajet si někam za město do lesa.

 

Jaké technické chyby lidé při běhání nejčastěji opakují?

Obvykle je to špatný došlap. Dopadají buď jen na špičku, nebo na patu a tím si ubližují. Došlapovat by se mělo na celou plochu chodidla kvůli rozložení váhy. Běh je mechanický pohyb, který se pořád dokola opakuje a špatný došlap může způsobovat zdravotní problémy. Klidně bych ze začátku doporučil navštívit nějaký kurz nebo požádat zkušeného běžce o radu.

 

Jaký sport byste doporučil s běháním kombinovat s ohledem na eliminaci zdravotních rizik?

Plavání a cyklistiku. A třeba taky jógu na protažení svalů. Ale důležité je dělat vše s rozumem a nic nepřehánět.

 

Co si myslíte o vzestupu popularity různých půlmaratonů i u neprofesionálních běžců?

To je hloupost. Závody od půlmaratonu výš by člověk neměl běhat bez dlouhodobého tréninku. Nemá cenu na něj trénovat třeba týden před startem. Ty závody, které se teď pořádají v Praze a dalších městech, jsou navíc spíš jen reklamní akce za účelem propagace různých sportovních a dalších značek. Určitě v Česku existují i hezčí závody.

 

Většina účastníků je z nich ale nadšená. Mají radost z toho, že dokázali překonat své možnosti...

Půlmaratony a maratony jsou určeny pro profesionální sportovce, pro lidi, kteří moc dobře ví, co dělají a co si mohou dovolit. Běžet takový závod je pro organismus velká zátěž. Pokud si to chce někdo zkusit, ať si to vyzkouší někde v parku sám a nepřepíná se. Když netrénovaný člověk běží přes 20 kilometrů, jeho tělo trpí a dřív či později ho to stejně dožene. To vám řekne skoro každý lékař nebo profesionální trenér. Já být pojišťovna, tak bych takového člověka snad ani nepojistil.

 

Takže závody volnočasovým běžcům vůbec nedoporučujete?

To zase ne. Pokud si chce amatér zasoutěžit, může zvážit třeba závod na 10 kilometrů. Tam si taky užije skvělou atmosféru, zdravě si zazávodí a ne, že to nějak protrpí. Takovou akci bych lidem klidně doporučil.

 

Jak se před závodem správně připravit?

Moje rada je: Poznej sám sebe. Každý jsme jedinečný a na všechny neplatí to samé. Každému říkám, ať si vyzkouší všechno, dokud nezjistí, co mu vyhovuje. Já si taky v průběhu kariéry vypěstoval své vlastní předzávodové rituály. Určitě je ale dobré se napřed lehce rozběhat, aby člověk startoval už zahřátý, jinak si koleduje o nějaký úraz. A, to platí, i když si jdu jen tak zaběhat, určitě je dobré myslet na to nejít hladový, ale také ne přejedený.

 

Co by měl člověk před a po běhu jíst?

Záleží na tom, jaký je můj cíl. Pokud chci zhubnout, tak před během nejím nic. To ale samozřejmě neznamená, že tam půjdu vyhladovělý. Když chci podat nějaký výkon, tak to podpořím cukry, které se mi rychle dostanou do krve, ale zároveň mi v žaludku i nějakou dobu vydrží. Během půlhodinky před začátkem běhu sním třeba jablko nebo energy tyčinku.

Pokud zase chci zhubnout, tak hodinu po tréninku nic nejím, protože tělo stále spaluje. Pokud chci zregenerovat, tak si dám zase nějaký rychlý cukr, rychlou bílkovinu a po té hodině už nějakou pomalou bílkovinu, která mě uklidní.

 

A co protažení? Na co je potřeba myslet?

Zásadní jsou kotníky a lýtka, které nás nesou. A pak taky zadní stehenní sval. Neprotahovat krátce. Vždy alespoň 20 až 30 vteřin a dvakrát to zopakovat.

 

Tomáš Belada
Několikanásobný mistr České republiky a český reprezentant v běhu na 800 a 1500 m. Může se pochlubit mimo jiné zlatými medailemi z Mistrovství ČR dorostenců a dorostenek z roku 2003, Mistrovství ČR mužů a žen do 22 let na dráze z roku 2008 a Mistrovství ČR mužů a žen z roku 2009. Pochází z Karlových Varů, má bakalářský titul v oboru Management sportu na VŠEM v Praze. Po ukončení sportovní kariéry začal podnikat ve sportu a dodnes se věnuje vlastnímu byznysu. Pracuje pro fotbalový tým AC Sparta Praha jako atletický kouč. Jako trenéra si jej najímají i firmy pro své zaměstnance a jednotlivci včetně řady podnikatelů a manažerů, kteří chtějí zlepšit svou techniku a výkon.


