Pocity osamělosti sužují stále více lidí. Jako by přitom nebyly dost zlé samy o sobě, vědci navíc začali tvrdit, že výrazně zvyšují riziko kardiovaskulárních onemocnění, potlačují fungování imunitního systému a mohou být dokonce i příčinou předčasného úmrtí. Suma sumárum, pokud se cítíte často osaměle, může vám hrozit stejné nebezpečí, jako kdybyste denně stáhli téměř celou krabičku cigaret.

V poslední době se začaly výzkumy na téma osamělosti množit jako houby po dešti. Podle některých z nich ji pociťují dokonce až tři čtvrtiny populace. Studie časopisu International Psychogeriatrics například ukázala, že se s osamělostí nejčastěji potýkají lidé kolem třicítky, pětapadesátky a nakonec před devadesátkou.

 

Toxické srovnávání

 

Nejedná se přitom o nějakou objektivně měřitelnou veličinu. Někteří lidé mohou mít kolem sebe milující rodinu, partnera i přátele, a přesto se mohou cítit sami. Jde totiž například o to, že jejich vztahy nesplňují jejich požadavky na to, jaké by měly být.

Nároky se zvyšují také s používáním sociálních sítí. Lidem, kteří je berou příliš vážně, se při sledování druhých může zdát, že jejich život a vztahy nestojí za nic a že, na rozdíl od druhých, oni nikoho nezajímají. Proto osamělost dnes ohrožuje daleko více lidí než v minulosti.

 

Škodlivější než cigarety

Téměř každý člověk se čas od času cítí osaměle, pokud se však jedná o dlouhodobou záležitost, problém je na světě. Chronická osamělost totiž podle výzkumů může vést až k předčasnému úmrtí.

Ne, opravdu nemalujeme čerta na zeď. Nedávná studie Americké psychologické asociace třeba zjistila, že pocity osamělosti mají pro tělo podobně škodlivé následky, jako když vykouříte 15 cigaret denně. To převyšuje rizika konzumace alkoholu, fyzické nečinnosti, obezity i znečištění ovzduší. Naopak u lidí, kteří mají se svým okolím dobré a zdravé vztahy, existuje až o 50 % větší pravděpodobnost, že budou žít déle. Jak je to možné?

 

 

 

Jiný druh stresu

 

Osamělost je pro člověka z historického hlediska nepřirozená a prakticky znamená přímé ohrožení. Lidé byli zvyklí žít v komunitách, což jim poskytovalo pocit bezpečí. Ten, kdo by zůstal sám, by s největší pravděpodobností zemřel. Ačkoliv nám dnes už nic podobného nehrozí, náš mozek na osamělost reaguje podobným způsobem jako kdysi, a tak vystavuje naše tělo obrovskému stresu.

Tento typ stresu je pro tělo velmi škodlivý, způsobuje totiž rychlejší stárnutí, větší riziko rakoviny, kardiovaskulárních chorob, větší náchylnost k propuknutí Alzheimerovy choroby, oslabení imunitního systému a tím pádem již zmiňované předčasné smrti.

Problém je, že jakmile se osamělost stane chronickou, začne v podstatě sama sebe udržovat v chodu a odmítá “odejít”. Fyzická i sociální bolest vyvolávají totiž stejné reakce v mozku, který je vyhodnocuje jako hrozbu a zahání postiženého do defenzivy. Člověk se tak sám začne sociální interakci bránit a dostává se tím do začarovaného kruhu. Stává se podezřívavějším a druhým přestává rozumět, což jej od nich ještě více vzdaluje.

 

Přijměte pozvání

 

Pokud vy sami máte pocit, že se vás osamělost dotýká, není rozhodně na místě házet flintu do žita. V první řadě je potřeba si uvědomit, že pocit osamělosti není nic nenormálního a rozhodně není potřeba se za něj stydět. Pokud si myslíte, že osamělost do vašeho života zasahuje až příliš, zkuste se více soustředit na své interakce s ostatními lidmi.

Chronická osamělost může způsobovat přecitlivělost ve vztahu k jiným lidem a z toho plynoucí špatné vyhodnocování jejich chování. Ti přitom nemusí mít s vámi špatné úmysly. Například ten člověk, který na vás jen zamával, ale nepřišel za vámi, proti vám nemusí vůbec nic mít. Třeba jen pospíchal.

Dále je potřeba přestat se vyhýbat sociálním interakcím. Pokud vás někdo pozve na večírek, běžte. Jen tak se můžete dostat ze začarovaného kruhu. Jestliže ale máte pocit, že to sami nezvládnete, raději co nejdříve vyhledejte odbornou pomoc v podobě psychologa. Pozor! Nejedná se o známku slabosti, ale naopak kuráže. Kuráže udělat něco dobrého pro sebe a své zdraví.

V AXA vám v tomto ohledu chceme jít naproti, proto v naší aplikaci AXA Health Keeper naleznete testy psychické pohody, konkrétně např. sebevědomí, úroveň stresu či depresivní epizody.