Dvě hodiny chůze denně vám pomohou zhubnout

V AXA Health Keeper jsme vás již informovali o tom, jak zhubnout za měsíc 10 kg. Též jsme vám představili několik tipů, jak zlepšit pružnost vašeho těla. Vzpomínáte si? Dnes vám prozradíme, jak vám dvě hodiny chůze denně pomohou zhubnout. Zní to lákavě? Možná ne nutně celé dvě hodiny, ale alespoň tedy jedna a ve svižném tempu.

 

Chůzí ke štíhlé postavě

 

Američané to nazývají „Power Walking“, což zní velmi energicky, ale ve skutečnosti jde o to chodit alespoň 30-40 minut, pokud si chcete udržet dobrou kondici, anebo 90-120 minut, pokud je vaším cílem zhubnout.

Ovšem chůzi nemyslíme, že budete chodit po obchodech, zastavovat se každých 20 metrů a nepřekročíte při tom rychlost 3 km/h. Mluvíme zde o lehké, nepřerušované chůzi, která ale nepřechází v běh a při které se vám nezrychlí dech tak, že byste se zadýchali.

 

Kalorie při chůzi

 

Hodinou intenzivní chůze při rychlosti asi 6 km za hodinu spálíte přibližně 266 kalorií. Což znamená, že za jeden týden spálíte 1862 kalorií. Což vlastně nic není!

Z tohoto výpočtu je jasné, že pokud chcete zhubnout a máte čas jen hodinu o polední pauze, anebo jste prostě nenašli žádný sport, který by vás bavil, lehká, energická chůze vám může hodně pomoci, pokud se jí budete věnovat každý den.

 

 

Příznivé dopady chůze

 

  • Při chůzi se člověk nepřepíná, takže ji zvládne úplně každý.
  • Posilujete při ní svaly nohou a břicha, aniž by došlo ke zvýšení objemu svalové hmoty. Nutný je stálý výdej energie. Pokud tedy zkombinujete chůzi s jinou pohybovou aktivitou, jako je fotbal, běh nebo cyklistika, spálíte mnohem víc kalorií a tuku.
  • Zlepší se vám nálada, protože uvolňování endorfinů potlačuje úzkost.
  • Kvalitně si odpočinete. Chůze totiž nevede k nadměrné únavě, protože nezpůsobuje bolest svalů ani kloubů, která by narušovala váš spánek.
  • Zlepšíte si držení těla, k čemuž budete ovšem potřebovat vhodnou obuv. To, jak chodíte, má vliv na případnou bolest zad nebo zranění kolene.
  • Pomůže vám ovládnout chuť k jídlu, protože nedochází k uvolňování kortizolu, který podporuje chuť k jídlu, a vy nemáte pocit, že musíte okamžitě „doplnit energii“, jako je tomu po intenzivním tréninku.
  • Snižuje riziko vzniku chronických onemocnění způsobených sedavým životním stylem. Obyčejná procházka snižuje toto riziko na polovinu.
  • Na rozdíl od intenzivního tréninku, při němž dochází k namáhání kloubů při prudkých pohybech, snižuje výskyt zánětů kloubů.
  • Zlepšuje činnost srdečního svalu, aniž by docházelo k dosažení maximální tepové frekvence.
  • Snižuje krevní tlak.
  • Zlepšuje průchodnost střev a zabraňuje zácpě.
  • Zlepšuje periferní vidění, což je velmi důležité pro ty, kteří pracují na počítači a jejichž sítnice se po dobu mnoha hodin přizpůsobuje zaostřování na malé vzdálenosti.
  • Zlepšuje fungování imunitního systému, takže vás chrání před běžnými infekcemi a chorobami.

 

Rychlost chůze. Chůze nebo běh?

 

Chodit můžete různě rychle. Pomalým tempem rozumíme 3 km za hodinu. Při rychlosti 4 km/h a více se začínáte potit a pokud půjdete rychlostí 6 nebo 7 km/h, téměř poběžíte. Problém je udržet tempo, takže pokud přepálíte prvních 20 minut, nebudete stačit s dechem a zastavíte se.

