„Štěstí je jenom sen, bolest je skutečná,“ napsal Voltaire. Zdá se však, že některým lidem se v tom „snu“ daří setrvávat déle než ostatním. Věda je přitom na vysvětlení úkazu štěstí stále krátká. Štěstí tak nemá žádnou oficiální definici ani nelze zcela jasně určit, jaké faktory jej spouštějí (prostě proto, že každá osobnost reaguje v tomto směru individuálně). To ale nebrání různým organizacím, aby se štěstí snažily nějak objektivně měřit.

A tak se třeba díky zprávě OSN nazvané World Happiness Report (Zpráva o světovém štěstí) můžeme dozvědět, že nejšťastnější obyvatele na světě má Finsko (ano, to i přes to, že v určitých jeho částech je 6 měsíců v roce tma). Hned poté následují Dánové, Norové a Islanďané. Proč jsou právě obyvatelé chladných severských zemí tak šťastní? Přečtěte si, co si o tom myslí oni sami.

 

Dělání není lék (na všechno)

 

Jako jednu z hlavních příčin jejich konstantního štěstí uvádějí Skandinávci většinou správný work-life balance čili rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Do práce chodí sice i brzo ráno, ale jsou v ní velmi produktivní a už odpoledne už odjíždějí na kole domů, aby strávili co nejvíce času se svou rodinou. Skandinávci mají navíc obvykle k dispozici alespoň 5 týdnů dovolené v roce, kterou si poctivě vybírají. A odjíždíěj klidně i na třítýdenní cesty. Pokud si prý dovolenou v daném roce plně nevyberete, považují vás za blázna.

 

Čerstvý vzduch pomáhá

 

Skandinávci také rádi tráví čas v přírodě a není se zrovna čemu divit. Velké plochy čisté nedotčené krajiny, malebná finská jezera, úžasné norské fjordy a vysoké hory nebo islandské sopky a gejzíry vybízejí k mnohým výletům a túrám, ale i dalším sportovním aktivitám. Vždyť například takové Norsko je kolébkou sportovního lyžování! Skandinávci se řídí heslem: „Neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení.“ Místo ježdění autem rádi chodí pěšky, a to i v zimě. Oblíbeným dopravním prostředkem je pochopitelně kolo, které používají i ke každodennímu pohybu po městě. Čerstvý vzduch a hodně pohybu. To je další severský recept na štěstí.

 

Neopouštěj staré známé…

 

Skandinávci žijí ve vzájemné pospolitosti. Rádi tráví čas s ostatními lidmi a starají se o sebe navzájem. Švédové například mají své „fika“, což lze přeložit jako „kafe“, ale ve skutečnosti to znamená spíš něco jako vyčleněný čas na setkání s přáteli nebo kolegy, například právě u kávy a třeba i něčeho dobrého na zub. Při těchto setkáních málokdy berou do ruky telefon, ale věnují sobě navzájem. Takovou pauzu si dají třeba i dvakrát během pracovního dne. Kromě dobrých vztahů s okolím si dávají záležet také na svém zdraví. Tradičním finským zvykem je saunování, které je nejen zdravotně prospěšnou, ale i sociální aktivitou.

 

Umět si udělat ze života pohodu

 

Na to, jak prožít šťastný a spokojený život, mají skandinávské národy rovnou celé teorie. Asi nejprovařenější z nich je hygge, které před pár lety proslavil dánský spisovatel Meik Wiking. Tento koncept se prý s oblibou praktikuje nejen v Dánsku, ale třeba i v Norsku. Je založený na pohodě, hledání kouzla ve všedních momentech a radosti z maličkostí.

Důležitou součástí je navození atmosféry, o kterou se postará světlo svíček nebo hořící krb, dobré pití a jídlo, teplá deka nebo třeba horká koupel a dobrá kniha. Hygge však není jen pro introverty. Zakládá si také na dobrých vztazích a trávení času s blízkými lidmi. Například při hraní společenských her nebo společném vaření. Jedná se v podstatě o návod na to, jak si běžný, každodenní život co nejvíce zpříjemnit.

 

Trénovat balanc

 

Zatímco dánské hygge je o životní spokojenosti a pohodě, švédský lagom je spíše o hledání a nalézání životní rovnováhy. Rovnováhy mezi prací, rodinou, volným časem a vším mezi tím. Kdo chce žít podle tohoto způsobu života, měl by zpomalit a snažit se život prožít bez stresu. Neprožívat ani moc ani málo, být střídmý a rozumný.

Lagom klade také velký důraz na čistotu, praktičnost a funkčnost. Lidem tak například radí, aby si udělali pořádek ve věcech a vyházeli vše, co nepotřebují. Zároveň, aby si to, co lze, vyráběli doma sami, více jezdili na kole místo autem, vařili doma, hodně spali a nezapomínali na přátele.

 

Všechno bude OK

 

Islanďané pak zase vyznávají něco, čemu říkají þetta reddast. Tohle slovní spojení prý označuje přístup k životu, jež pracuje s myšlenkou „nějak to dopadne“. Je to prý takový typický bezstarostný islandský přístup k různým situacím nehledě na jejich závažnost. Podle nich je vždy nějaká šance, že se stane zázrak, a vše ještě dobře dopadne.

Tipy, jak žít podle Skandinávců:

  • 1. Pokud je to možné, jezděte alespoň občas do práce na kole nebo choďte pěšky.
  • 2. Žijte více přítomným okamžikem. Snažte se minimalizovat čas trávený s mobilem v ruce. Soustřeďte se více na to, co se děje kolem vás.
  • 3. Udělejte si doma svůj hygge koutek neboli podle Dánů tzv. Hyggekrog. Je to útulné místo, na které si můžete zalézt s knížkou v ruce a u toho popíjet (třeba) horkou čokoládu.
  • 4. Zbavte se věcí, které nepotřebujete. Nekupujte zbytečnosti. Zkuste si vystačit s co nejméně věcmi a soustřeďte se spíše na zážitky.
  • 5. Choďte hodně do přírody a věnujte se outdoorovým aktivitám. A to, i když není právě to nejkrásnější počasí. Nejste přece z cukru.
  • 6. Scházejte se pravidelně s přáteli. Zaveďte například filmové večery, večery s deskovými hrami nebo pořádejte nedělní brunche.
  • 7. Snažte se být vstřícnější vůči lidem kolem vás. Ptejte se kolegů na to, jak se mají. Dávejte si v práci kávové pauzy a konverzujte o mimopracovních záležitostech.
  • 8. Jednou týdně si zajděte do sauny. Sami nebo ve skupině.
  • 9. Jezte více ryb kvůli omega-3 mastným kyselinám a bobulí typu borůvky nebo brusinky kvůli vitamínům.
  • 10. Nestresujte se. Pamatujte, že všechno „nějak dopadne“.