Slovo prokrastinace se v našich slovnících objevilo teprve pár let zpátky, rychle se z něj stalo ale něco jako sprosté slovo. Za prokrastinaci nás všichni životní rádci, kterých se také za posledních několik let vyrojilo neuvěřitelné množství, doslova lynčují. “Nedokážete si zorganizovat svůj čas? Nemáte tah na branku, odkládáte povinnosti, lelkujete v době, kdy byste se měli věnovat jiným činnostem? Tak s tím ale okamžitě něco dělejte!”

 

Co když je ale všechno jinak? Co když prokrastinace není tak škodlivá, jak nám neustále všichni tvrdí? Není výsadou jen líných povalečů a “nemakačenků”, kteří to v životě nikam nedotáhnou. Za určitých podmínek má totiž i svá pozitiva a může nás posouvat v práci i v životě vpřed.

 

Není prokrastinace jako prokrastinace

 

V první řadě je třeba si uvědomit, že tato činnost, tedy odkládání nepříjemných úkolů nebo povinností na později, je pro člověka naprosto přirozená a není třeba se za ni stydět. Bylo by vlastně až podezřelé, kdybychom neustále všechny úkoly plnili do puntíku podle plánu. Nejsme přece žádné stroje. Zde je každopádně pro pořádek třeba začít rozlišovat mezi občasnou a chronickou prokrastinací.

 

Chronická prokrastinace je ta, která nám v životě skutečně brání kamkoliv se posunout, protože úkoly, které máme, prostě nejsme schopní (alespoň ve stanoveném čase) dokončovat. Dostáváme se tak do cyklu nesplněných povinností, stresu, výčitek okolí a pocitu neschopnosti. Taková prokrastinace rozhodně není pozitivní a spíše si říká o návštěvu psychologa. Jedná se totiž o regulérní nemoc.

Pokud se vám však všechny zásadní úkoly daří plnit, jen vám prostě někdy trvá déle, než je dokončíte, jedná se podle odborníků o tzv. aktivní prokrastinaci. Je to stav, kdy své úkoly odkládáte, protože tušíte, že byste bez časového tlaku stejně nebyli schopní efektivně pracovat. A taková prokrastinace nemusí být nutně špatná.

 

Umění prokrastinace

 

Někteří odborníci a zejména řada kreativců se shodují na tom, že právě doba prokrastinace je ta, kdy se rodí ty nejlepší nápady. Když se totiž neustále soustředíme jen na to, co je potřeba udělat, náš mozek nemá šanci vymyslet nic nového. Nemá na to jednoduše podmínky, protože se jej stále snažíme přinutit, aby se soustředil jen na jednu věc, a tím své myšlení svazujeme.

Každý, kdo pracuje na nějakých alespoň z části kreativních úkolech, moc dobře ví, jak důležité je nechat práci dobře “uležet”. Když se k ní vrátíme po nějaké době, vždy se nám podaří vychytat nějaké mouchy nebo v mezičase vymyslet něco ještě lepšího. A přesně tuto funkci plní prokrastinace. Dát si pauzu od rozdělané práce a myslet chvíli na něco jiného, nám paradoxně se samotnou prací může pomoci víc než usilovná snaha, která stejně po určité době přestává plodit ovoce.

Vendula Zajícová, expertka na plánování a autorka knihy Kreativní lelkování, přichází s další teorií ohledně prokrastinace: “To, co člověk dělá, když prokrastinuje, je to, čemu by se měl v životě věnovat. Protože ho to zjevně baví víc než to, co by v tu chvíli dělat měl, a taky proto, že mu to nejspíše jde. Já jsem například všechny své projekty, které dodnes fungují a živí mě, vymyslela právě při prokrastinaci.” To je určitě inspirativní myšlenka, většina z nás má však spíše asi zkušenost s tím, že se prokrastinace zvrtne v naprosto zbytečnou a neproduktivní činnost.

 

Musíte si ji umět naplánovat!

 

Najednou se přistihneme, jak hodiny sedíme u notebooku a sledujeme přihlouplá videa nebo projíždíme fotky na Instagramu. Tohle je přesně ta část, která je na prokrastinaci nežádoucí. Necháme se v rámci ní stáhnout k činnostem, které nám jen zabíjejí čas. Abychom si s tím dokázali poradit, je potřeba být dobře připraveni.

“Všechno stojí na tom, abychom se naučili prokrastinací neodsouvat potřebnou práci na druhou kolej. K tomu je fajn mít zvládnutý vlastní time management a umět si vše efektivně plánovat. A to i prokrastinaci! Udělejte si na ni ve svém plánu čas a natvrdo si ji naplánujte,” radí Zajícová.

Pokud tak například víte, že v daném časovém úseku musíte dokončit nějaký úkol, počítejte s tím, že část doby stejně strávíte něčím jiným. Prokrastinaci si můžete naplánovat i na určité časy a postupně si ji dávkovat. Nastavte si třeba minutku (nemusíte mít nutně kuchyňský budík, existuje i řada aplikací) a po každých 25 minutách si nechte pět na “lelkování”.

Pokud se jedná o delší úkoly, dejte si volna třeba hodinová, ale vždy si naplánujte, co v tomto čase budete dělat. Ideální je střídat intelektuální a manuální nebo fyzickou činnost. Když tedy budete psát diplomku nebo vytvářet prezentaci do práce, proložte ji cvičením nebo prací na zahradě. Pokud naopak prokrastinujete třeba u velkého úklidu, dejte si pauzu na knihu nebo dobrý seriál.

Když budete mít prokrastinaci naplánovanou, už nikdy nebudete trpět výčitkami svědomí, a ještě zvládnete spoustu dalších úkolů!

 

Tipy:

 

#Kreativní lelkování – Plánuj, škrtej, čmárej
Vendula Zajícová

V krásně zpracované knize radí bývalá personalistka a autorka diářů, jak efektivně plánovat, vést si diáře, ale i kreativně, a hlavně produktivně prokrastinovat. Když si totiž prý jen tak čmáráme, vypadá to jako promrhaný čas. Ale během propiskových kreací podle ní často vznikají naše nejlepší nápady. Nechte se stáhnout k efektivnímu chytání lelků.

 

 

Válka umění: Odblokujte svou kreativitu a vyhrajte tvůrčí bitvy
Steven Pressfield

Autor se v knize věnuje tématu Odporu, toxické síle, která prý má na svědomí více neštěstí než chudoba či nemoci. Měli jste někdy v noci před spaním vizi člověka, kterým byste se mohli stát, práce, které byste mohli dosáhnout, a díla, které byste chtěli vytvořit?
Jste spisovatel, který nepíše, malíř, který nemaluje, nebo podnikatel, který nikdy nezaložil podnik? Potom prý znáte Odpor: temnou sílu, která brání kreativitě a úspěchu. Steven Pressfield vás ve své zábavné knize naučí, jak tohoto nepřítele porazit a rozbít tak bloky vlastní tvořivosti.