Rostlinné pondělky: vykopněte pracovní týden jinak

Když je dobrý start, podaří se většinou celý závod. A když v pondělí začneme lehce a zdravě, pomůže nám to udržet si zdravý životní styl i po následující dny. I to je jeden z důvodů, proč začít s „rostlinnými“ pondělky. V rámci nich se řada lidí pokouší na celý jeden den v týdnu obejít bez masa a dalších živočišných produktů a nahradit je rostlinnou stravou.

Americká vláda i McCartney

Bezmasé či přímo rostlinné pondělky nejsou nějaký momentální hurá výmysl, ale jedná se o celosvětově rozšířenou kampaň navazující na už 100 let starý koncept, jehož smysl byl však úplně jiný než dnes.

S nápadem na bezmasé pondělky přišel za první světové války americký Úřad pro správu potravin. Základních potravin byl tehdy nedostatek a státní aparát se tak rozhodl podpořit snížení spotřeby masa, které je obecně velmi náročné na zdroje. Americká vláda tehdy dokonce publikovala vegetariánské recepty a menu v novinách a časopisech, aby si lidé nemuseli lámat hlavu s tím, co vařit.

V novém tisíciletí však tento koncept prošel výrazným „rebrandem“. Nejprve si jej vzal na paškál reklamní guru Sid Lerner, pak v roce 2009 zpěvák a známý vegetarián Paul McCartney založil vlastní organizaci Meat Free Mondays a sám bezmasé pondělky propagoval i na koncertech, k zapojení se do kampaně vyzývala diváky ve své show před pár lety i moderátorka Oprah Winfrey. Kampaň však nezůstala jen uvnitř amerických a britských hranic a šíří se všude po světě. Nedávno se o ní začalo více mluvit už i v Česku a na Slovensku.

 

 

Benefity pro všechny

Bezmasé nebo dnes už více propagované rostlinné pondělky představují nejen úlevu pro naši planetu, pro niž je živočišná výroba v současném měřítku v podstatě devastující. Hospodářská zvířata, chovaná zejména kvůli produkci masa, mléka a vajec, mohou totiž až za 14,5 % světové produkce skleníkových plynů, což je zhruba stejné množství, jaké vyprodukují svým provozem osobní auta, nákladní auta, letadla a lodě dohromady.

Nahradit jednou týdně maso a jiné živočišné produkty za ty rostlinné prospěje také našemu organismu, kterému naopak nadbytek masa na talířích, jenž je v našich končinách běžný, neprospívá.

Snížení spotřeby masa a živočišných produktů naopak představuje poměrně účinnou prevenci vzniku rakoviny tlustého střeva, jejíž výskyt a úmrtnosti na ni je v Česku a zejména na Slovensku vyšší než u většiny ostatních evropských zemí. Zvýšená konzumace zeleniny, fazolí a ořechů, která se s vynecháním masa většinou pojí, snižuje riziko srdečních onemocnění a je prospěšná i pro funkci našich ledvin nebo prevenci diabetu 2. typu. A co víc, rostlinná strava nám pomáhá udržet si zdravou váhu. Například už jenom tím, že nás donutí více přemýšlet nad tím, čím tělo krmíme.

Dokonce i řada známých sportovců, jako například tenistky sestry Williamsovy, závodník Formule 1 Lewis Hamilton nebo třeba český mistr světa v thajském boxu Jan Müller, už objevila výhody rostlinné stravy a buďto v sezóně, nebo celoročně vypouští ze svého jídelníčku maso a další živočišné produkty. Mimo jiné kvůli lepšímu výkonu, protože po vyřazení živočišných produktů cítí prý často návaly energie. Mimochodem, kombinaci bojových sportů s veganskou stravou se věnuje i projekt Vegan Fighter.

