Když jsme s Patrikem Čurilou poprvé dělali rozhovor, působil energicky a nadšeně. To z něj vyzařovalo i teď navzdory opětovnému zavření bazénů a jiným restrikcím, se kterými se musí jako výkonnostní sportovec a vlastník triatlonového klubu vypořádat. Pokud vás náš seriál „Každý se může stát sportovcem“ namotivoval k prvnímu závodu, Patrik má pro vás několik rad a tipů, jak vše co nejlépe zvládnout.

 

Jaké tipy triatlonů existují?

Triatlony se rozdělují podle vzdálenosti na krátké a dlouhé. Do těch krátkých spadají sprint triatlon a olympijský triatlon. U sprintu se jedná o 750 m plavání, 20 km cyklistiky a 5 km běhu. U olympijského triatlonu jde o dvojnásobné vzdálenosti. Mezi dlouhé patří ironman, popř. poloviční ironman. Toto jsou čtyři základní typy. Organizátoři triatlonových akcí často dělají i jiné, jako jsou supersprinty nebo hobby triatlony, kde jsou vzdálenosti jednotlivých disciplín ještě kratší než u sprint triatlonu.

 

Hobby triatlon už podle názvu bude asi nejlepší pro začátečníky, že?

Společně s variantou sprint jsou hobby triatlony oblíbeným vstupem do světa triatlonu. Pro většinu lidí je největším strašákem plavání. 750 metrů na otevřené vodě, například v jezeře, při sprint triatlonu není úplně málo. Když ale člověk dva měsíce trénuje tuto disciplínu, měl by to v pohodě zvládnout. Zbývajících 20 km na kole a 5km běh potom nejsou takový problém.

 

Při hobby triatlonech a supersprintech si organizátoři přizpůsobují vzdálenosti podle toho, jak jim to vyhovuje. Např. v Šamoríně dělají hobby triatlon pro začátečníky, kde se plave 200 m v bazénu, jezdí 10 km na kole a běží pouze 2 km. Tento typ triatlonu je zajímavou volbou jak pro začínajícího sportovce, tak i vrcholového triatlonistu, který může tento velice krátký závod absolvovat v maximální rychlosti a intenzitě.

 

A mohou si začátečníci troufnout hned na variantu sprint?

Ano, jsem dokonce toho názoru, že právě varianta sprint je nejvhodnější vzdáleností a vstupem do světa skutečného triatlonu. V našich končinách se jedná o nejpopulárnější a také nejčastěji organizovanou disciplínu, kde závodí masy lidí a pouze pár procent z nich jsou profesionálové. Většinu skupiny tak tvoří lidé, kteří mají triatlon jako volnočasovou aktivitu, nebo ti, kteří si ho pouze chtějí vyzkoušet.

 

Už při plavání se dostanete do své výkonnostní skupiny. Na těchto závodech lidé kolikrát plavou i prsa, takže se nemusíte stresovat, že byste si udělali ostudu, když celý úsek nezvládnete plavat kraulem. Stejně tak u cyklistické části najdete sportovce, kteří jedou na horském kole, i když se celou dobu jezdí po zpevněném povrchu, jako např. na cestě, kde by bylo silniční kolo vhodnější. A při běhu jsou mnohdy k dispozici občerstvovací stanice, takže se opravdu není čeho bát.

 

Když si chci nějaký takový triatlon najít, kde ho mám hledat?

V Česku závody zastřešuje Česká triatlonová asociace, konkrétně Českou triatlonovou sérii, která běžně čítá na 100–150 závodů ročně. Na Slovensku je to Slovenská triatlonová unie, které kromě triatlonu zastřešuje i multisportovní závody, jako jsou aquatlon (plavání a běh) či duatlon (cyklistika a běh). Když si tedy v plavání moc nevěříte, můžete se pustit do duatlonu. Další možností, která se těší velké oblibě, jsou krosové multisportovní závody pořádané v horských terénech, na které potřebujete horské kolo.