Proto je lepší jít rychlostí asi 6 km/h, stálým tempem, s hlavou zdviženou, rameny dolů, pokrčenými lokty a vzpřímeně. Našlapujte na celé chodidlo a choďte také nahoru a dolů do a z kopců a schodů, abyste v opakovaných intervalech zvýšili intenzitu chůze, čímž dojde ke zrychlení metabolismu a vy budete spalovat více tuku. Pokud vám dopady při běhu nedělají dobře na kolena nebo na kotníky, pak je pro vás chůze tou nejlepší aktivitou vedoucí k dosažení ideální váhy.

Chůzi je nutné doplnit zdravou stravou a dobrou hydratací.

Své pokroky můžete sledovat v naší aplikaci AXA Health Keeper, ve které si stanovíte, v jakých oblastech se chcete zlepšit. K lepší motivaci můžete přijmout jednu z výzev, kterou jsme si pro vás připravili. Bude to lehčích 3 000 kroků za týden nebo pořádná porce 10 000 kroků denně? Stačí naší aplikaci propojit se svým fit náramkem či fitness aplikací, jako např. Fitbit, Garmin Connect či iHelath, a můžete se směle pustit do toho!


Odpočinek u televize vám může paradoxně uškodit

„Když já si u té Ulice vždycky tak odpočinu, můžu u ní úplně vypnout mozek.” Tak tuhle omluvnou větu slyšel (nebo dokonce sám vyslovil) během téměř 14 let vysílání legendárního seriálu snad úplně každý. Skutečně se však dá u Ulice odpočívat? A je vůbec „vypnutí mozku” to, co opravdu chceme? A jak se má vlastně správně odpočívat?

Ne, neodcházejte od tohoto článku, pokud vám česká telenovela fakt nic neříká. Týká se to i vás, fandů Netflixu a všech ostatních, kteří automaticky po návratu domů zapínáte televizi nebo notebook. Můžete tu klidně argumentovat kvalitou vámi sledovaných pořadů, nic to ale nemění na tom, že koukání se na televizi spíše není pro tělo vhodným odpočinkem. A to i přes to, že se u ní po dni plném stresu cítíte příjemně a uvolněně.

 

Stále ve střehu

 

Ačkoliv vědci stále přesně neví, co se děje s naším mozkem, když se na televizi díváme, vyšetření EEG, které sleduje elektrickou aktivitu mozku, ukázalo zajímavý fakt. Části mozku používané například k analytickým činnostem a uvažování jsou při sledování TV utlumené, ale části, které zpracovávají zrakové vjemy, jedou naplno.

Laicky řečeno: naše mysl je zdánlivě klidná, ale neurony v mozku lítají jako splašené. Mozek stále přijímá velké množství informací, jen je nezpracovává. To znamená, že sice nevykonává žádnou činnost, zároveň ale není vůbec v klidu.

Jedna z dostupných teorií pak zase tvrdí, že místo toho, abychom po náročném dni nechali mozek v klidu zpracovávat získané informace, nutíme jej vnímat blikající obrazovku a řadu zvuků, což ho nutí být neustále ve střehu. Rychle se měnící okolí totiž spouští instinktivní reakci mozku, který dané jevy monitoruje, aby se ujistil, že mu nehrozí nějaké nebezpečí.

Obzvláště některé pořady (o reklamách ani nemluvě) jsou přitom natočeny tak, aby dokázaly udržet naši pozornost a my se nezřídka přistihneme, že na televizi zíráme jako v transu. A i když se nám zdá, že se při sledování televize dobře bavíme, výzkumy ukazují, že po jejím vypnutí máme jen zřídkakdy lepší náladu než na začátku. Naopak, sledující trpí často pocitem, že z nich TV vysála veškerou energii a pociťují problémy s koncentrací.

 

 

 

Zas tak špatné to nebude

 

Pokud je vám ze všech zjištění teď trochu do breku, nebojte, nikdo vám neříká, abyste hned zítra vyrazili s televizí do bazaru. I její sledování má údajně své pozitivní přínosy. Během sledování našich oblíbených seriálů v těle například dochází k uvolňování endorfinů. A únik do fiktivního světa nám navíc pomáhá zapomenout na všední starosti, a ulevit si tak od stresu, což v dnešní časově náročné době rozhodně není málo.

Sledování známých seriálů a filmů v nás pak prý dokonce vyvolává žádoucí pocity bezpečí, u naučných dokumentů zase mozek alespoň trochu protáhneme. Ale znáte to, nic se nemá přehánět. Ačkoliv se to nezdá, podle posledních dostupných průzkumů z roku 2018 dnes sledujeme televizi v průměru dokonce ještě více než dříve, a to 3 hodiny a 45 minut denně.