Není to tak těžké

Přejít na čistě rostlinnou stravu ze dne na den je pro většinu lidí nepředstavitelné. Jeden den v týdnu však nemusí váš apetit nijak výrazně narušit. Naopak jej spíše obohatí, zvláště v dnešní době, kdy je v obchodech už běžně dostupná řada chuťově velmi dobrých vegetariánských a veganských produktů. Pondělky jsou navíc super v tom, že je možné se na ně o víkendu dobře připravit, tedy například si předem uvařit jídlo nebo si alespoň nakoupit.

A pokud nevíte, co vařit, internet je plný zajímavých rostlinných receptů nejen na velké množství pomazánek, salátů, polévek a asijských jídel, ale třeba i na veganský segedín, tacos nebo dokonce pařížský salát. A jako třešničku na dortu můžete „zakousnout“ panna cottu z čistě rostlinných ingrediencí. Možností je spousta a určitě to není jen o tom, vynechat maso a dát si pouze přílohu. Nikdy nezapomínejte na vyváženou stravu, která by v pondělky měla ideálně obsahovat obiloviny, zeleninu, ovoce, luštěniny či tofu, ořechy a rostlinné tuky!

Pro inspiraci

Pro zájemce o rostlinnou stravu vznikl v Česku zajímavý projekt Rostlinně, pod jehož hlavičkou najdete jak web, tak i Instagram a Facebook a také volně dostupný e-book s tipy na rostlinné snídaně. Tvůrci projektu dokonce nedávno vyhlásili soutěž o nejlepší rostlinný produkt roku, ve které zvítězilo veganské Magnum. Ano, čtete správně. Když budete chtít, v rostlinné pondělky si i zamlsáte!

Projekt rostlinných pondělků se v Česku a na Slovensku také snaží propagovat výrobce margarínů Flora, který na svých stránkách Rostlinnepondeli.cz a Rastlinnypondelok.sk nabízí i inspiraci na jídelníčky, a to včetně receptů na jednotlivá jídla.

Oficiální stránka hnutí Meatlessmonday.com, za kterým stojí nezisková organizace The Monday Campaigns ve spolupráci s Center for a Livable Future z Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health, vám přiblíží celou kampaň, jejímž cílem je snížit celkovou spotřebu masa o 15 % kvůli zdravotním i ekologickým benefitům.

Meat Free Mondays je nezisková organizace, kterou založil Paul McCartney se svou dcerou Stellou, a její web je plný báječně vypadajících receptů i zajímavých informací. Mimochodem, věděli jste, že bývalá Paulova manželka a matka jeho dětí Linda McCartney založila pod svým jménem značku vegetariánských a veganských produktů, které lze sehnat i u nás? Co třeba vyzkoušet Linda McCartney klobásku nebo burger? Hmm.


Jak jedí Češi? Lépe! Chcete se přidat?

Zdravý životní styl, ke kterému patří i zdravá strava – to je mottem i motorem AXA Health Keeper. Zdraví je klíčem k dlouhověkosti. Proto nás baví a těší, když se nejen naši klienti, ale také partneři snaží změnit často pod kůží zaryté návyky, které nám nesvědčí – ať už jde o stres, nedostatečný pohyb, nezdravé pracovní návyky, nebo návyky stravovací.

Proto nás nadchl Program zdravého stravování našeho partnera, společnosti Edenred, vydavatele stravenek Ticket Restaurant, s jasným a výstižným názvem „FOOD“. Edenred se dlouhodobě snaží zlepšit povědomí o zdravém a vyváženém stravování a jde na to od lesa, tedy spíše od pracovního stolu, jelikož se snaží zlepšit stravovací návyky firemních zaměstnanců. Ovšem nejde tu jen o konečného spotřebitele.

Jestli je něco v našem potravním řetězci všedního dne naprosto nezbytným článkem, pak jsou to také restaurace. Ty se zaručují za to, co svým hostům nabízejí. Edenred tohle ví a snaží se zlepšovat i kvalitu nabízených jídel. I proto, že polední meníčka jsou v Česku i na Slovensku velice oblíbená. Tak proč zůstávat u těžkých a nezdravých polotovarů a průmyslově zpracovaných potravin, které navíc podle nedávné studie prokazatelně zkracují délku života?

 

Jak to celé funguje

 

Celý systém FOOD je důmyslný a přitom nikterak složitý – jedná se o kombinaci vzdělávání strávníků i restauratérů, sbírání dat, na jejichž základě je možné analyticky zkoumat, jakého výsledku se dosáhlo, spolupráci s partnery na osvětě a šíření programu napříč Evropou.
Kromě dobrého pocitu tu jde samozřejmě i o zdravotní dopady.

