Pokud pociťujete neustálé obavy, jste podráždění, máte problémy s usínáním a trpíte nadměrným pocením nebo máte zrychlený tep, může to znamenat, že trpíte úzkostnou poruchou. Pojďme se podívat, co obnáší, jaké jsou její příznaky a kdy už je lepší zajít k lékaři.

 

Úzkost je přirozený mechanismus lidského organismu, díky němuž jsme ostražití vůči událostem v našem okolí. Příležitostný pocit úzkosti je normální a pomáhá nám nejen předcházet nebezpečným situacím, ale i lépe se soustředit nebo čelit nenadálým situacím.

Pokud je však úzkost nepřiměřená dané situaci, intenzivní a trvalá nebo nás přepadá i tehdy, kdy to není namístě, může se již jednat o poruchu.

Navíc se v případě úzkosti, stejně jako u stresu nebo deprese, jedná o emocionální proces, který může vyústit v psychosomatické onemocnění. Porucha může mít celou řadu příznaků, jako jsou silné bolesti hlavy a bolesti zad, závratě nebo vertigo, plynatost a zažívací potíže, dušnost a dýchací obtíže, tachykardie, únava a celková slabost a mnoho dalších.

Jak rozpoznat panickou ataku

Úzkost má emocionální příznaky (neustálé obavy, únava, podrážděnost, potíže s koncentrací a usínáním) i fyzické příznaky (zrychlený tep, nadměrné pocení, napětí ve svalech, třes, závratě a mdloby).

Dochází také ke změnám v chování. Osoba, která trpí úzkostí, má problémy užít si volno, starat se o sebe, soustředit se na práci nebo se bojí zkoušet nové věci.

Britská národní zdravotní služba NHS konstatuje, že není vždy snadné rozpoznat, kdy je důvodem toho, že se cítíte či chováte jinak, právě úzkost. Úzkost bývá zaměňována například i se srdečním infarktem. Nicméně je mezi nimi několik rozdílů:

  • Zatímco srdeční infarkt se vyznačuje pocity oprese a bolestí hrudníku, krku a levé paže, bolest způsobená úzkostí se může objevit kdekoliv v těle.
  • Příznaky srdečního infarktu jsou náhlé, intenzivní a dlouhodobé, zatímco příznaky úzkosti trvají jen 5–10 minut.
  • Při infarktu nedochází ke zrychlenému dýchání. Naopak při panické atace pacient hyperventiluje a dýchá velmi rychle.
  • Při srdečním infarktu nemá člověk pocit, že nemůže kontrolovat své chování, při panické atace má naopak pocit, že ztratil nad vším kontrolu.

Co dělat při panické atace

Zásadní je rozpoznat, že se o panickou ataku jedná, a neprodleně navštívit lékaře. Zamyslete se, jestli:

  • Trpíte nadměrnými obavami, které ovlivňují váš pracovní výkon nebo vztahy.
  • Je pro vás velmi obtížné ovládat strach a obavy.
  • Cítíte se deprimovaní, máte problémy s alkoholem či drogami nebo se u vás projevily již dříve nějaké duševními poruchy.
  • Máte pocit, že by vaše úzkost mohla souviset s nějakým fyzickým zdravotním problémem.
  • Trpíte sebevražednými myšlenkami nebo chováním (pokud ano, okamžitě vyhledejte odbornou pomoc).

Je velmi obtížné s jistotou předpovědět, co může u člověka úzkostnou poruchu vyvolat. Pokud však pociťujete úzkost, odborníci doporučují různé techniky na zvládání nebo dopadů příznaků úzkosti:

  • Neprodleně vyhledejte pomoc. Léčba úzkosti je tím úspěšnější, čím dřív se s ní začne.
  • Buďte aktivní a naučte se odpočívat. Zapojte se do aktivit, které vás baví a díky nimž se budete dobře cítit. Skvělým příkladem je sport nebo koncept mindfulness. Těšte se také ze sociálních kontaktů, protože mohou pomoci zmírnit vaše obavy.
  • Vyhněte se některým potravinám a dejte naopak přednost jiným. Žádné jídlo nevyvolává úzkost samo o sobě, ale osoba, která je zranitelná a trpí vysokou úrovní stresu, by se měla vyhnout potravinám, které stimulují organismus, jako je káva, kofeinové nápoje či rafinovaný cukr. Naopak mezi potraviny, které se doporučují v boji proti úzkosti, patří například tučnější ryby, mléčné výrobky, mandle, banány nebo oves a také prostředky z domácí lékárny (masáže, léčivé rostliny atd.).
  • Vyvarujte se konzumace alkoholu a drog. Ty mohou vyvolat úzkost či tento stav zhoršit. Představa, že byste s nimi měli skončit, ve vás možná vyvolá úzkost. Pokud to nezvládnete sami, navštivte svého lékaře nebo si najděte podpůrnou skupinu.

Pokud máte pocit, že nezvládáte své emoce, poraďte se se svým lékařem. Požádat o pomoc je významný krok k řešení této situace.

Chcete znát svou míru stresu? Zkuste náš test míry stresu zde.

Zdroje:
• Španělská společnost pro interní medicínu
• Britská národní zdravotní služba NHS
• Mayo Clinic