 

Je triatlon tím správným začátkem pro lidi, kteří v životě nesportovali?

Určitě je důležité na začátku správně zhodnotit svou fyzickou výkonnost. Zejména u plavání. Když se ale člověk začne zajímat o triatlon, předpokládá se, že už se dříve jednomu ze tří sportů věnoval a hledá nové výzvy. Pro takového člověka je triatlon takovým dobrodružstvím, měřením svých sil a neměl by to být problém.

 

Co bys doporučil udělat jako první krok, když se člověk rozhodne pro triatlon?

Na začátku roku se podívejte na rozpis závodů a vyberte si jeden či dva, kterých se chcete zúčastnit. Nejlépe s kamarády či známými, protože pak máte mnohem vyšší motivaci. Když si např. řeknete, že s kamarádem půjdete v dubnu na sprint triatlon v Praze a v srpnu na olympijský triatlon v Bratislavě, vidíte před sebou jasné cíle. Stanovený cíl vás pak vtáhne do procesu plánování, tréninku a jeho jednotlivých částí, díky kterým toho cíle dosáhnete.

 

Když tedy vezmeme v úvahu sprint triatlon, jak často mám trénovat, abych se na něj připravil?

Pro většinu lidí je největší problém plavání, proto doporučuji minimálně dvakrát do týdne jít do bazénu pod dohledem trenéra nebo s tréninkovou skupinou. Trenér mi pomůže zlepšit techniku, která je nesmírně důležitá. Pak dvakrát týdně si jít zaběhat a jednou vyrazit na kolo. Těchto pět tréninkových jednotek je podle mě zvládnutelných i pro běžného pracujícího člověka. Ano, budete si muset např. chvíli přivstat či si najít čas po práci, ale tréninky nemusí být dlouhé, často stačí půlhodinka.

 

Kdy zjistím, že jsem připraven na závod?

Pokud alespoň v jednom tréninku dokážete odplavat naráz 300–400 metrů, ať už kraul, či prsa, vůbec bych se toho nebál. Stojí za to si zaplavat třeba 15 minut na otevřené vodě, abyste si na to zvykli, protože je to trochu jiné než v bazénu. Ačkoliv jsem plavání zmínil už několikrát, určitě to není takový strašák. Velké množství lidí si jde svůj první triatlon vyzkoušet s tím, že na kole pár desítek kilometrů ujedou, dokáží půl hodiny běžet a chvíli poplavou kraul a chvíli prsa, nebo jenom prsa.

 

Jaký byl tvůj první závod?

U mě to byl přesně ten případ, co jsem před chvílí zmínil. Týden potom, co jsem si koupil silniční kolo, jsem se postavil na start sprint triatlonu v Žilině. První pětinu jsem plaval kraula, protože tam byli diváci, a zbývajících 80 procent, kdy už mě neviděli, jsem plaval prsa. (smích) Na silničním kole jsem seděl asi potřetí. Pět kilometrů běhu jsem zvládl za přibližně 25 minut, takže sečteno podtrženo na dvaadvacetiletého sportovce výkon žádná sláva. Na druhou stranu jsem si vyzkoušel všechny tři disciplíny za sebou a nadchlo mě to.

 

Měl bych před závody měnit svůj zaběhnutý tréninkový režim?

Hodně záleží na náročnosti závodu. Pokud je mým cílem absolvování sprint triatlonu a nechci podávat vrcholový výkon, nemusím zaběhnutý režim měnit. Rozhodně ale neuškodí, když si měsíc před závodem sednete a sepíšete základní plán, co budete jednotlivé dny dělat. Dva až tři týdny před závodem můžete zařadit atletické a intervalové tréninky, aby si i tělo uvědomilo, že ho čeká závod, a bylo připraveno na intenzivnější výkon.

 

Ty sám si před závody upravuješ jídelníček. Doporučil bys změny ve stravě i amatérským závodníkům?