A co je důležité. FOOD není jenom jídlo. Za názvem se skrývá, proč a jak bojovat s jednou z dlouhodobě nejrozšířenějších hrozeb současné populace, jíž je v tomto století obezita – Fight against Obesity through Offer and Demand neboli boj proti obezitě vytvářením té správné poptávky a nabídky. Smysl to určitě má. V Evropě je obezita příčinou úmrtí až u 10–13 % populace. A více než polovina Evropanů trpí nadváhou nebo obezitou.

 

 

Jak si vedou Češi

 

Nicméně skvělou zprávou je, že nás to zajímá! Ano, postoj Čechů ke zdravému a vyváženému stravování se změnil. Zatímco před 10 lety (tedy v době, kdy Edenred svoji stravovací FOOD misi započal) poptávku po tomto typu jídel hlásilo jen 3,5 % oslovených restaurací, dnes je to již celá čtvrtina. A to jsou velice pozitivní zprávy! Jídlo nás prostě více zajímá, stejně jako naše zdraví.

Pokud vás navíc baví a zajímají čísla a studie, neváhejte mrknout na náš článek na základě dat z posledního průzkumu FOOD. A dobrou chuť, pokud právě obědváte. Doufáme, že vyloženě zdravě a s chutí.


Jaký máte omega-3 index?

O pozitivních účincích pravidelného přísunu omega-3 mastných kyselin na lidský organismus už toho bylo napsáno více než dost. O potřebě jejich hojné konzumace slyšíme pomalu v každé druhé reklamě a lékaři neúnavně varují, že naše česká strava je na ně chudá.

 

Chybí nám ryby

 

Omega-3, které představují skupinu nenasycených mastných kyselin přítomných v tucích, lze kromě potravinových doplňků ve formě olejů a tablet nejlépe získat z tučných mořských ryb, jako je tuňák, makrela nebo losos, a mořských plodů, případně i některých semínek a ořechů. Takových potravin na našich talířích věru moc nenajdeme. Existuje sice i pár dalších potravin, ve kterých jsou nenasycené mastné kyseliny přítomny, jako třeba vejce, naše tělo si jich z nich ale příliš nevezme.

 

Důležité kyseliny pro těhotné, děti i seniory

 

Nad tím bychom se proto měli zamyslet, protože dostatečný příjem těchto látek působí pozitivně při řadě problémů. Pomáhá snižovat hladinu krevního tuku i tlak, zmenšuje riziko vzniku srdečních chorob, protože podporuje správnou činnost srdce, a pozitivní vliv má také na zrak a činnost mozku.

Obzvláště důležité jsou tyto látky pro těhotné a kojící ženy. Dostatečný příjem kyseliny dokosahexaenové (DHA) v těhotenství například významně snižuje riziko předčasného porodu. Kromě toho podporuje mentální vývoj dětí, jejich paměť a schopnost soustředit se. Proto je také důležité, aby jí každá kojící žena měla dostatek ve svém mateřském mléce.

 

 

Jak změřit omega-3 index

 

Léta se mluví o tom, že bychom měli v potravě zvýšit příjem omega-3 kyselin. Nikdo ale ještě donedávna nevěděl, jak optimální hladinu těchto látek v organismu určit. Nejlépe jednoduše a srozumitelně, tak jak je tomu například u hladiny cholesterolu. Obsah omega-3 kyselin v těle je přitom v podstatě stejně důležitý z hlediska rizika kardiovaskulárních chorob jako právě množství cholesterolu v krvi.

Tento problém se nakonec podařilo vyřešit skupině amerických vědců, kteří vymysleli tzv. omega-3 index. Ten tak lze nově změřit pomocí jediné kapky krve z prstu, a tedy i jednoduše doma. Index vám řekne, jaké máte množství EPA a DHA (dvě nejvýznamnější a nejpřínosnější omega-3 kyseliny) v krvi, a zda je toto množství optimální pro vaše zdraví.

