Je jasné, že když si v návalu náhlé mlsnosti koupíte v lahůdkách deset deka campingu, pár tukových rohlíků a v mrazáku objevíte rybí prsty přimražené ke mřížce, moc zdravé parády z toho doma už nenavaříte. Logicky – zdravý životní styl, zdravý talíř, případné hubnutí nebo udržování se v kondici, začíná už v supermarketu.

 

U některých surovin a potravin (ovoce, zelenina) toho na obalech moc nevyčteme, určující zde je spíš země původu a sezónnost, pokud při svém stravování upřednostňujeme sezónní lokální suroviny. Nebývá ovšem zvykem, abychom na jablíčkách nebo mrkvi našli přesné chemické složení, navíc třeba obohacené o tipy, jak surovinu co nejlépe a nejchutněji zpracovat – na to máme ovšem dnes internet! Pokud zařazujeme do jídelníčku více zeleniny a ovoce, rozhodně není na škodu „jít na to vědecky“ a taky gurmánsky, aby se nám ta jablíčka nepřejedla.

Pojďme se podívat na informace, které nám usnadní naši cestu zdravějším životem, dostupné přímo na obalech potravin. Jisté je, že na označování složení existují evropská pravidla, která výrobci musí dodržovat.

Potravinový průvodce

Základem je složení, kde na prvním místě figuruje složka, které potravina obsahuje nejvíce. Uvádí se hlavní suroviny aditiva, aromata, vitamíny, minerály, aminokyseliny a další specifické nutriční faktory – prostě a jednoduše vše, co jakkoli ovlivňuje finální produkt. Jednoduchá rovnice pak je, že čím méně položek ve složení, tím lépe (obecně platí, že ideálními stavebními kameny naší diety jsou základní potraviny), stejně tak je dobré vždy dbát právě na onu první položku, tedy tu, na které je potravina postavena. Například u klobásy by mělo jít o maso, u chleba celozrnnou mouku (jakmile je na prvním místě něco jiného, mělo by nás to varovat).

Éčka – dar nebo prokletí?

V množství, které jsou v potravinách jsou bezpečná. Dokonce kód E nám říká, že látka prošla testy o její nezávadnosti. Některé typy potravin je navíc potřebují (konzervanty), ovšem viz výše – trik je v množství a jejich kombinaci. Pakliže na obalu najdeme éčkový román délky Hledání ztraceného času, nechme onu potravinu být. Znamená to, že zde se éčky musely dohánět další faktory, které by kvalitní potravina měla obsahovat per se (chuť, například).

Naše geny a alergeny

Alergenní složky se v přehledu složení zvýrazňují či jinak odlišují (vybere se například jiný font či barva). Takže, milí alergici či „intolerantníci“ (ti, kdo netrpí přímo alergií, ale potravinovou intolerancí na určité látky), je snazší a na první pohled viditelné, zda v kornšpicu, omáčce na těstoviny ve skle nebo v párku najdeme stopy lepku, korýšů, sóji, ryb, arašídů, celeru, ořechů a dalších silných alergenů. A že párek nemůže obsahovat stopy celeru? Jeden nikdy neví, proto je zvlášť u alergenů čtení složení důležité. Životně!

 

VÝŽIVOVÉ ÚDAJE
Povinně musejí být na všech balených potravinách od roku 2016! A musejí obsahovat toto:

  • energetickou hodnotu
  • tuky (z toho nasycené mastné kyseliny)
  • sacharidy (z toho cukry)
  • bílkoviny
  • sůl

Výrobci se pak můžou rozhodnout zařadit i další, nepovinné údaje (např. minerální látky, škroby, vláknina, vitamíny).

Jak vybírat, když se snažíme zredukovat váhu nebo respektovat zdravější životní styl?

Podle Ing. Hany Málkové ze STOBu je důležité dbát na co nejnižší obsah nasycených mastných kyselin, na co nejnižší obsah cukru (sem patří jak cukry přirozeně obsažené v potravině – např. v datlích v ovocné tyčince – tak cukry přidané), na nízký obsah soli a vysoký obsah vlákniny. Pro redukci váhy jsou důležité též potraviny s nízkou energetickou hodnotou (údaj uvedený v kaloriích či kilojoulech) a vyšším podílem bílkovin.

Další drobnosti, které je dobré vědět

Pro jednoduchý přehled se údaje na obalech uvádí v hodnotách na 100 g nebo 100 ml výrobku. Takto můžeme jednotlivé jogurty, klobásy a další dobroty mezi sebou porovnat. Nepleťme si datum minimální trvanlivosti (u potravin trvanlivějších) a datum použitelnosti (obvykle označeno jako „spotřebujte do“). To se používá u potravin určených k rychlejší spotřebě a po označeném datu bychom je neměli konzumovat (maso, mléčné výrobky apod.). U některých potravin není od věci mrknout na etiketě také na údaj o správném skladování, použití nebo o zemi původu (a to už jsme oklikou zpět u našeho ovoce – jablíčka preferujme lokální, ovšem je jasné, že avokádo v České Třebové nenajdeme).

No a selská rada na závěr – skoro jak od Haliny Pawlowské – nevěř ničemu, co se tváří jinak, než co ve skutečnosti je! Kryptické? Ale vůbec. Čokoláda musí být čokoládou (a splňovat tedy podmínky, které výrobcům čokolády stanovuje zákon), máslo musí být máslem a jogurt jogurtem. Zdá se to jako jasná věc, ale opakování matka moudrosti, a hlavně v tomto případě matka dobrého trávení a zdravého, nutričně hodnotnějšího talíře i u vás doma.