 

Jak na to?

 

„Vypnout mozek” není žádným řešením, protože takto naše tělo prostě nefunguje. Ani když spíme, náš mozek úplně nevypíná. Z hlediska regenerace je naopak důležité střídat různé aktivity. Jak si tedy můžeme po náročném dni odpočinout?

  • Čtěte si. Kniha vás dokáže přenést do jiného světa možná ještě účinněji a příjemně vás uklidní. Na rozdíl od TV nezaplaví váš mozek vizuálními a sluchovými podněty a zároveň vás donutí přemýšlet, takže z vás neudělá úplnou zeleninu.
  • Socializujte se. Běžte ven s kamarády nebo navštivte rodinu. Když si popovídáte s někým, koho máte rádi, a společně se zasmějete, zapomenete zaručeně na všechny problémy a váš den bude hned lepší.
  • Běžte se projít. Pejskaři to mají jednoduché, nic jiného jim totiž nezbývá. Pokud ale psa nemáte, i tak vyrazte na procházku, do přírody nebo klidně jen po městě. Rozhlížejte se kolem sebe a užívejte si přítomného okamžiku. V aplikaci AXA Health Keeper navíc můžete přijmout výzvy, které vás udrží v pohybu. Ať už začínáte s pár tisíci kroky týdně nebo už si to zkušeně štrádujete sedmitisícovým denním tempem, máme výzvu přesně pro vás.
  • Uvařte si. Žádná vajíčka nebo chleba k večeři. Vyždímejte ze sebe všechen svůj kuchařský um a uvařte si něco vážně dobrého. Uvidíte, že si při krájení skvěle utřídíte myšlenky a z výsledku snad budete mít radost.
  • Zasportujte si. Tady asi nemá cenu radit něco konkrétního, protože možností je nepřeberně a každého baví něco jiného. Ať už si raději půjdete zaběhat, zajdete do posilovny nebo na jógu, do plaveckého bazénu, na kolo, squash anebo si jen doma zacvičíte, uvidíte, že se poté budete cítíte skvěle.

 

A jak se zklidnit během dne, když toho všeho začíná být nad hlavu?

 

  • Uvařte si zelený čaj. Obsahuje látku L-theanin, která redukuje úzkost a podporuje dobrou náladu.
  • Chvíli meditujte. Najděte si nějaké útulné a klidné místo, na chvíli se posaďte a soustřeďte se jen a jen na svůj dech. Úzkosti by se měly zmírnit
  • Udělejte si masáž rukou. To je zvlášť užitečná rada pro lidi, kteří často píšou na klávesnici. Dejte si na ruce nějaký voňavý krém a začněte si lehce masírovat dlaně. Příjemná úleva se záhy dostaví.
  • Buďte chvíli sami. Pokud se v práci (nebo i doma) hodně bavíte s lidmi, zkuste si najít místo, kde budete pár minut jen sami (bez počítače a mobilu). Pomůže vám to vyčistit si hlavu.
  • Hoďte si nohy nahoru. Lehněte si na záda a opřete si nohy o zeď v pravém úhlu. Jedná se o jógovou pozici, při které se protáhnete a zároveň uklidníte.
  • Napište si něco do deníčku. Sepište si, jak se cítíte. Na papíře budou všechny špatné pocity najednou vypadat o něco méně hrozivě.
  • Přivoňte ke květinám. Některé pachy opravdu dokážou změnit naši náladu. Kupte si domů nebo do práce kytici (například růži), ke které budete moci přivonět, až toho všeho budete mít nad hlavu.
  • Přitulte se. Partner může být v tomto případě nápomocný, ale nejlépe funguje něco opravdu měkkého a chlupatého (což partner či partnerka snad není!). Pomazlit se se psem je terapie číslo jedna, která pomáhá zatočit se stresem.

 

Jak vidíte, způsobů je mnoho a je jen na vás, který si vyberete. Otestovat svůj životní styl a psychickou pohodu můžete nyní i v naší aplikaci AXA Health Keeper.