Pokud tak například máte podle testu 64 mastných kyselin v buněčných membránách červených krvinek a z toho tři jsou kyseliny EPA a DHA, pak máte omega-3 index ve výši 4,6 %. Ano, omega-3 index je udáván v procentech, což nám samo o sobě nic moc neříká. Vědci každopádně vytvořili stupnici, která udává rizikovost daného stavu z hlediska kardiovaskulárních nemocí. Vypadá následovně:

  • Vysoké riziko < 4 %
  • Střední riziko 4–8 %
  • Nízké riziko > 8 %

Pokud máte tedy hodnotu omega-3 indexu přesahující 8 %, vaše riziko kardiovaskulárních potíží je nízké. Většina lidí se však pohybuje kolem 6 % a ještě níže. Být v zóně s nízkou hodnotou znamená až o 90 % vyšší riziko náhlé srdeční smrti. Proto je dobré si svůj omega-3 index hlídat a neponechávat nic náhodě.

 

Testy přijdou i do ČR

 

Testy na omega-3 index jsou velkou novinkou, k dostání jsou každopádně zatím jen v USA. V České republice se s jejich distribucí počítá do budoucna. Možná tak jednou budou běžnou součástí domácích lékárniček. Alespoň u těhotných a kojících žen by si své místo měly najít.

Věděli jste, že si v naší aplikaci kromě kardiovaskulárního rizika můžete udělat i test štítné žlázy?


Výživa: jak se liší rafinovaný cukr od toho přírodního

Když mluvíme o cukru, myslíme tím jak stolní cukr, což je v podstatě sacharóza, tak jednoduché sacharidy, které jsou obsaženy v některých potravinách, jako fruktóza v ovoci nebo laktóza v mléce. Jeden gram cukru dává tělu 4 kalorie a je zdrojem rychlé energie. Jedná se o základní složku naší výživy a je součástí každého jídelníčku.

 

Rafinovaný cukr

 

Rafinovaný cukr je čistý cukrový extrakt, tedy sacharóza. Jedná se o disacharid, který se skládá ze dvou molekul – jedné molekuly glukózy a jedné molekuly fruktózy – vyrobený z cukrové třtiny nebo řepy.

Existuje bílý cukr, který obsahuje 99,5 % sacharózy, rafinovaný cukr, který obsahuje 99,8 % sacharózy, hnědý cukr, který se krystalizuje, ale nerafinuje se, a světlý cukr, který je čistší než hnědý cukr a obsahuje více sacharózy.

Pro metabolismus cukrů je nutné působení sloučenin, jako je thiamin, riboflavin, niacin nebo kyselina pantothenová. Z toho důvodu je konzumace rafinovaného cukru méně zdravá než konzumace přírodního cukru v komplexních potravinách, jako je ovoce nebo mléko.

Kromě toho je rafinovaný cukr obvykle součástí průmyslově zpracovaných potravin, které kromě cukru obsahují velké množství nasycených tuků. Patří sem pečivo nebo sladkosti.

Chcete-li jíst zdravě nebo pokud chcete zhubnout, je důležité snížit příjem rafinovaných cukrů. Světová zdravotnická organizace doporučuje maximální denní příjem ve výši 50 gramů cukru, což odpovídá 12 lžičkám o zhruba 4 gramech. Ale samozřejmě nejde jen o to, dávat si méně lžiček cukru do kávy, ale snížit příjem cukru z potravin, které jíme v naší normální stravě.

Mezi nejběžnější a nejčastěji konzumované potraviny, které mají vysoký obsah cukru, patří rozpustné kakao, snídaňové cereálie, sušenky, pečivo, limonády, čokoládové tyčinky, bílá čokoláda, mléčné dezerty, rajčatové pyré, kečup, sladkosti a bonbóny.

 

 

Přírodní cukr: ovoce a potraviny

 

Existují potraviny, které přirozeně obsahují cukr, ale jsou zdravé a mají dobré nutriční vlastnosti. Patří sem například med, který je přírodním produktem bohatým na antioxidanty, nebo cukrová třtina (hnědý cukr), která obsahuje vlákninu, minerály a vitamíny a má nižší glykemický index.

Cukr, který je přirozeně obsažen v potravinách, je mnohem vhodnější než rafinovaný cukr. Pokud ale je vaším cílem vyvážená strava nebo pokud chcete zhubnout, měli byste je konzumovat s mírou. Navíc potraviny, které přirozeně obsahují cukr, jsou také zdrojem dalších živin, nazýváme je proto výživné potraviny, takže jejich nutriční vlastnosti se násobí.

