Tlustí nebo hubení, nemocní nebo zdraví. Víme, že to, co, jak a kdy konzumujeme, ovlivňuje, jak vypadáme a jak se cítíme. Málokdy už ale přemýšlíme o tom, proč tomu tak je. Téměř za vším stojí náš střevní mikrobiom (někdy také nesprávně označovaný jako mikroflóra), což je jednoduše soubor všech bakterií a dalších mikroorganismů, které žijí v našem trávicím ústrojí.

 

Sáhněte si na břicho a zkuste si uvědomit, že v sobě nosíte další život. Ne, ne dalšího potomka! Bakterie. Nepočítaně bakterií! V našem tlustém střevě jich žije několik bilionů, tisíce druhů a dohromady všechny váží zhruba dvě kila, což je více než náš mozek. A když ještě zmíníme fakt, že bakterií máme v našem těle více než lidských buněk, začíná být asi všem jasné, že bychom těmto malým tvorečkům měli věnovat zvýšenou pozornost. Je jen na nás, zda si z nich uděláme své přátele, nebo nepřátele.

 

Ve střevech to žije

V posledním zhruba desetiletí se o mikrobiomu mluví čím dál častěji, protože se o něj začali více zajímat vědci a lékaři. Ti o něm mluví jako o „novém lidském orgánu složeném z bilionů bakterií“. Nikdo už totiž nemůže popřít obrovský vliv, který má složení střevního mikrosvěta na náš život. Věděli jste, že 70 % naší imunity sídlí právě ve střevech? Když je máte v nepořádku, může to vyústit ve zdravotní problémy od alergií až po autoimunitní nemoci nebo dokonce rakovinu.

 

Složení našeho mikrobiomu má také vliv na činnost našeho mozku. To, jakou máme paměť, jak se dokážeme učit nebo jaké emoce prožíváme a jestli netrpíme depresemi, úzce souvisí se stavem našich střev. Mikrobiom tvoří látky jako mozkový neurotrofický faktor, který podporuje tvorbu nových mozkových buněk, nebo glutamát, neuropřenašeč, který využíváme při procesu učení. Díky vlastní produkci vitamínu K mikrobiom ovlivňuje systém krevní srážlivosti, tráví pro nás nestravitelnou vlákninu a přeměňuje ji na mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které jsou pro naše střeva potřebným zdrojem energie, a má vliv ještě na jednu důležitou věc.

 

Hodné a zlé bakterie

Ačkoliv je bakterií ve střevě nepočítaně, naprostou většinu z nich lze zařadit do dvou skupin, které se nazývají Firmicutes a Bacterioidetes. Poměr těchto dvou skupin mikroorganismů ve střevě se v průběhu času mění a prakticky určuje, zda jsme štíhlí, nebo máme sklony k obezitě.

 

Zmiňované bakterie Firmicutes pro nás představují „záškodníky“, pokud se chceme vyvarovat obezity. Produkují totiž enzymy štěpící polysacharidy, čímž umožňují ze stravy získávat více energie, která se nám následně v těle ukládá jako tuk. A právě z lékařských výzkumů vyplývá, že lidé s obezitou mají ve střevě daleko více bakterií Firmicutes než ti hubení. Pozitivní zprávou však je, že složení našeho mikrobiomu můžeme ovlivnit právě tím, co jíme (a pár dalšími věcmi).

 

Je to jen na nás

Zásadní pro podporu zdravého střevního mikrobiomu je jíst dostatek vlákniny, kterou se právě ty „dobré“ bakterie živí. V Česku je příjem vlákniny poměrně často zanedbávaný, takže ruku na srdce: doopravdy jíte denně dostatek ovoce a zeleniny? Ideální je dostat do sebe porci zeleniny nebo ovoce pětkrát nebo šestkrát denně, to znamená ke každému jídlu a ještě na sváču. Jak si na to navyknout, jsme vám radili v tomto článku. Ovoce a zelenina ale nestačí, do jídelníčku je potřeba zařadit také luštěniny, celozrnné výrobky, ovesné vločky, ořechy a semínka, jedny z nejbohatších zdrojů vlákniny.

 

Pokud chcete otestovat, jestli váš jídelníček obsahuje dostatek vlákniny a je celkově nutričně vyvážený, zkuste program našeho partnera STOB Sebekoučink. Vyzkoušet ho můžete na tři dny zdarma, stačí si zapsat své tři typické dny a budete hned vědět, jak jste na tom.

 

Dalším způsobem, jak dát do pořádku svá střeva, je užívat kvalitní probiotika. Buď ta kupovaná z lékárny, anebo ještě lépe přírodní v podobě fermentovaných a kvašených potravin. Mezi ně patří jogurty, kysané zelí, kefír, kombucha nebo korejská kvašená zelenina kimči. Právě Korejci na benefity fermentovaných potravin přišli už dávno, salátek kimči se tam podává prakticky ke každému jídlu.

 

Nezáleží jen na stravě. Toxiny, které dávají našemu mikrobiomu zabrat, se do těla dostávají i jiným způsobem. Je potřeba si dát pozor i na to, jakou kosmetiku používáme a v jakém prostředí se pohybujeme (ideálně co nejvíce v přírodě a na čerstvém vzduchu). A taky jestli náhodou příliš nepropadáme stresu. Ale to už bychom asi chtěli moc. 🙂

 

Pro další informace a tipy ohledně mikrobiomu doporučujeme například knihu Zdravé střevo od autora Davida Freje.