3D tisk přináší do zdravotnictví revoluční změny

Hrníček s vtipným nápisem, cool model stíhačky nebo květináč ve tvaru hlavy vaší oblíbené filmové postavy – 3D tiskárna je super přístroj pro všechny hračičky. A nejenom pro ně. Učitelé si v ní mohou vytvořit fyzický model spalovacího motoru, který poté předvedou žákům, domácí kutilové levně nahradí rozbité součástky a doktoři vám vytisknou novou ledvinu. Čtete správně, jedná se sice o zmenšený prototyp, ale právě ve zdravotnictví jsou možnosti 3D tisku nedozírné.

 

Jak to vlastně celé funguje

Princip této technologie je jednoduchý. V počítači vytvoříte nebo do něj stáhnete digitální 3D model a tiskárna z něj udělá model fyzický. A stejně jako jste se kdysi se zájmem koukali, jak se v mikrovlnce otáčí talíř s jídlem, nyní můžete pozorovat chirurgicky přesný pohyb tryskové hlavy, která nanáší jednu vrstvu materiálu za druhou.

Dříve byla tato technologie příliš nákladná a její výrobky nedosahovaly kvalit pro širší využití. Až v posledních pár letech se stala cenově dostupnou, a tak nastal obrovský boom ve formě rozličných materiálů, technik tisku, zvýšené přesnosti a zkráceného času zhotovení.

Nenechte se ale mýlit, 3D tisk je tu s námi už přes 30 let a před více jak čtyřmi lety byl na Mezinárodní vesmírné stanici ISS vytištěn první trojrozměrný objekt. V České republice samozřejmě nezůstáváme pozadu. Josef Průša navrhuje a staví 3D tiskárny už deset let a jeho tiskárna “Original Prusa i3 MK3” vyhrála ocenění za nejlepší uživatelskou tiskárnu na světě. Fillamentum Josefa Dolečka je zase jednou z nejrenomovanějších firem ve výrobě strun pro 3D tisk na světě.

 

 

Protézy i brýle během krátké chvíle

 

3D tisk nejsou jenom přetavené barevné polymery. Své nám o tom mohou říct Nizozemci, jmenovitě královský pár Vilém Alexandr a Máxima Zorreguieta, kterým byl před šesti lety prezentován první prototyp brýlí s vytištěnými plastovými čočkami. Za posledních 12 měsíců jich nizozemská firma Luxexcel prodala 5 tisíc a získává jeden certifikát kvality za druhým.

Tiskne se i z kovu. Přesněji řečeno z kovového prášku, jehož velikost nepřesahuje tloušťku lidského vlasu. V přísně regulované atmosféře tak spéká výkonný laser např. dentální a lékařské výrobky. A nejde jenom o zubní nástavby či rovnátka. 3D tiskárna vám může vyrobit protézu, lebeční implantáty nebo rovnou náhradu spodní čelisti.

Z kovu se dnes učí tisknout studenti např. na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě. Právě u kovu ukazuje 3D tisk své hlavní klady. Výroba je rychlejší, levnější a díky tomu, že nemusíte produkty dobrušovat, i úspornější. Dokáže navíc vyrobit složitější struktury, a tak jsou její výrobky kolikrát i pevnější a odolnější.

 

Bio, bio, bio!

Největší revoluci ve zdravotnictví v rámci 3D tisku pravděpodobně způsobí bio materiály, konkrétně tzv. „bioinkoust”, jehož základní složkou jsou kmenové buňky a hydrogel. Většinou to funguje tak, že se odebere kousek živé tkáně příjemce, smíchá se s kapalinou a nechá se kultivovat v inkubátoru. Poté se vytiskne první rosolovitá verze potřebné části těla z hydrogelu, napustí se nervovými kmenovými buňkami a nechá se opět dorůst v inkubátoru. Následuje transplantace.

Zde nutno dodat, že zatím jenom u zvířat. Přesto se výzkumníkům z Kalifornské university v San Diegu už podařilo vyvinout technologii tak, že před pár měsíci dokázali vytisknout zcela funkční část míchy pro ochrnutou myš.

 

Zářná budoucnost

Pokud se vrátíme zpět k lidem, minulý rok se poprvé vytiskly prototypy oční rohovky a ledviny. Jak nejspíš tušíte, u obou narážíme na zásadní ale. U rohovky je to stále nedostatečná životaschopnost buněk – po týdnu činila jen 83 %. U ledvin je to zase jejich velikost – čínským vědcům se podařilo vytisknout funkční prototyp, který je velký jako váš palec.