Jednou z takových potravin je ovoce. Ovoce obsahuje fruktózu, ale zároveň je bohaté na vlákninu, která zlepšuje střevní průchod, vodu, kterou potřebujeme ke zdravému fungování organismu, vitamíny, které fungují jako antioxidanty a chrání pokožku a tkáně, a minerály, které pomáhají udržet organismus hydratovaný, zlepšují přenos nervového signálu a mají pozitivní dopad na svalové kontrakce a nervový systém.

Kromě ovoce je cukr obsažen také v mléce, které je též zdrojem bílkovin s vysokou biologickou hodnotou a základních minerálů, jako je vápník.

Zelenina obsahuje cukr v menším množství než ovoce, ale je také zdrojem vitamínů skupiny B, A a C, minerálů, jako je draslík a hořčík, a velkého množství vlákniny.

Obiloviny, zejména pokud nejsou doslazované a jsou celozrnné, obsahují komplexní uhlohydráty, z nichž se energie uvolňuje postupně a které udržují stabilní hladinu glukózy v krvi.


Jak ovlivňují městské regulace život kuřáků ve světě a u nás?

Pokud už nějaký ten rok kouříte a cestujete, možná jste narazili na nejrůznější zprávy a městské legendy, které se týkají kouření ve světových metropolích. Nejčastěji to bývají historky či zkazky z daleké Asie – od Singapuru po Japonsko. Jak to je s městskou regulací kouření na veřejnosti ve skutečnosti? A jak se regulace projevily u nás?

 

Od Singapuru po Tokio

 

I při běžném pročítání nejrůznějších webů a internetových fór s dobrými cestovatelskými radami jste se pravděpodobně setkali s rozličnými upozorněními na zákazy a pravidlav kouření na veřejnosti v rámci asijských metropolí. Asie je rozlehlý kontinent a rozdíly v tamní mentalitě se projevují různě – jedním z takových rozdílů jsou restrikce omezující či povolující kouření.

Jednou z bašt restrikcí kouření na veřejnosti je Singapur, který omezuje kouření dokonce už od sedmdesátých let. Kouření na ulici mimo vyznačené zóny se v Singapuru rozhodně nevyplatí, pokuta je vysoká, začíná na 200 singapurských dolarech a hlavně téměř jistá. Singapurské kuřácké restrikce jsou evidentně pojem, mají dokonce i své heslo na Wikipedii. A to už musí být vskutku fenomén, že?

Singapuřané si potrpí na čistotu. Vysoké pokuty zde čekají nejen kuřáky, ale všechny ty, kdo odhazují na zem odpadky. To se samozřejmě týká i nedopalků. Pokud zavítáte i do nedaleké Číny, setkáte se s odlišným přístupem. Zde se kouření na veřejnosti dříve moc neřešilo. I Čína se ale během posledních pár let dočkala jistých omezení a změn. Říše středu sice zůstává i nadále největším světovým spotřebitelem tabáku, ale regulace kouření postihly veřejnou dopravu, kanceláře nebo restaurace. Říkáte si, že je to přeci normální? Možná, že až se do Asie vypravíte, budete překvapení! Příkladem může být třeba Japonsko.

 

Návrat odpadkových košů

 

Japonsko, podobně jako Singapur, dbá na pořádek. Ulice jsou dokonale čisté, dokonce tak, že i po pár dnech v milionovém velkoměstě jsou vaše fungl nové tenisky stále běloskvoucí. Další zajímavostí pro nezkušeného cizince může být rozpor mezi tím, jak jsou ulice čisté, a současným naprostým nedostatkem veřejných odpadkových košů. Ty byly odstraněny v roce 1995 po teroristických útocích sekty Óm šinrikjó. Jenže kam to má člověk hodit?

Japonci jsou natolik disciplinovaní a pořádkumilovní, že si své odpadky nosí domů – včetně psích výkalů, které balí do systému dvou sáčků a následně splachují ve svých technologicky vyspělých toaletách! Situace se ovšem poslední dobou mění a košů opět pomaličku přibývá – ačkoli bezpečnost je tu stále na prvním místě a během poslední návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa se například všechny letištní koše musely zapečetit.

 

 

Malá hospůdka ano, velká restaurace ne

 

Podobně je to i s veřejným kouřením – existuje tu systém pravidel a místa, kde se rozhodně kouřit nesmí. Jedním z takových míst bývají obecně ulice mimo vyhrazené zóny – buď přímo na chodníku, nebo v nejrůznějších přístřešcích a kuřáckých budkách. Velké překvapení pro Evropana ovšem může být kouření v oblíbených herních halách a v menších restauracích.

