Jsme národ houbařů. Jakmile se léto přehoupne do druhé poloviny, začíná v lesích lítý boj o ta nejlepší tajná místa, kde zkušení houbaři nalézají ty nejkrásnější, nejmasitější a nejchutnější hřiby, bedly, lišky a další houby.

Houbařina je těžká dřina i potěšení z klidných procházek lesem. Houbaření se u nás dědí z generace na generaci, svá oblíbená a samozřejmě tajná místa vyjevují prarodiče vnukům, rodiče dětem. Stejně jako tipy na to, jak být správným houbařem tělem i duší. A tak stále další generace objevují kouzlo tohohle koníčku. Jde o zvláštní kombinaci samotářského procházení přírodou, rodinné zábavy i sousedského soutěžení o to, kdo najde víc a větších hub. Houbaření je prostě v první řadě zenové cvičení spojené s relaxem v přírodě, které udělá dobře jak naší fyzičce, tak „psychičce“! No a druhým benefitem, který nám houbaření přináší, jsou houby samotné!

 

Sníst, smažit, sušit, naložit!

 

Houby můžou posloužit jako životabudiče, ale samozřejmě, že primární důvod sběru je gastronomie (a navíc se zde kombinuje příjemné s užitečným a benefity hub vás neminou ani v lahodných pokrmech).

Houby obsahují minerální látky – vápník, fosfor, hořčík, železo. A nechybí ani vitamíny, konkrétně tedy vitamín B12 (největší koncentraci najdete u kuřátka jedlého nebo stročka trubkovitého). Houby obsahují i provitamín A a další vitamíny skupiny B a D – složení a výše hladiny minerálů a vitamínů se u jednotlivých druhů liší.

Jak houby zpracovat, abyste se neochudili o jejich benefity a ani o chuťová potěšení? Houby lze sušit na vzduchu (ideální je pokrájet je na plátky), naložit do octového nálevu nebo rovnou vařit či dusit. Velmi oblíbené je pak smažení, ať už „na přírodno“, nebo v trojobalu. Houbové řízky jsou ideální verzí klasického řízku pro vegetariány.

Naše gastronomie je bohatá na nejrůznější recepty, které s houbami počítají, či dokonce jsou jejich hlavním komponentem. Tradice rakouskouherské kuchyně se nezapře v nejrůznějších oblastních variacích na houbové kuby, bramboračky, houbové smetanové omáčky a další dobroty s houbami. Najdou se zde tradiční speciality krajové, častokrát jsou to recepty „chudé“ z podhorských a horských oblastí, kde houby patřily k pokrmům pro chudší vrstvy, podobně jako třeba brambory (proslulé je třeba krkonošské kyselo, kde je základem chutné polévky pouze chlebový kvásek, houby, kmín, brambory a někdy vejce).

 

Moderní houbaření

 

Ať už půjdete na průzkum lesa sami, s přáteli, nebo s partnerem, zapněte si krokoměr, pohyb přírodou může být bezvadná fitness motivace! Pakliže jste houboví amatéři (nebo si prostě nejste jistí), můžete si stáhnout do chytrého telefonu „Aplikaci na houby“. Jedná se o jakousi moderní variaci na klasický atlas hub navíc s chytrou funkcí, která umí na 210 hub rozeznat přes fotografii! Bacha, zatím je pouze v testovací verzi a pouze pro androidáře

Kromě toho na sociálních sítích existují skupiny věnované houbařům a houbaření, kde můžete vaše nalezence konzultovat a ujistit se, že si nedáte k večeři žádnou jedovatku.

 

TIP:

 

Neskladujte houby v neprodyšných obalech ani do takových houby nesbírejte, obsahují vysoký podíl vody a mohly by se tak snadno zapařit a zkazit. Ideální je klasický košík, papírový sáček či taška a na sušení staré dobré noviny (a pak, že je tisk mrtvý). Jelikož houby sají, ano, jako houby, nevyplatí se sbírat houby ve znečištěných oblastech, například u silnic nebo dálnic, takové houby do sebe pravděpodobně nasály velké množství škodlivin, emisí apod. Houby před konzumací vždy upravte jedním ze zmíněných způsobů, nevyplatí se jíst je syrové – ani chuťově, a navíc jsou pro organismus takto těžce stravitelné. No samozřejmě, že pokud si nejste jistí jedovatostí – houbu prostě nejezte!