Pokud již začínáte jásat, že transplantace orgánu je za dveřmi, doporučujeme zdrženlivost. Od ucha či nosu na zakázku a živé miniledviny je to ještě pořádný kus cesty, než budeme schopni vytvořit funkční vnitřní orgán v životní velikosti, který naše tělo přijme za svůj a který nám v těle vydrží déle jak několik měsíců. Odborníci a vědci odhadují, že k první úspěšné transplantaci „vytištěného” orgánu dojde nejdříve za 10 let.

Jedno je ale jisté. 3D tisk postupuje skokově vpřed a po právu získává místo ve výrobních halách, vědeckých laboratořích a vysokoškolských učebnách. Doba, kdy zvládneme v laboratořích během pár měsíců vytisknout celou končetinu včetně kostí, chrupavek a cév, se totiž nezadržitelně blíží.

Technologie usnadňují a zlepšují lidem život a AXA drží krok s dobou. V aplikaci AXA Health Keeper si můžete vypočítat věk podle zdraví, posoudit svou kondici a dostanete tipy pro lepší zdraví a psychickou a fyzickou pohodu.otestovat svou fyzickou i psychickou pohodu.


Když se zdravé stravování změní v nezdravou posedlost

V redakci AXA Health Keeper jsme se už jednou podívali na stravovací mýty, konkrétně na přibírání po snídani s ovesnými vločkami. Tentokrát se pojďme podívat ještě dále.

Téměř všude okolo sebe totiž vidíme návody, jak se zdravě stravovat. Facebook, Instagram, média i nadšení nutriční poradci nás dennodenně zahánějí svými moudry do kouta. Co jíst, co nejíst, jak cvičit nebo kolik kilometrů máme denně ujít.

Když už ručička váhy ukazuje víc, než sneseme, rozhodneme se jít do sebe. Co když se však z počátečního odhodlání stane posedlost? I tady platí, že nic se nemá přehánět. Ale bohužel i tady najdeme takové, co se stali otroky svého zdravého životního stylu.

 

Co to je?

Fixaci na zdravé jídlo neboli orthorexii nervosu popsal jako první v devadesátých letech lékař Steven Bratman, který jí sám trpěl. Orthorexii zařadil mezi poruchy příjmu potravy vedle anorexie, bulimie nebo záchvatovitého přejídání. U posedlosti zdravým jídlem však nejde o jeho množství, ale kvalitu, vyváženost a přípravu.

 

Pomalu a nenápadně

Jak všechno začíná? Dost nevinně. Orthoretik na začátku omezí nezdravé potraviny, jako jsou tučná, smažená či extrémně sladká jídla. Tím to však nekončí. Postupně přestane jíst pečivo, mléčné výrobky i maso a pokračuje dál. Na svůj seznam zakázaných potravin přidává další a další, ovšem stále není spokojený.

Volný čas tak začne trávit pročítáním webů o zdravém jídle, hledáním receptů bez lepku, cukru, mléka i vajec. V obchodech ho pomalu zajímá jen ovoce a zelenina, a co není bio, do košíku nepatří.

 

Pocit nadřazenosti

Podle nutriční terapeutky Karin Kratiny dělí orthoretici potraviny pouze na špatné a dobré. Celé dny tráví myšlenkami na jídlo a mnohdy i několik dní předem plánují své jídelníčky a sestavují si takzvaně „svá menu“. Čím vetší je nutkání najíst se naprosto zdravě, tím větší je problém najíst se mimo domov a najít takové potraviny, které by splňovaly jejich normy. Takový obyčejný nedělní oběd s rodinou může být později pro orthoretika nezvladatelným úkolem.

Když už zhubne a od ostatních slyší obdivné, povzbuzující komentáře, nakopne ho to ještě víc a postupem času se ze zdravého stravování stává jediný smysl života. Orthoretik dosáhl svého vítězství a ostatní začíná odsuzovat. Jak si jen můžete dát ten bílý rohlík s máslem a salámem, říká si. Vždyť je v něm tolik tuku a zbytečně kazí postavu. To, že ho sám ještě před pár měsíci snídal každý den, jakoby už nebylo.

 

Zhřeším? Trest mě nemine

Co jiný ocení, orthoretika děsí. Rande v restauraci nebo kavárně odmítne a navrhne radši obyčejnou procházku. Jít na zmrzku? Nepřipadá v úvahu! Když už, tak jedině sorbet ze stoprocentního ovoce. Nejlíp je však přece jen doma a radši oželí i pohodový sedánek s přáteli u pivka.