I kouření v podnicích má svá omezení – dle zákona je kouření povoleno pouze ve střední až malé provozovně. Ve velkých podnicích si nezapálíte.

Kouření v hernách je typické a podle všeho i tuto „tradici“ čeká nejspíše změna. Japonsko je země paradoxů – na ulici uvidíte kouřit málokoho, ale v izakaje nad saké a nakládanými rejnočími ploutvemi se na vás klidně usměje i těhotná spolustolovnice s tím, že není problém si zapálit. Kulturní šok, jak má být!

Veškeré vyhlášky týkající se kouření se navíc s blížící se olympiádou zpřísňují. I díky tomu najdete na cigaretách maličké nápisy „keep Japan clean“, tedy udržujte Japonsko čisté. Není výjimkou, že si japonští kuřáci nosí po kapsách přenosné popelníčky. Nedopalek na zemi je tu opravdovou raritou. A jen pro zajímavost – podobné restrikce jako u klasických tabákových výrobků se v Japonsku často týkají i nových systémů ohřívaného tabáku.

 

Všude dobře, doma taky!

 

Kdo ví, jestli bychom se tady naučili bez řečí nosit v kapse přenosný popelníček nebo vyhazovat veškerý odpad až doma a třídit podle o něco složitějšího modelu jako např. v Japonsku. Na druhou stranu je třeba říct, že dva roky od uvedení nekuřáckého zákona v platnost si vedeme docela dobře!

Podle zprávy, kterou přinesly internetové stránky České televize, přestává s kouřením nejmladší generace, tedy věková vrstva nejcitlivější na potenciální tvorbu návyku. Podle ministerstva zdravotnictví se zákon projevil také na poklesu hospitalizací s infarktem osob mladších 70 let a také počet hospitalizací následkem astmatu se snížil. Ani podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky se nejedná o náhodu a všechny poklesy ukazují na souvislost s nekuřáckým zákonem.

I tak tu stále kouří na 1,7 milionu lidí, což odpovídá zhruba jedné menší tokijské čtvrti. Tak doufejme, že nám nikdo nebude stavět ghetta, ale spíš nám dojde, že ten stres s hledáním vyznačeného místečka v boční uličce nebo mrznutí před restaurací v prosinci nám za to nestojí.

Motivací všem kuřákům teď navíc může být i fakt, že se zdravějším životním stylem bez cigaret můžou získat benefity v rámci nejrůznějších typů životního pojištění. Např. u AXA můžete získat až 25% slevu na vybraná pojištění invalidity u rizikového životního pojištění. Tak proč kouřit, že?


Jak začít sportovat po letech profesionálního gaučingu

Asi nikdo si o sobě nemyslí, že je lenoch a šílený pecivál. Člověk přece nemusí lámat světové rekordy a frčet ve třífázovém tréninku, aby sám sebe považoval za sportovního jedince. Přece všichni ve volných chvílích chodíme na brusle, kolo, lyže, spinning, Tae Bo nebo jógu. Je to jednoduché, nenáročné a dá se to dělat kdykoliv. Takže se považujeme za sice ne vrcholové, ale sportovce.

 

První krok

 

Jenže najednou si uvědomíte, že inlajny v komoře na polici halí už poměrně tlustý prachový nános, squashová raketa stále spí zabalená v krabici po posledním stěhování a běhat jste byli naposled, když vás kamarádka v nestřežený okamžik přihlásila před deseti lety na pražský půlmaraton. K tomu už vám dávno není dvacet a každý den osm hodin poctivě ťukáte do klávesnice laptopu a sedíte při tom na židli, která má do ergonomického ideálu hodně daleko, zkuste náš test správného držení těla.

Když už máte volnou chvíli, namísto spinningu zajdete na večeři s jednou a více sklenkami vína, a tak si poprvé v životě začnete uvědomovat, že nejste nejen vrcholový, ale žádný sportovec a že byste se měli začít více hýbat.

Tohle uvědomění je první krok. Sice to nějakou dobu trvá a hlodá, ale semínko už je zaseto a i bez našeho přičinění pomalu, ale jistě klíčí. Ten půlmaraton už letos asi nedám, ale když se do toho obuju, příští rok by to mohlo vyjít. Už by to asi chtělo něco trochu dělat, ale právě teď je hodně práce nebo je potřeba věnovat se dětem. Navíc když už mám čas, jsem tak grogy, že jediné, na co se zmůžu, je sedět a koukat do zdi nebo si pustit nějaký seriál.