Záleží na tom, jak se při sportu cítíte. Když se při sportování a tréninku cítíte dobře a vyhovuje vám vaše váha, nemusíte se pouštět do radikálních úprav jídelníčku a různých diet. Spíše se v rámci stravy zaměřte na pestrou stravu, dostatečný pitný režim, a aby vaše tělo dostávalo dostatek kvalitních živin, a mohlo tak kvalitně regenerovat, čímž předcházíte zraněním.

 

K triatlonu patří i vybavení. Co všechno potřebuji a na co bych si měl při výběru dát pozor?

Počáteční investice do triatlonu je samozřejmě vyšší, protože jde o tři sporty. Na začátek vám ale stačí horské kolo, na kterém běžně jezdíte na výlety. Když vás to chytne a budete se tomu chtít dlouhodobě věnovat, na plavání si určitě pořiďte neopren. Ten usnadňuje plavání, a když je chladněji, patří mezi nutnou výbavu pro start v závodě. Plavecké brýle si doporučuji pořídit dvoje, protože se může stát, že před startem závodu jedny ztratíte, poškodíte nebo zjistíte, že vám do nich zatéká. Co se týká plaveckého tréninku, doporučuji koupit plavecké pomůcky, jako jsou ploutve, packy či piškoty.

 

Na cyklistiku budete chtít silniční kolo, přilbu a určitě vám pomůže, když si na kolo koupíte tretry. U běhu jsou základem kvalitní běžecké boty. Jako poslední nám zbývá triatlonový dres, což je celotělové oblečení, respektive kombinéza, která má na zadku cyklistickou vložku. Ta je menší než u cyklistických kalhot, protože v dresu i plavete a běžíte. Šetříte tak čas, který byste jinak strávili převlékáním v depech.

 

Na co si dát pozor při přechodu mezi jednotlivými disciplínami?

Depa jsou pomyslnou čtvrtou disciplínou triatlonu a je třeba si je nastudovat. Před prvními závody máte možnost si je vyzkoušet a natrénovat v triatlonovém klubu nebo s někým zkušenějším. Depa mají totiž pravidla, která musíte dodržovat, jinak vás čeká penalizace nebo diskvalifikace. Např. při přechodu z cyklistické části na běžeckou nemůžu s kolem zajet rovnou do depa, ale musím zastavit před speciální čárou. Kolo pak musím do depa určitým způsobem vložit a má to ještě dalších pár specifik.

 

Kromě pravidel pak jde i o efektivitu. Když si přechody v depech natrénujete, už víte přesně, co v nich dělat, a vyzkoušíte si, jaký je to pocit při přechodu mezi jednotlivými disciplínami. Takový běh po jízdě na kole je krapet odlišný než běh s odpočatými nohami.

 

Kolik vteřin se dá při natrénovaném přechodu v depech ušetřit?

Pro lidi, kteří s triatlonem začínají, je důležité dát si na čas. Všeobecné pravidlo říká, že triatlony se v depu nevyhrávají, ale můžete je tam prohrát. Když tam uděláte něco zbrkle, může to dopadnout i tak, že kvůli tomu závod nedokončíte.

 

Když se tedy po plavání trochu pomaleji převlečete, pořádně se obujete, zapnete přilbu, věnujete se výběru kola a všem náležitostem tak, abyste nedostali penalizaci, můžete sice ztratit minutu, ale ta vás ve výsledku nezabije, pokud nebojujete o medailové pozice. To samé platí pro přechod z kola na běh. V klidu v depu zpomalíte, sesednete z kola, nandáte si ponožky, boty, vše zkontrolujete a pak až vybíháte na běžeckou trať. Zde opět platí zlaté pravidlo, že pomalu dále dojdeš.

 

Co bys chtěl na závěr vzkázat všem, kteří se připravují na svůj první triatlon?

Určitě se nebojte, jděte do toho a vyzkoušejte si to. Nikdo se vás při závodu nebude snažit utopit nebo shodit z kola. Když pak závod absolvujete, zjistíte, že je to zábava a dobrodružství a že dokážete víc, než jste si mysleli. Proto říkám, že triatlon je krásným doplňkem k životu.