Ani on však není z oceli a pocity osamělosti na sebe nenechají dlouho čekat. Zkusí to vyřešit čtverečkem čokolády a najednou je v něm celá. Co teď?! Katastrofa, všechno úsilí je pryč. Doslova cítí, jak se mu ten odporný tuk a cukr usadil na doteď skvěle vypracovaném břichu. Výčitky neznají mezí a mohly by konkurovat těm gamblerským. Spravit to může snad jen půst. Rozumné, ne?

 

Važte si svého zdraví

Hlavní je jedno. Nic nesmí překročit určitou hranici. Ať už jste milovník zdravé stravy, nebo naopak fast foodů. Nejlepší je zlatá střední cesta, kdy se neomezujete, ale zároveň jíte s mírou a od každého trochu. Proč si zbytečné ničit zdraví? Jíme přece jenom proto, abychom žili, a nežijeme proto, abychom jedli.


Kolagenové přípravky pro koně - jíst či nejíst?

Poslední roky stoupla oblíbenost kolagenových potravinových doplňků. Prodávají se s dalšími látkami, které účinnost nejrůznějších typů kolagenu posilují, jako např. kyselina hyaluronová, vitamín C či zinek. Buď se jedná o preparáty na dobrou funkci kloubů nebo o produkty zaměřené na pleť, kůži a vlasy, které spíše spadají do „beauty supplements“. V běžné lékárně nebo drogerii ovšem oba typy najdete pohromadě v jedné poličce.

To ale není jedinou kontroverzí, která stíhá kolagenové mňamky. Přípravky pro koně jsou hitem českých pacientů. Zatímco jedni tyto produkty ve velkém obhajují, druzí tvrdí, že je to pěkná konina. Pojďme tomu celému tedy přijít na kloub.

Je vaše tělo mladší, než říká váš občanský průkaz? V aplikaci AXA Health Keeper to zjistíte pomocí našeho testu, kde se vás zeptáme na styl stravování, míru pohybu, stres nebo vaše neřesti a zlozvyky. Navštivte naše stránky a stáhněte si zdarma naší aplikaci.

 

Člověk není kůň

Proč do toho kolagenu motáme ty koníky, ptáte se? Před několika lety se začal těšit oblibě kloubní přípravek určený právě koním. „Značka vítězů“ Alavis začala nenápadně pronikat do jídelníčků lidských pacientů trpících kloubními obtížemi.

Kolagenové přípravky pro koně jsou běžně dostupné, nejsou drahé a hlavně, zdálo by se podle nejrůznějších internetových fór i dostupných článků na toto téma, mezi pacienty považovány za účinné. Kdo by nechtěl být vítězem s pořádně promazanými chrupavkami, že?

 

Dostihy a sázky na vlastní nebezpečí

O „sypání“ Alavisu a dalších podobných kloubních preparátů ví lékaři, veterináři i Ministerstvo zdravotnictví. Podle článku ze serveru Lidovky.cz z roku 2016, který se tímhle fenoménem zabýval, ministerstvo nedoporučuje užívání veterinárních prostředků lidmi.

Co je vhodné pro koně opravdu nemusí sednout lidem (např. ketamin), složení lidské a koňské chrupavky není stejné a přesné dávkování je obtížné odhadnout, jelikož na příbalových letácích najdete dávkování pro dospělé koně, kteří váží kolem 400 kg. Jistě, sypání si lze uzpůsobit podle dávky pro hříbata (100 kg), ale i podle lékařů je určení přesné dávky postavené na neodhadnutelném hádání.

 

Darovanému koni na chrupavky nekoukej

V jednom ze svých videí na youtubovém kanále SvětFitness.cz naopak recenzující mladík nasvalené sporťáky ujišťuje, že „dávkování pro lidi se v zásadně neliší od dávkování pro koně.“

Finální verdikt lékařů i veterinářů se liší. Někteří mají za to, že v omezené míře může Alavis a podobné přípravky člověku skutečně pomoci, jiní stojí na druhé straně barikády. Všichni se ovšem svorně shodují na jednom – přípravky určené koním nejsou chutné. Naopak.

V AXA nyní oceňujeme, když žijete zdravým životním stylem. Pokud nekouříte a žijete zodpovědně, můžete u AXA získat až 25% slevu na vybraná pojištění invalidity u rizikového životního pojištění.