 

Objevujte nové věci

 

Zní vám to povědomě? To semínko ale klíčí a dává o sobě vědět stále častěji. A vy víte, že má pravdu – že fyzička, pokud jí nepomůžete, bude jenom ubývat a časem budete jen polozhroucení na značně prosezeném gauči vyprávět svým vnoučatům o tom, jak jste, když jste to tedy ještě dělali, váleli ve svém oblíbeném sportu. V tu chvíli si řeknete, že takhle tedy ne, tak opravdu dopadnout nechcete.

No jo, jenže co teď? Zahodíte poslední cigaretu, bouchnete půllitrem o stůl a vzpomenete si, že kamarádka říkala, že jóga je vážně fajn, protože se u ní protáhnete, zpevníte tělo, a hlavně skvěle zrelaxujete. A že je do toho vážně blázen. Jdete to tedy zkusit.

Všichni dnes chodí na jógu, protože je to trendy, a tak tam jdete ještě třikrát a motivačně si předplatíte deset lekcí. Na ty už se ale nikdy nedostavíte a v koutku duše si říkáte, že jste divní. Jóga vás ale fakt nebaví.

 

 

Nenechte se odradit

 

Jenže jste si řekli, že je třeba se více hýbat. Na YouTube je prý skvělá sada videí, podle kterých se dá cvičit pilates, další ze systémů cvičení, na který přísahá jiná vaše super vysportovaná kámoška. To je vlastně ideální řešení – kdykoliv, kdekoliv a hlavně nenápadně. Nikdo vás při tom nebude pozorovat a vy máte o jednu zásadní starost méně.

Třeba se opravdu každý večer přinutíte a podle těch videí budete třikrát držet poctivě 30 vteřin v „planku“, anebo taky ne a příště se zase budete řídit jinou radou jiné dobré kamarádky. A když dojdou jejich rady, zeptejte se strýčka Googla nebo se připojte do nějaké podobně smýšlející facebookové skupiny.

 

Co tedy dělat, abyste se konečně začali hýbat a vydrželi u toho?

Těchto pár tipů vám může pomoci:

  • Nenechte se odradit, když vám nevyhovuje oblíbená aktivita vašich kamarádů a známých. Zkoušejte různé sporty a různé programy. Můžete začít sportovat i s kolegy po práci. Každému vyhovuje něco jiného a vy jste ten svůj sport třeba ještě nenašli, na své si přijdou např. i fanoušci heavy metalu.
  • Nebojte se vyzkoušet něco nového. Kluby a fitness centra velmi často nabízejí zkušební lekci zdarma.
  • Novou aktivitu vždycky vyzkoušejte pod vedením instruktora. Nejen, že vám vysvětlí, jak správně cviky provádět, ale hlavně se nestane, že byste si špatným cvičením ublížili.
  • Stanovte si sami pro sebe pevné termíny, kdy cvičíte – den i hodinu. Když máte v kalendáři napsáno, že v úterý v sedm jdete běhat, je pravděpodobnější, že opravdu půjdete.
  • Pravidelnost je základ. Stačí hodina intenzivního a správně prováděného pohybu a výsledky sami brzy uvidíte.
  • Změňte svůj postoj z „dneska na cvičení není úplně ideální večer, půjdu zítra“ na radši půjdu dneska; co kdyby to zítra nevyšlo?“.
  • Odměňte se. Dortíkem ne – ten jste přece vypotili. Namísto toho si třeba za měsíc pravidelného cvičení pořiďte nové tričko. Časem už to nebude potřeba, protože i tomu největšímu gaučákovi se postupně stane super pocit po tréninku tou nejlepší odměnou.
  • Můžete si také naistalovat aplikaci AXA Health Keeper a přijmout některou z výzev, které tam na vás čekají. Bude to začátečnických 3 000 kroků denně, hubnutí půl kila za týden nebo se rovnou vyhecujete na uběhnutí 10 km během jedné hodiny?

A vy zjistíte, že najednou dobrovolně, bez výmluv chodíte třikrát týdně do fitka a jde vám to tam čím dál lépe. Těšíte se tak, že ani ta únava z práce není tak hrozná, abyste sebou zase jenom plácli na gauč.