Za obavou, že o nás nikdo nestojí, se může skrývat hlubší emocionální porucha.

 

 

 

Co je to Wendin komplex

 

Wendin komplex nebo syndrom představuje nutkání naplňovat potřeby druhých lidí (partnera, dětí nebo přátel) na úkor potřeb vlastních.

Tento termín poprvé použil v roce 1984 psycholog Dan Kiley. Popisuje osoby, které se ke svému partnerovi nebo k jiným blízkým lidem chovají jako otec nebo matka a berou na sebe jejich povinnosti.

V příběhu o Petru Panovi Wendy rozhoduje za ostatní a stará se o děti v Zemi Nezemi. Petr Pan žije ve fantazii, nic neriskuje a dosahuje svých triumfálních vítězství díky úsilí své kamarádky. Podle odborníků z Vysoké školy psychologie v Las Palmas postihuje Wendin syndrom nejčastěji ženy, jež se chovají jako chůvy lidí kolem sebe, kteří nedokážou emocionálně dospět.

 

Wendin syndrom – příčiny

 

Strach z nepřijetí je prvotní příčinou, ale společně s dalšími proměnnými (jako je ženské pohlaví, styl výchovy nebo osobnostní charakteristiky) může vést k Wendinu dilematu.

Strach z nepřijetí nebo z opuštění: strach z odmítnutí vede k tomu, že tito lidé plní přání druhých, přebírají zodpovědnost za jiné a přetěžují se.

Vliv prostředí: sexistická výchova, která zdůrazňuje roli ženy jako pečovatelky, která má na starosti péči o domácnost, může zvýšit pravděpodobnost, že takové ženy budou tímto syndromem trpět.

Nízké sebevědomí: to, že tito lidé o sobě mají nízké mínění, což vede k nízkému sebevědomí a negativně ovlivňuje citovou pohodu, a zároveň cítí touhu po lásce, je příčinou vzniku jak této poruchy, tak dalších depresivních stavů.

Potřeba bezpečí: Wendy se nechová altruisticky, její chování vyplývá z potřeby cítit podporu druhých lidí. Strach, že o ni nikdo nestojí, vede k tomu, že se chová k lidem kolem sebe extrémně servilně.

Emocionální závislost: osoby trpící tímto komplexem mají problémy s tím, mít svůj život pod kontrolou, a proto se snaží kontrolovat životy ostatních. Není proto ničím neobvyklým, že matka, která trpí Wendiným syndromem, vychová syna, který trpí syndromem Petra Pana.

Životní zkušenosti: velmi často má tento syndrom původ v minulosti, kdy se daná osoba cítila ve své rodině odstrčená a bez ochrany. V dospělém věku pak kompenzuje tento nedostatek bezpečí tím, že na sebe bere roli chybějících rodičů, které si přála mít, ale neměla.

 

Jak překonat strach z odmítnutí

 

Prvním krokem vedoucím k řešení tohoto problému je uvědomit si jej, připustit si, že máme problém, a vyhledat pomoc. Nejlepším řešením je kontaktovat specialistu (psychoterapeuta nebo psychologa specializujícího se na emoční problémy), který nám může pomoci se vyléčit:

  • Naučte se „říkat ne“: do interpersonálních dovedností je třeba zahrnout schopnost „říct ne“, znát své limity a delegovat úkoly.
  • Mít se rád: rozdat se ostatním a nebrat ohledy na sebe sama může vyvolat pocity prázdnoty a vést k dalším psychosomatickým onemocněním. Psycholog vám může pomoci nalézt způsob, jak najít sílu a postavit se budoucnosti čelem.
  • Zbavte se strachu z odmítnutí: Tento strach je nutné potlačit a přesvědčit postiženou osobu, že strach z opuštění je iracionální a neopodstatněný.